Další německá města projevila zájem o džihádisty z polsko-běloruských hranic

Další německá města projevila zájem o džihádisty z polsko-běloruských hranic

Už včera jste si zde mohli přečíst o vyjádření města Mnichova, které by rádo uvítalo pár set a možná i nějaký tisíc džihádistů na svém území. Ovšem nebylo by to Německo, aby se záhy nezačala ozývat také další aktivistická města, kterým dosavadní obohacení stále nestačí. Asi jim připadá, že obohacujících prvků, jako jsou dvě hromadná znásilnění denně, rostoucí počet zločinů ze cti a občasné pobodání německých občanů psychicky vyšinutými „chudáky uprchlíky“ je stále příliš málo.

Možná si říkáte, že nám to může být jedno, jde o Německo. Jenže Německo je náš soused, podobně, jako neméně islamizované Rakousko, které dokonce přijímá na počet obyvatel víc obohacovačů, než Německo. Ani jedna z těchto zemí není nafukovací. A jednou se i jejich obohacení logicky ve větší míře přelije i k nám.

Několik německých měst souhlasilo s přijetím ilegálů z bělorusko-polského pohraničí. „Vývoj na hranici mezi Polskem a Běloruskem je znepokojivý i z hlediska města Giessen,“ uvedl mluvčí města. „Město samozřejmě splní všechny své závazky v souvislosti s podporou a přijímáním uprchlíků.“ Giessen již jedná s dalšími obcemi v souvislosti s aliancí „Města bezpečných přístavů“.

Město Göttingen oznámilo: „Město Göttingen je v zásadě připraveno přijímat uprchlíky bez ohledu na jejich původ.“ Vhodná opatření by však měla být přijata prostřednictvím státního přijímacího orgánu spolkové země Dolní Sasko. Göttingen je také zapojen do aliance „Seebrücke“ a zpřístupňuje se jako „bezpečný přístav“.

„Město Kolín nad Rýnem poukázalo na svou mnohonásobnou ochotu přijímat uprchlíky v humanitárních nejistých situacích. To platí v zásadě pro všechny uprchlíky z krizových regionů a nad rámec kvóty pro přijímání uprchlíků,“ uvedl mluvčí města. „Pokud jde o lidi uvízlé v bělorusko-polském pohraničí, kteří musí snášet nástup mrazu a chladu v nejistých podmínkách, v zásadě neplatí nic jiného.“

Ve Freiburgu vysvětlili, že jako obec nemají způsob, jak přivést ilegály z Běloruska do Německa. Ale prohlašují: „Jsme připraveni kdykoli přijmout lidi, kteří potřebují ochranu, v rámci zavedených postupů.“ K uvedenému podotýkám, že jde o totéž město, kde byla před časem velmi brutálně znásilněna a zavražděna devatenáctiletá studentka asi třicetiletým Afgháncem, který se vydával za nezletilce. Zřejmě městu podobné obohacení nestačí.

Několik dalších měst na takové žádosti dosud nereagovalo.

Třetí mnichovská starostka Verena Dietlová již minulý týden oznámila: „Pro hlavní město Mnichov jako bezpečné útočiště má záchrana lidských životů a dodržování lidských práv nejvyšší prioritu. Proto opět nabízíme uprchlíkům z příhraniční oblasti, že je rychle a nebyrokraticky přivítáme v Mnichově a poskytneme jim zde přístup k řádným azylovým řízením.“

Běloruský vládce Alexandr Lukašenko v pondělí podle státní tiskové agentury Belta řekl, že jeho země povzbuzuje ilegály, aby se vrátili do svých zemí původu. Ale oni nemají zájem. V této souvislosti Lukašenko zmínil také mnichovskou žádost o přijetí části ilegálů z Běloruska: „Státní letecká společnost „Belavia“ by mohla létat s migranty do Německa, pokud Polsko za tímto účelem nezřídí humanitární koridor. V případě potřeby je pošleme do Mnichova vlastními letadly.“

Organizace pro pomoc uprchlíkům „Seebrücke“, která dosud bojovala především za přijímání Afričanů, mezitím v pondělí vyzvala, aby byli ti, kdo uvízli v pohraniční oblasti mezi Polskem a Běloruskem, převezeni do Německa. „Požadujeme okamžité přijetí těch, kteří hledají ochranu na polsko-běloruské hranici, legální a bezpečné únikové cesty a vstřícnější migrační politiku.“

Příznivci Seebrücke demonstrovali v Berlíně také před dalším koaličním jednáním SPD, Zelených a FDP a připomněli politikům, jako je předsedkyně Strany zelených Annalena Baerbocková, jejich dřívější výroky. V létě například křičela „Máme dost místa“ , což byla jedna z oblíbených frází její předvolební kampaně.

Bild
němečtí sluníčkáři demonstrovali v Berlíně za přijetí džihádistů

V srpnu také vyzvala novou federální vládu, aby po volbách hájila lidská práva a právo na azyl. Podle Seebrücke například podmínky v táborech na řeckých ostrovech znamenaly porušení evropských hodnot a lidských práv.

Už v neděli Baerbocková vyzvala polskou vládu, aby umožnila humanitárním organizacím vstup do pohraničí. „Hrozí humanitární drama pro lidi, kteří uvízli v pohraniční oblasti Běloruska. Situace zásobování je špatná, ovlivňuje je zima – zejména děti, rodiny a nemocné. Mimořádná humanitární pomoc je nyní nejnaléhavější.“

Podobný názor měla i bývalá šéfka Die Linke Katja Kippingová. Požadovala, aby „neziskovky zabývající se lidskými právy měly přístup k migrantům.“

Několik Němců se v posledních dnech pokusilo odvézt ilegály z pohraničí autem do Německa, ale polské úřady je zastavily.

V neposlední řadě se mezi uvízlými lidmi z Blízkého východu šíří zvěst, že autobusy jsou již pro ně připraveny na polských hranicích, aby je přivezly do Německa. Poté, co se během dne shromáždil na hraničním přechodu v Kuznici velký konvoj ilegálů, vysvětlili jim pohraničníci prostřednictvím reproduktorů, že hranice se pro ně neotevřou, a že  na hranicích pro ně nejsou k dispozici žádné autobusy z Německa.

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 5 Průměrně: 5]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.