Jako jediná z EU nehlasovala Česká republika pro klimatickou rezoluci, progresivisty to naštvalo

Konečně lze za něco vládu po dlouhé době – a mnoha různých excesech (podpora větrníků, GMO a Mercosuru a liknavost kolem výpalného ČT a ČRo) – tak trošku pochválit.

Vlastně spíše náhodou jsem narazila na informaci, že naše delegace jako JEDINÁ z celé EU nehlasovala v OSN pro klimatickou rezoluci, ale zdržela se.  Právě to však na druhou stranu považuji za zbytečně opatrné.

Podle mého názoru měl Macinka, který o tom jako ministr zahraničí rozhoduje, nechat hlasovat proti.

Od „žáka“ jednoho z členů Clintelu, tedy mezinárodní organizace, která již dávno jasně prohlásila celou klimatickou agendu za podvod, by se to dalo očekávat.

I proto je pochvala z mé strany spíše opatrná.

V rámci KoZa se pak proti rezoluci plné lží a manipulací plně postavily jen USA svým hlasováním proti. Americká vláda již ostatně dávno otevřeně prohlásila, že jde o podvod.

Tato rezoluce je již ve svém jádru plná lží, neboť tvrdí, že zažíváme „lidmi způsobenou změnu klimatu.“

To je samozřejmě lež a souhlas s ní má i další důsledky: západní země mají platit rozvojovým zemím kompenzaci za to, že údajně ničí klima svým průmyslem.

To, že tento nesmysl podpořily vlády, do jejichž pokladnic peníze zamíří, je logické. Africké země by byly samy proti sobě, kdyby nehlasovaly pro rezoluci.

A ještě víc než hlasování mne potěšilo kvičení libtardů, zejména takových škůdců, jakým je europoslanec Niedermayer, který v EU vždy hlasuje zásadně proti zájmům naší země.

To se samozřejmě týká také Green Dealu, který vždy a za všech okolností – v celé jeho zvrácenosti – podpořil. Takže spíše než zdrženlivé hlasování mne neskutečně těší tyto libtardí reakce….

Niedermayer, který je podporovatelem nejradikálnější zelené politiky (radikálnější jsou již jen Piráti), k tomu napsal:

Dle pana ministra Macinky, nebo jiného chytrolína, který to vymyslel, se naše země nepřipojila k více než 140 státům, včetně všech ostatních zemí EU, v podpoře rezoluce týkající se klimatické hrozby.

Své místo podle autorů této myšlenky našla naše země třeba po boku Bolívie, Číny, Kuby, Etiopie, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Kataru, Zimbabwe či Pákistánu, které patřily mezi 28 zdržujících se zemí.

Jistě jsme tím získali spoustu nových přátel…

Zajímalo by mě, zda se naše vláda posouvá od „pouhého“ vedení kulturně-populistické války proti „grýndýlu“ k pozici, kdy bude jménem naší země popírat problém a odmítat podporovat celosvětovou snahu zmírňovat důsledky a rizika globálního oteplování.

Možná by to pan premiér, který během svého minulého mandátu jménem České republiky podpořil plán snižování emisí v EU, mohl nějak srozumitelně vysvětlit.

Tento škůdce může samozřejmě kritizovat koho chce, ale důležité je, že patří k těm, jimž můžete poděkovat za dlouhodobou podporu ničivé „zelené“ bruselské politiky.

Vidíme, kam s touto „zelenou“ politikou došlo třeba Německo. A přesně tam bychom se dostali, kdyby nám dlouhodobě vládli politici jako Niedermayer…