Takto tři američtí miliardáři rozjeli a zafinancovali klimatický alarmismus

Už od 70. let se politici pokoušeli nějakým způsobem ovlivnit masy vyvoláváním klimatické paniky. Nejprve to byla doba ledová, později se přešlo k ozonové díře a nakonec přišla stávající klimatická agenda, která viní lidmi produkovaný CO2 z údajné přicházející klimatické apokalypsy.

I když se klimatická (či ekologická) agenda spočívající v obviňování člověka jako hlavního viníka údajné přicházející apokalypsy zmiňovala již v 70. letech v plánech Římského klubu v knize „Meze růstu,“ v té době ještě nebylo jasné, jaká konkrétní katastrofa to bude a čím vlastně bude člověk škodit.

Později se tedy přicházelo s různými předpověďmi, které se měnily podle aktuálních potřeb a celkové situace.

Strašení kolem údajné klimatické katastrofy, které je aktuálně například základem bruselské politiky, je již novějším „objevem.“

Je jen velmi málo známo, že iniciátory a finančníky byli tři američtí miliardáři, kteří položili základy klimatického šílenství. Toto je nevyřčený příběh o tom, jak bohatství, moc a omyl narušily klimatickou vědu, aby sledovala politické cíle.

Rozhodně není náhoda, že občané jsou denně bombardováni katastrofickými zobrazeními klimatu a počasí ze strany mainstreamových médií, politiky a vědy.

Zdánlivá „klimatická apokalypsa“ nebo „klimatický kolaps“ se prý blíží a – pokud nebudou nakonec přijata opatření navržená globálními ekosocialisty k jejímu potlačení – učiní Zemi neobyvatelnou.

Tato síla teroru už léta šíří strach a paniku, aby lidi kárala, kontrolovala a vytahovala z kapes jejich těžce vydělané peníze.

„Ušlechtilá lež“ klimatické apokalypsy

Renomovaní badatelé, kteří nepatří k tradiční vědecké mainstreamové klice, nad klimatickým strašením jen kroutí hlavou. Stejně jako americký fyzik a profesor na Wayne State University v Detroitu, Dr. Ralph B. Alexander.

Ve zprávě o extrémním počasí, kterou v roce 2024 publikoval pro nadaci Global Warming Policy Foundation („Extrémy počasí v historickém kontextu“), poukazuje na to, že velká část viny za mylné přesvědčení, že takové události se zhoršují, spočívá na bedrech mainstreamových médií. 

Dr. Ralph B. Alexander tvrdí, že neschopnost klimatických reportérů umístit dnešní extrémy do skutečné historické perspektivy přispívá k přesvědčení, že extrémy počasí rostou, i když tomu tak není.“

Neustálé opakování falešného přesvědčení může časem vytvořit iluzi pravdy. Fenomén, který dobře znají psychologové a využívají ho propagandisté. Někdy se nepravda může stát dokonce „vznešenou lží,“ pokud je zneužita k politickým účelům.

Ve skutečnosti jsou „extrémní“ povětrnostní události hlavními propagandistickými nástroji používanými k přesvědčování světové populace, aby přijala kolektivistický „projekt čisté nuly.“ To znamená kompenzovat negativní emise jejich odstraněním z atmosféry za účelem dosažení uhlíkové neutrality.

Je však třeba zabránit tomu, aby lidé pochopili, že teploty stoupají, klesají a zastavují se v blízkých i historických a paleoklimatických záznamech, což je do značné míry v rozporu s účinky stopového plynu oxidu uhličitého.

Ale tento velký globální podvod nevznikl v příslovečném vakuu, ale spíše v mozcích tří amerických miliardářů, kteří jsou skutečnými iniciátory nevýslovného klimatického šílenství. Ale to (skoro) nikdo neví!

Jak tři američtí miliardáři vymysleli „klimatické šílenství“.

