Vrhačka bramborové kaše na obraz je na svobodě, přestože je obviněna v dalších 1296 podobných případech

Klimatičtí extremisté se v poslední době nebývale soustředili na umělecká díla. Před pár dny takto dva klimatičtí extremisté potřísnili Monetův obraz v postupimském muzeu bramborovou kaší. O případu jste si mohli přečíst zde.

Zatímco v minulosti by za podobné opakované vandalství následoval trest, dnes nic podobného nehrozí. Klimatičtí extremisté – ať už se účastní blokád na silnicích nebo ničí památky v muzeu – nejsou zpravidla nijak potrestáni, přinejhorším jsou nuceni zaplatit případně způsobené škody, což však pro ně není až tak velký problém, neboť jejich sponzory jsou miliardáři, kteří extremisty velmi štědře dotují.

Například „Just stop oil“ je financován Aileen Getty – dědičkou ropného magnáta J Paula Gettyho, který založil ropnou společnost Getty oil.  Klimatičtí extremisté jsou však podporováni například i hollywoodskými boháči.

Ekoteroristé jsou prakticky beztrestní už jen proto, že jsou ve svém konání plně podporováni systémem. Lze je přirovnat k pašerákům z neziskovek, kteří provádí neméně podvratnou činnost dovozem džihádistů do Evropy – a také oni jsou za svoje konání velmi slušně placeni.

Ale zpět do Německa, kde před pár dny vrhla dvojice klimatických extremistů bramborovou kaši na cenný Monetův obraz. Extremistka, která kaši na obraz vrhla, má totiž na svém kontě podobných případů ne desítky nebo stovky, ale více než 1000. A přesto nikdy nebyla potrestána…

Mirjam Herrmannová, která spáchala zločin spolu s komplicem podle své vlastní výpovědi, je již vyšetřována pro podobné nátlakové činy v 1296 případech a dokonce byla vznesena obvinění. Podle zákona jí hrozí až čtyři roky vězení. Nicméně, a přestože riziko opakování v případě je zřejmé, žena byla a je stále na svobodě.

25letá extremistka a studentka práv Pattex, která se označuje za právní expertku „poslední generace“, ospravedlnila svůj čin na Twitteru svým „strachem, že v klimatické katastrofě už není místo pro umění a kulturu“. Ona sama se nezříká létání kvůli klimatu, alespoň ne  jejími pobyty v USA, Tanzanii atd.

Herrmannová je stejně flexibilní ve svých ospravedlněních jako ve svých útocích: Před rokem podobně útočila proti autům. V září 2021 slaňovala s chaotickým kolegou z dálničního mostu u Mnichova. Výsledek zásahu do silničního provozu: téměř dvě hodiny uzavírky, trvalé dopravní zácpy, policejní zásah.

Následující vlastní popis Hermannové lze nalézt na internetu, kde extremistka píše: „Jmenuji se Mirjam, je mi 23 let a studuji práva v Pasově a Londýně.  Dále uvádí, že radí uprchlíkům v oblasti azylového práva na Klinice uprchlického práva v Pasově a je součástí týmu politického vzdělávání ve sdružení „Chancen Gestalten Passau“. Ráda cestuje a poznává nové kultury a lidi a je šťastná, když nové kultury a lidé přicházejí přímo do Německa a trochu obohacují německou společnost.“

Ačkoli je Monetův obraz v Postupimi chráněn sklem a plstí, podle mluvčí muzea došlo k poškození na zlaceném rámu uměleckého díla a místnosti a škody jsou tak řádově v pětimístné výši (samozřejmě v eurech). Muzeum bude navíc do konce týdne uzavřeno, protože zbývající díla budou nyní také opatřena ochranným skleněným štítem.

Navzdory vyšetřování v případech 1296 nátlakových  akcí, ze kterých byla obviněna, byla 25letá Herrmannová rychle propuštěna z vazby. Soudním příkazem. Dokonce i teď, po novém zločinu v Postupimi, je již opět na svobodě.