Britská vláda chce prosadit prodej hmyzu a umělého masa jako udržitelných náhražek masa zvířat

V rámci vylhané klimatické agendy je také prosazována konzumace hmyzu a umělého masa namísto masa zvířat. Tato strava je prezentována jako „udržitelná.“ I když mnohé důkazy potvrzují, že tomu tak ve skutečnosti není, hmyz je ve stále více zemích schvalován ke konzumaci a prosazován k prodeji v běžné obchodní síti.

Velká Británie je za stávající progresivistické vlády další zemí, která se vydává touto cestou…

Výzkumné centrum podporované vládou bude pracovat na tom, aby se hmyz a další alternativy masa dostaly do regálů supermarketů a aby byly pro veřejnost chutnější.

Inovace v oblasti alternativ masa v posledních letech vzrostly v souvislosti s rostoucím uznáním dopadu živočišné výroby na životní prostředí, která je zodpovědná za přibližně 80 % emisí skleníkových plynů z produkce potravin na celém světě.

Mleté maso vyrobené z cvrčků chovaných v Cambridge a krmivo pro domácí zvířata vyrobené z kuřat kultivovaných z vaječných buněk, jsou dva z produktů, které nedávno uvedly na trh britské společnosti, a které by se měly stát dostupnějšími.

Národní inovační centrum pro alternativní bílkoviny (NAPIC) se bude zabývat tím, jak snížit byrokracii a zajistit bezpečnost potravin, a zároveň prozkoumá způsoby, jak prezentovat alternativy masa nakupujícím prostřednictvím cílových skupin a průzkumů.

Profesor Anwesha Sarkar z University of Leeds, výzkumného centra, které zajistí, že brouci budou bezpeční pro lidskou spotřebu, poznamenal: „Chceme, aby se alternativní proteiny staly hlavním proudem pro udržitelnější planetu.“

Velká Británie je také první evropskou zemí, která již schválila prodej laboratorního masa.

Snahy o razantní změnu jídelníčku tak pokračují. Po již schválených 4 druzích hmyzu se v EU chystá schválení několika dalších druhů a zároveň i laboratorního masa. Umělé maso se má ve velkém vyrábět ve Španělsku, Holandsku a Polsku, zatímco hmyzí farmy již rostou po celé Evropě jako houby po dešti.

Na podporu této změny jídelníčku dá EU každý rok dotace kolem 50 milionů eur. Někdy ovšem ani dotace nepomůže. Například ve Švédsku nedávno jedna taková firma specializující se na hmyzí pochutiny – i přes značné dotace – zbankrotovala.

O tom, zda tato globalisty propagovaná změna jídelníčku bude úspěšná, tak nakonec rozhodnou zejména zákazníci.

V případě do Evropy dováženého obyvatelstva lze ovšem o úspěchu hmyzu pochybovat, neboť potraviny z hmyzu nejsou halal (ostatně, umíte si představit, jak ve výrobně hmyzích poživatin podřezávají cvrčky halal způsobem?).

Západní vlády se tedy nyní přesto snaží resetovat potravinový dodavatelský řetězec směrem k udržitelnosti.

To znamená využití klimatické politiky jako zbraně k bankrotu malých a středních farem, zajištění úplného převzetí potravinového dodavatelského řetězce megakorporacemi, které nakonec svět přinutí přejít na stravu založenou na hmyzu a falešném mase….