A tak začal příběh, který zůstal mainstreamu z velké části dodnes skrytý: V roce 2012 pozval manažer hedgeového fondu Tom Steyer na svůj ranč v kalifornském Pescaderu ekology a vůdce Demokratické strany.

Mezi přítomné patřili Bill McKibben, zakladatel 350.org, mezinárodní organizace na ochranu klimatu, jejímž cílem je vybudovat globální místní hnutí za změnu klimatu, a John Podesta, který v roce 2003 založil Centrum pro americký pokrok (CAP) na podporu progresivních problémů. 

Během prezidentské kampaně v roce 2016 byl údajně zapojen do takzvaného „pizzagate spiknutí,“ které bylo odmítnuto jako konspirační teorie a pomlouvačná kampaň. Dnes Podesta slouží jako „klimatický velvyslanec“ amerického prezidenta Joe Bidena.

Setkání na Steyers Ranch bylo zamýšleno k řešení otázky, jak by se změna klimatu mohla stát skutečnou a přímo viditelnou pro lidi. Účastníci byli přesvědčeni, že nejlepším způsobem, jak toho dosáhnout, je zatížit peněženky lidí prostřednictvím ekonomických dopadů klimatu. Výsledkem by měl být projekt.

Steyer se poté setkal se zeleným aktivistou Michaelem Bloombergem, který byl mnoho let starostou New Yorku, a s republikánem Hankem Poulsonem, bývalým generálním ředitelem Goldman Sachs a ministrem financí USA za George W. Bushe.

Všichni tři přispěli 500 000 $ na navrhovaný projekt, jehož cílem bylo učinit hrozbu klimatu skutečnou, okamžitou a potenciálně zničující pro obchodní komunitu.

V tomto ohledu měla být vypracována řada zpráv, které by čerpaly od několika mladých akademiků a odborných znalostí externích konzultantů ze  skupiny Rhodium Group (nezávislý poskytovatel výzkumu, který kombinuje odborné znalosti v oblasti politiky a analýzy založené na datech, aby pomohl osobám s rozhodovací pravomocí řešit globální výzvy) a od Risk Management Solutions (vývojář softwaru pro finanční řízení a řízení rizik pro pojistitele, zajistitele, organizace poskytující finanční služby a veřejný sektor).

„Panika ze změny klimatu“ nabírá na síle

První zpráva „Rizikové podnikání: Ekonomická rizika změny klimatu ve Spojených státech“ – byla zveřejněna v roce 2014 a umístila ekonomiku do středu politiky v oblasti klimatu.

Zaměřila se na takzvané „Representative Concentration Pathways“ (RCP), tedy emisní scénáře, které byly odvozeny z mnoha stovek již existujících a představují jednu vysokou, jednu nízkou a dvě střední prognózy.

Konkrétně scénář RCP8.5 by měl vést k největšímu rozsahu změny klimatu. 

Například se v ní píše, že do konce 21. století se očekává, že Spojené státy zažijí 10procentní pokles své ekonomiky, což předpovídá neuvěřitelnou změnu teploty o 8 stupňů Celsia od roku 2080 do roku 2099.

Zjevně hrozící gigantická ztráta HDP byla dokonce o rok později diskutována jako hlavní závěr amerického Národního hodnocení klimatu (NCA). NCA je iniciativa v rámci federální vlády USA zaměřená na vědu o změně klimatu, založená pod záštitou zákona o výzkumu globální změny z roku 1990.

Falešný „hororový scénář“ kazatelů klimatické katastrofy

Zejména scénář RCP8.5 však představuje nejen nepravděpodobnou budoucnost v roce 2100, ale také současnost, která se již značně odchyluje od reality.  

I časopis Nature, přední mezinárodní vědecký týdeník, v lednu 2020 poznamenal, že svět, který si v RCP8.5 představuje, je s každým dalším rokem stále neuvěřitelnější. Časopis varoval před tím, aby byl tento nejhorší scénář globálního oteplování považován za nejpravděpodobnější výsledek. 

