Klimatická propaganda v praxi: Příběh potápějící se vesnice

Aby mohli klimatičtí alarmisté nadále protlačovat nesmysly o lidmi způsobené klimatické změně, potřebují pro svoji tupou propagandu přinášet také příběhy, na které většina lidí naskočí.

Pro tyto účely se hledají všechny myslitelné přírodní jevy, včetně takových, ke kterým docházelo dávno před příchodem industriální společnosti.

Například pohádka o „tající“ Antarktidě byla podpořena natáčením na jednom konkrétním místě, kde skutečně antarktický led odtává, ovšem ne kvůli nějakému globálnímu oteplování, ale proto, že v oněch místech se nachází podmořská sopka.

To už ovšem propaganda v mnoha účelově natočených filmech nezmínila. Stejně jako nezmínila, že realita je taková, že antarktického ledu naopak v celkovém souhrnu přibývá.

Podobně se propagandistům vymkly z pod kontroly filmy o vymírajících ledních medvědech, neboť v posledních letech je naopak hlášeno, že jsou v některých arktických lokalitách přemnoženi.

Jakýmsi evergreenem propagandistů jsou i oblasti, které jsou zaplavovány mořem. V případech takových lokalit je samozřejmě vše svedeno na „klimatickou změnu.“ To je i případ jisté vesnice na poloostrově, který se pomalu noří pod vodu.

I o tomto území byl natočen bezpočet filmů a vyšlo mnoho reportáží, které tvrdí, že za vše může údajná klimatická změna. Jenže také zde je pravda někde jinde.

Pokud tak někde zahlédnete reportáž o mexické vesnici El Bosque, která se potápí kvůli klimatické změně, pak vězte, že jste opět narazili na účelovou propagandu, která má podpořit celou vylhanou klimatickou agendu.

Kdo nebo co je El Bosque? Ve španělštině název znamená „les,“ ale El Bosque už není les. V tomto století to byl vždy písečný poloostrov sotva nad hladinou moře, vyčnívající na sever od mexického pobřeží mezi Veracruzem a poloostrovem Yucatán:

Na západě se nachází přístav sloužící ropným a plynárenským provozům Puerto Ceiba.

Prvním krokem při pohledu na tento problém je podívat se na geografii – protože hladina moře je v podstatě geografický problém – na vztah mezi souší a mořem.

Satelitní snímky nahoře jasně ukazují některé důležité body: El Bosque leží na malém zahnutém poloostrově, který se rozprostírá na velmi mělkém písečném šelfu v ústí řeky Grijalva. Severovýchodní strana poloostrova směřuje k Mexickému zálivu, zatímco jihozápadní pobřeží je uvnitř vlastního háku a chráněno před vlnami:

Přicházející vlny jsou dobře viditelné i z vesmíru. A teď si představte ty severovýchodní vlny, když hurikán Isidore zasáhl El Bosque (v modrém kruhu) v září 2022:

Kolik hurikánů zasáhne El Bosque?

Spousta tropických cyklón, všechny rotující stejným směrem, téměř všechny severně od El Bosque, s větry, které tlačí vodu a vlny dolů na El Bosque ze severovýchodu.

Abychom vám ušetřili práci s počítáním, je to 37 tropických cyklón za 23 let. To je o něco více než 23 za dvacet let předtím – a od nástupu satelitní éry zasáhlo zájmovou oblast 106 tropických bouří.

A to je spousta větru a vln, které vrcholí nad mělkým písečným dnem a bijí o ten malý poloostrov.

A co vzestup hladiny moře?

To je velká lež. Téměř každá zpráva obviňuje vzestup hladiny moří, alespoň částečně, ze zániku El Bosque. Pojďme se na to tedy podívat. Zklamáním je, že v celém Mexiku neexistuje žádný dobrý dlouhodobý měřič přílivu a odlivu registrovaný u PSMSL – Permanent Service for Mean Sea Level.

Ve skutečnosti se zdá, že nikde v Mexiku neexistovaly žádné dobré dlouhodobé údaje o přílivu a odlivu… Mnoho stanic má desítky let chybějící data.

Jedna nedaleká stanice (na poloostrově Yucatán), Progresso, má data z let 1952 až 1984, pak samostatný záznam až v letech 1998-2012. Je jasně označeno: „Používejte pouze s maximální obezřetností.“

Pokud jsou tyto údaje jen přibližně správné a neexistuje žádná záruka, že tomu tak je, pak přibližně od roku 1960 do roku 2012 došlo během těchto 50 let ke zvýšení hladiny moří o 100 mm.

Tímto tempem bychom mohli dalších deset let odhadovat (a je to jen odhad, nejedná se o naměřená data), že Progresso naměřilo zhruba 120 mm  od roku 1960, což by se blížilo očekávané stoleté hodnotě.

To jsou samozřejmě mizerná data. Ale je to vše, co máme. To, co nemáme vůbec, jsou data, která by ukazovala, že by situace v El Bosque nebo kdekoli jinde v jižním Mexickém zálivu byla nějakým způsobem výjimečná.

A i když pět palců není nic, nestačí to k tomu, aby to zaplavilo a utopilo malou vesnici El Bosque. Vzestup hladiny moří není v tomto příběhu padouchem… Ani změna klimatu.

Na vině je toto:

Písečný šelf u El Bosque je hluboký pouze 9-14 metrů. Většina z toho je dost mělká na to, aby se tam dalo potápět volně. Vlny hnané bouří se budou hromadit, kulminovat a lámat se, jak budou tlačeny ze severovýchodu cyklonálními bouřemi na pobřeží v El Bosque. Zde je výsledek desetiletí bouří:

Vlnový vzor opět jasně vidíme na obrázku z února 2023 vpravo dole. Ty vlny rozrývají pláž z místa – z vesmíru můžete vidět skutečně masivní vlnobití.

Pravdou je, že El Bosque bude nakonec zcela spláchnut – je to prostě dlouholetý, ale v žádném případě ne trvalý malý písečný výběžek, vystavený hněvu každé tropické bouře, která se přižene nad Yucatán.

Stejně jako mnoho bariérových ostrovů podél východního pobřeží Spojených států, je i poloostrov El Bosque v neustálém nebezpečí, že bude příští velkou bouří rozdělen na úzkém krku.

Není to důsledek žádné změny klimatu. Je to důsledek podnebí poloostrova Yucatán, které je a (pravděpodobně) vždy bylo utvářeno tropickými bouřemi valícími se z Karibiku a dokonce i některými pocházejícími z Atlantiku.

Řešením všech těchto lokálních problémů, ať už jsou obviňovány z klimatických změn nebo z nějakého jiného domnělého zla, je adaptace. 

Pokud je vaše země erodována větrem a vlnami, musíte udělat něco jiného, než doufat, že vám vaše národní vláda nebo nějaký mezinárodní subjekt přijde na pomoc.

Ti chudáci rybáři v El Bosque se budou muset přestěhovat. A doufám, že jim v tom jejich vláda poskytne nějakou finanční pomoc.

Nemohou však ze svého trápení vinit klimatické změny. Stavěli na písku a pak přišly větry a vlny…