Němečtí vládní poradci pro životní prostředí navrhují použít strategii Covid k postupnému omezování lidí

Pokud s něčím přijdou v Německu, pak si můžete být jisti, že i naše oddaně lokajská vláda bude své páníčky z Berlína ráda následovat. To bylo ostatně vidět i v „době covidové,“ kdy tehdejší vláda velmi otrocky následovala každý krok Německa.

Oddané poklonkování Sudetoněmeckému landsmanschaftu současné vlády i prezidenta je jen potvrzením tohoto podřízeného postavení.

Tentokrát se zdá, že si německá vláda připravuje živnou půdu pro budoucí zavedení klimatických lockdownů a jiných omezení v souvislosti se současnou politikou EU založenou na klimatickém podvodu.

Zpráva německé vlády uvádí pandemii jako precedens pro politiku životního prostředí. Uvedla, že zavedení lockdownů ukazuje, že omezení chování jsou možná a mohou najít většinovou podporu pomocí podávání správných zpráv.

Německá poradní rada pro životní prostředí („SRU“) poskytuje spolkové vládě poradenství v oblasti politiky životního prostředí již 50 let. Rada se skládá ze 7 profesorů z různých oborů. 9. května SRU předložila 200stránkovou zprávu spolkové ministryni životního prostředí Steffi Lemke.

„Mnoho lidí se chce stát šetrnějším k životnímu prostředí, ale implementace často selhává. SRU vyzývá politiky, aby přepracovali rámcové podmínky tak, aby se ochrana životního prostředí stala samozřejmostí,“ uvádí se v tiskové zprávě. 

„Za tímto účelem připravila SRU studii, která zkoumá, jak lidé činí ekologicky relevantní rozhodnutí a jak může politika podporovat chování šetrné k životnímu prostředí účinným a společensky odpovědným způsobem.“

SRU ve své zprávě analyzuje, „kdy by se chování mělo řešit, jaká opatření jsou vhodná a jak je lze politicky implementovat. Zpráva obsahuje doporučení pro konkrétní implementaci v oblastech spotřeby masa, chytrých telefonů a renovací souvisejících s energií,“ uvádí web SRU .

Autoři zprávy vycházejí z premisy, že státu v současnosti chybí politiky pro environmentálně relevantní chování a upozorňují na to, že úkolem státu je nasměrovat individuální volby správným směrem. Je příznačné, že jak pandemie, tak evropská energetická krize vyvolaná sankcemi a politikou green dealu hrají v jejím myšlení velmi velkou roli:

Přestože nejdůležitější ekologické krize, jako je ztráta biologické rozmanitosti a změna klimatu, jsou méně přímo viditelné a hmatatelné než energetická krize a pandemie, mohou se politici v oblasti životního prostředí poučit z někdy bolestivých, ale také důležitých zkušeností z posledních let: změna chování  obyvatelstva může být součástí řešení krizí, jako je tato, a je možné přijímat a zavádět politiky zaměřené na změnu chování.

Například v polovině roku 2022 Německo zavedlo řadu opatření na zmírnění energetické krize… Tato opatření se zaměřila na chování občanů. Kromě obecných výzev k úspoře energií byli majitelé budov povinni optimalizovat své topné systémy, pracovníci museli při práci akceptovat nižší pokojové teploty a bylo zakázáno vytápět soukromé bazény….

Německo již dříve zavedlo dalekosáhlá pandemická opatření k omezení šíření koronaviru. Od roku 2020 byly uvaleny různé lockdowny a omezení sociálních kontaktů. Oboje podtrhuje přínos změny chování, ať už ve spotřebě energie nebo sociálním chování, k projektu řešení kolektivního problému…

Výše uvedená opatření si nepochybně vyžádala daň na lidech a byla kontroverzní, pokud jde o míru nezbytných omezení i jejich nerovnoměrný dopad na různé sociální skupiny.

Obě krize však ukazují, že politická opatření vedoucí k omezení chování občanů jsou možná, pokud je ohrožení dostatečně velké a je uznána důležitost chráněného statku – v těchto případech zdraví a energie.

Státu se podařilo (i když ne v každém jednotlivém případě) navrhnout opatření tak, aby dosáhla svého cíle při zachování proporcionality. Samozřejmě je také možné navrhnout a komunikovat tuto politiku tak, aby byla podporována většinou.

To vše mluví samo za sebe a nemám moc co dodat, než konstatování, že jediný způsob, jak zavést restrikce tak, aby je většina podporovala, je opětovné „oblbnutí mas“ podněcované korporátními médii a vyvolávání hysterie.

Covid naučil ty u moci, že je možné mnohem víc, než si kdy dokázali představit. Příštích pár let tak zřejmě stráví testováním limitů, aby zjistili, jak daleko mohou v zotročování mas zajít.