Švédská církev prohlašuje, že by měl být nově Mohamed i křesťanským prorokem

Sbližování islámu a křesťanství ze strany části církve je už dlouho patrné především z velmi vstřícného postoje Bergoglia k islámu.  Samozřejmě není v tomto směru jediný, v minulosti jsem se zmínila i o představitelích různých církví, kteří s nadšením napomáhají muslimské invazi do Evropy. Řadí se k nim například německá církev, která financuje lodě podvratných pašeráckých neziskovek. Nejspíš nikoho neudiví, že další církví, která podporuje islamizaci Evropy, je švédská církev.  Koná tak i bez ohledu na fakt, že se stále častěji stávají i švédské kostely a křesťanské hřbitovy rejdištěm muslimských vandalů.

Jakob Wirén je součástí úzkého kruhu kolem švédského arcibiskupa Antje Jackeléna.  Nyní vydal novou knihu, ve které nabádá křesťany, aby viděli zakladatele islámu Mohameda jako svého nového proroka.  Wirén již dříve napadal kritiky islámu, kteří podle něj píší „islamofobní nesmysly“ a neradi by slyšeli modlitební volání z mešit ve Švédsku.

Wirén, který je výzkumným pracovníkem a teologickým tajemníkem arcibiskupa Antje Jackeléna ze švédské církve, věří,  že křesťané mohou vidět Mohameda  jako svého nového proroka.

„Pokud jde o pojetí proroka, je to docela otevřené. Existují proroci a proroci i po Ježíšově vzkříšení, v neposlední řadě v Novém zákoně,“ řekl Wirén.

Podle Wiréna lze dosáhnout pohledu na Mohameda, který jde s křesťanskou vírou. Wirén přirovnává Mohameda ke starozákonním prorokům, kteří svědčili, že existuje pouze jeden Bůh. Bližší pohled na Wirénovy příspěvky na Twitteru v průběhu let ukazuje, že se staví proti kritice islámu a rád používá slova jako „rasismus“ a „xenofobie“.

Poté, co Wirén přečetl názorový článek ve World Today, který se dotkl tématu „neutuchajícího a naivního postoje Švédů k islámu jako náboženské ideologii“ a otázky, kdo je muslim – zaútočil slovy: „islamofobní nesmysl“. Otevřeně se ptá, jak vůbec lze publikovat materiál, který vykresluje islám jako antilidský.

Wirén také projevuje souznění s názory islamisty Yasriho Khana. Khan se dostal do pozornosti, když jako politik Strany zelených odmítl vzít reportérku TV4 za ruku s odvoláním na islám. Strana  pak Khana vyloučila poté, co se objevila bouře kritiky.

Církev také podpořila prohlášení humanistů, kteří chtějí, aby se muslimské modlitební výzvy staly součástí každodenního života ve Švédsku, což je podle nich „neproblematické“.

O velmi podobném představiteli německé církve jsem psala asi před rokem. Ten dokonce zašel tak daleko, že chodil halekat z mešity spolu s místním imámem, některé německé kostely pak poskytují své prostory k modlení pro muslimy v lokalitách, kde není dostatečná kapacita mešit a modliteben. To vše, spolu s konáním Bergoglia, jen potvrzuje zásadní úlohu církví – přesněji nemalé části církevních představitelů – v islamizaci Evropy.