Přesto se zprávu „Risky Business“, v níž byl propagován zničující scénář RCP8.5, podařilo prosadit do mainstreamové vědecké literatury sofistikovanou kampaní. 

I renomovaný časopis  Science  publikoval v letech 2016 a 2017 články z projektu „Risky Business,“ ve kterých byly prezentovány falešné myšlenky. Další stovky následovaly ve vědecké literatuře. Zavádějící a devastující klimatické scénáře se tak šířily jako virus v klimatologii a dokonce se zvrhly ve vzorec, který se neustále opakoval.

Krátce po zveřejnění první zprávy „Risky Business“ v roce 2014 byl projekt financovaný Steyer-Bloomberg-Paulson základem pro jedenáct prezentací na výročním zasedání Americké  geofyzikální unie  v San Franciscu, největším každoročním setkání klimatických vědců.

A co víc, tyto chybné metody a předpoklady se rozšířily do politických a vědeckých hodnocení a médií. V každém případě Gary Yohe, profesor ekonomických a environmentálních studií Huffingtonské nadace na Wesleyan University, který se již řadu let zabývá hodnocením klimatu, dospěl k tomuto hodnocení již v roce 2015.

Státy a města přijaly tento přístup, stejně jako Národní akademie věd a Národního hodnocení klimatu. 

Takže agitace ohledně klimatického soudného dne pokračuje

Ale to není vše: projekt, který původně zahájili miliardáři Steyer-Bloomberg-Paulson, následně převzala  Climate Impact Lab, nezisková organizace založená s cílem měřit a komunikovat dopady změny klimatu na lidi a usnadnit efektivní rozhodování.

Zakladatele Climate Impact Lab lze nalézt v Institutu energetické politiky na University of Chicago, University of California, Berkeley, Rhodium Group a Rutgers University. Agitace RCP8.5 tedy úspěšně pokračuje.

Byla vytvořena řada studií vstřícných k médiím, které předpovídají extrémní dopady klimatu, jako například:

„Do roku 2100 by mohlo zemřít 1,5 milionu lidí v Indii kvůli extrémnímu horku způsobenému klimatickými změnami.“ Nebo: „Mohlo by dojít k zaplavení velkých měst a vysídlení téměř 200 milionů lidí.“ Nebo: „Nárůst úmrtí souvisejících s klimatem převýší všechny infekční nemoci“.

V prosinci 2019 spoluředitel Climate Impact Lab  svědčil před Kongresem, že „sociální cena uhlíku“ byla mnohem vyšší, než byly předchozí odhady. 

Roger A. Pielke, Jr., americký profesor programu environmentálních studií a člen Kooperativního institutu pro výzkum environmentálních věd (CIRES) v Boulderu a bývalý ředitel  Centra pro výzkum politiky vědy a technologie na University of Colorado v Boulderu má jasno:

„Praxe zneužívání RCP8.5 pokračuje i v roce 2024.“  A profesor Pielke dále obviňuje klimatické alarmisty:

„Zkorumpovanost klimatické vědy je způsobena tím, že některé z našich nejdůležitějších institucí nás zklamaly. Proces vědeckého peer review (postup pro zajištění kvality vědecké práce nebo projektu nezávislými recenzenty ze stejného oboru) nedokázal odhalit zjevné metodologické chyby ve výzkumných pracích.

Přední vědečtí recenzenti ignorovali střety zájmů a přijali chybné metodiky. Velká média se selektivně nezajímala o dopad velkých peněz v prosazování klimatu na klimatickou vědu a politiku.“ 

Roger A. Pielke to shrnuje:

„Většina hororových scénářů o údajně hrozícím klimatickém Armagedonu a ekonomické katastrofě je tedy založena na „myšlence“ tří bohatých mužů, kteří financovali projekt na podporu scénáře extrémního klimatu.“