Průzkum: Většina Ukrajinců tvrdí, že by se vzdali občanství, aby se vyhnuli odvodu

Asi nikdo se těmto odpovědím nediví, protože jen málokdo by chtěl jít dobrovolně do „mlýnku na maso.“ To je také důvod, proč přibývá násilných odvodů a odváděny jsou v této fázi také ženy.

Většina Ukrajinců, kteří odpověděli na facebookový průzkum přední zákonodárkyně, uvedla, že by byli ochotni vzdát se svého občanství, aby nebyli povoláni do armády.

Mariana Bezuglaja, poslankyně z vládnoucí strany prezidenta Vladimira Zelenského, se nejprve zeptala Ukrajinek, zda by se vzdaly svých ukrajinských pasů, aby se vyhnuly potenciální nucené mobilizaci do „zadních pozic“  ve vojenském průmyslu.

I když zákonodárkyně zdůraznila, že bojové pozice v první linii v současnosti pro ženy nepřicházejí v úvahu, asi 65 % z více než 3 800 respondentek uvedlo, že by se raději vzdaly svého občanství, než aby riskovaly.

Ve dvou navazujících průzkumech se poslankyně zajímala, zda by ženy alespoň zvážily registraci u vojenských úřadů pro případnou budoucí mobilizaci výměnou za znovuotevření hranic pro muže nebo za demobilizaci těch, kteří již dva roky sloužili. 

Souhlasilo pouze 17 % (za otevření hranic pro muže) a 22 % (za demobilizaci) respondentek.

Ve svém posledním „experimentálním průzkumu“ v pondělí Bezuglaja oslovila muže s podobnou otázkou:

„Jste připraven vzdát se ukrajinského občanství, abyste nebyl mobilizován? Průzkumu se zúčastnilo přes 4 300 uživatelů, přičemž 73 % tvrdilo, že ponechání si ukrajinského pasu nestojí za to riziko.

Bezuglaja je v současnosti místopředsedkyní parlamentního výboru pro národní bezpečnost, obranu a zpravodajství a je nejlépe známá tím, že v květnu 2022 předložila návrh zákona, který by umožnil ukrajinským důstojníkům popravovat vojáky za neposlušnost i bez soudu.

Začátkem tohoto měsíce zákonodárkyně připomněla Mezinárodní den dobrovolníků poděkováním všem, kteří se již přihlásili do armády, ale požadovala další narukování a vyzvala ženy, aby se připojily k řadám.

35letá žena tvrdila, že sama prošla vojenským výcvikem v roce 2015, kdy vláda v Kyjevě vedla svou „protiteroristickou operaci“ proti obyvatelům Donbasu.

Snaha Kyjeva naverbovat další vojáky následuje po drtivé letní protiofenzívě, která podle odhadů ruského ministerstva obrany stála Ukrajinu více než 125 000 vojáků.