Vzkaz švédského policejního šéfa: „Muslimské zločinecké gangy nikdy nerozbijeme“

Když se v 70. letech Švédsko rozhodlo, že se stane první multikulturní zemí v Evropě, zřejmě jen málokterý Švéd si uměl představit, co takové rozhodnutí znamená.

Jistě nikoho nenapadlo, že výsledkem takového multikulturního ráje budou rozrůstající se no-go zóny s každodenními přestřelkami zločineckých gangů, nikdo tehdy jistě netušil, že se Švédsko stane nejnebezpečnější evropskou zemí pro ženy a dominovat bude i v počtu smrtelných střeleb a bombových útoků.

Ještě před 20 lety jedna z nejbezpečnějších zemí v Evropě se nyní stala nejnebezpečnější. Pokud se tedy aktuálně – podobně jako Švédové – otevřeme stávající muslimské invazi, tak dopadneme stejně.

V posledních měsících se situace v několika švédských městech výrazně vyostřila, k přestřelkám a bombovým útokům v tamních ghettech dochází prakticky každodenně.

Nyní i vedení švédské policie přiznává, že se gangy staly běžnou realitou země.

V rámci dodržení politické korektnosti tamní šéf policie samozřejmě nepřiznává, že za tuto situaci může právě multikulturní politika otevřených hranic, ale kdo není indoktrinován mediální propagandou, tak ten příčinu současného stavu mnoha švédských měst zná…

„K rozbití gangů nikdy nedojde. To, co nyní vidíme kolem sebe ve formě války gangů se střelbou, výbuchy, drogami a podvody, je realita, na kterou si musíme zvyknout.“ To zklamaně prohlásil Jale Poljarevius, šéf zpravodajské služby v policejním regionu Mitt.

Právě ve středečním rozhovoru chtěl dát jasně najevo, že řeči politiků o „rozbití gangů“ jsou něco, co by voliči neměli brát jinak než jako prázdnou rétoriku. „Nikdy se to nestane,“ tvrdí.

„To, co můžeme udělat, je rozbít gangy, které jsou právě teď aktivní, a co nejvíce je neutralizovat. Ale mezitím vzniknou nové gangy. Není to tak, že je rozbijeme a pak nikdy nebudou gangy, to chci zdůraznit.“

Tato prohlášení přicházejí v návaznosti na nedávné zesílení válek gangů v regionu Stockholm-Uppsala. Ty jsou z velké části organizovány ze zahraničí vůdci gangů v exilu, jako je Rawa „kurdská liška“ Majid a Mikael „řecký“ Tenezos.

„To je pro nás další přitěžující faktor v boji proti zločinu,“ připouští policejní šéf.

Jinde v policii zazněla varování před „kolapsem systému“ s odkazem na současnou situaci, kdy se zločinecké přistěhovalecké gangy etablují na stále širší frontě s podvody, střelbou, výbuchy a drogami.

Poljarevius, i když uznává, že gangy tu zůstanou, se snažil tento obraz poněkud zlehčovat.

„Varování mohu přijmout, ale myslím, že je to příliš silné slovo mluvit o kolapsu systému,“ říká.

Myslí si, že takové přirovnání by mělo být schováno pro události, jako je totální jaderná válka. Souhlasí však s tím, že situace je „vážná, obtížná a složitá.“

Expressen chtěl zjistit, jaká je atmosféra v policii nyní, když jsou třetí strany stále více postiženy selháním, kdy jsou vražděni nevinní lidé a zaměstnanci škol jsou postaveni mimo službu, protože jsou podezřelí z práce pro zločinecké přistěhovalecké gangy.

„Samozřejmě jsme frustrovaní,“ říká Poljarevius. „Došlo k vývoji, o kterém se nám dříve ve Švédsku ani nesnilo.“

Dnešní Švédsko přirovnává k dystopickému béčkovému filmu z Hollywoodu

„Vypadá to jako scénář k nějakému špatnému americkému filmu z budoucnosti. Ale to je realita a jediná věc, na které teď záleží, je podívat  se této tvrdé realitě přímo do očí a pak si vyhrnout rukávy a bojovat dál a dělat to nejlepší, co můžeme, s tím, co máme.“

Poljarevius má na mysli nedostatek personálu a zdrojů, s nimiž se policie dlouhodobě potýká, což vedlo k nedostatku kontroly nad závažnou trestnou činností a k tomu, že gangy získaly převahu ve velkých oblastech, které policie popisuje jako „no-go zóny“ a „území bez zákona.“

Podle policejního šéfa regionu Mitt je zábleskem světla v temnotě to, že alespoň nová vláda podporovaná SD dala zelenou k jednoduššímu  odposlouchávání. K odposlechu osoby, o níž je známo, že se podílela na závažné trestné činnosti, není třeba tolik povolení.

„Prvního října budeme mít nový a velmi zajímavý nástroj zvaný preventivní odposlech, kde výslech podezřelých nemusí být na stejné úrovni jako při provádění běžného tradičního odposlechu.“

Poljarevius poznamenal, že si je vědom toho, že změna zákona byla kritizována jako zásah do soukromí a že policie nyní bude moci odposlouchávat recidivisty bez jakéhokoli podezření ze zločinu.

Ale podle policejního šéfa jsou takové nástroje naprosto nezbytné, vzhledem k tomu, jak dnes vypadá závažná trestná činnost.