30. léta jsou zpět: Rada Evropy má monitorovat Německo kvůli tvrdým represím vůči opozici

Zde je třeba zdůraznit, že k podobným represím nedochází pouze v Německu, nicméně právě tam jsou útoky na opozici asi největší. Je také zapotřebí rozlišovat mezi opozicí skutečnou a řízenou, které se takové tvrdé perzekuce netýkají.

Opozicí je pak myšlena nejen ta parlamentní, ale jakékoli hlasy, které nejsou v souladu se systémem. Ty jsou umlčovány prakticky všude v EU.

Ovšem tím, kdo by měl být vyšetřován ve věci útoků na opozici především, jsou mainstreamová média, která vedou štvavou kampaň – a pak samozřejmě vládní strany a příslušní politici – i na zemských úrovních.

Připomínám, že německá AfD je dlouhodobě terčem nejen verbálních, ale také fyzických útoků, je prakticky zakázána v mainstreamu (zejména se to týká veřejnoprávních médií) a členové strany, včetně její mládežnické organizace, jsou registrováni jako extremisté, jsou sledováni a v jejich domovech jsou prováděny domovní prohlídky.

Ovšem stížnost u Rady Evropy se také týká perzekuce odpůrců systému za „doby covidové.“ Tehdy byli demonstranti proti restrikcím nebo v některých profesích nařízenému očkování velmi brutálně biti policií a organizátor demonstrací byl nezákonně držen 3/4 roku ve vazbě.

Rada Evropy by měla zahájit formální monitorovací proceduru proti Německu s cílem potrestat četné případy represí členů opozice, porušování lidských práv a ničení právního státu v Německu, podle závěru doprovodné akce na okraj zasedání Parlamentního shromáždění Rady Evropy ve středu ve Štrasburku.

Akci pořádali čtyři němečtí členové poslaneckého klubu Evropských konzervativců, členové Spolkového sněmu za AfD Petr Bystroň, Nicole Höchst, Norbert Kleinwächter a prof. Harald Weyel.

Shromážděným členům Rady Evropy a novinářům předložili četné případy porušování lidských práv a represí vůči opozici v Německu, rozdělené do 14 kategorií.

Byly zdůrazněny případy brutálního policejního násilí proti pokojným demonstrantům, stejně jako zneužívání policejního aparátu a soudnictví k zastrašování opozice.

Případ Michaela Ballwega posloužil jako aktuální příklad. Zakladatel Querdenken (pozn.: jedná se o německé odpůrce covidových restrikcí a povinného covid očkování) byl státem uvězněn na devět měsíců ve vyšetřovací vazbě, aby se oslabilo protestní hnutí.

Následovaly četné případy fyzických útoků proti opozičním politikům a členům odborů s vážnými zraněními, spálenými auty a poškozenými domy a stranickými kancelářemi.

Kromě těchto konkrétních příkladů byly také prokázány strukturální demokratické deficity, jako je politický vliv na státní zastupitelství nebo sloučení zákonodárného sboru a soudnictví, a to na příkladu politika CDU a blízkého důvěrníka Angely Merkelové, Stephana Harbartha, který se přesunul přímo z Bundestagu k Ústavnímu soudu v Karlsruhe a stal se nejvyšším soudcem republiky.

Případy byly doloženy četnými fotografiemi, videi a odkazy na další zprávy. Ačkoli podle organizátorů byly prezentované případy jen špičkou ledovce, stačily k tomu, aby otřásly účastníky informační akce.

Většina z nich byla těmito událostmi velmi překvapena, stejně jako skutečností, že rozsah represí není znám. Akce se musela konat v restauraci, protože žádost o konání tohoto informačního zasedání v Radě Evropy byla shromážděním již potřetí v řadě zamítnuta.

Tolik zpráva z Německa. Lze předpokládat, že bude tato stížnost nakonec zametena pod koberec. A to už jen z toho důvodu, že na názorovou opozici se zaměřují i jinde v Evropě, takže vládnoucí politici nebudou mít zájem o to, aby se vyšetřování „přelilo“ i jinam.

Ostatně, co si myslet o šašcích z Rady Evropy, když ani nebyli schopni uspořádat toto slyšení přímo na půdě Rady Evropy, ale konalo se v jakési restauraci??

Umíte-li německy, můžete si více o žalobě na německou vládu poslechnout ve videu níže: