Rakušané shromáždili v petici více než půl milionu podpisů pro Ústavou zakotvené právo na platbu v hotovosti

Rakušané shromáždili v petici více než půl milionu podpisů pro Ústavou zakotvené právo na platbu v hotovosti

Zachování hotovosti je zřejmě tím nejdůležitějším krokem, který může velmi výrazně narušit plány Velkého resetu. Pokud by totiž byla i nadále zachována hotovost, většina z těchto plánů by nebyla realizovatelná. Zejména by bylo poněkud problematické zavedení digitální měny vázané na sociální kredity.

Jestliže by bylo možné tuto měnu převést do hotovosti (což by ovšem podle toho, jak je měna koncipovaná později nemělo být možné), pak by neměly smysl ani na měnu navázané sociální kredity a další šmírovací systémy.

Zatímco centrální banky a globalistické instituce spěchají s přechodem světa na digitální měny, rakouští občané právě vyjádřili obrovské odmítnutí ukončení hotovosti zdola.

Více než půl milionu Rakušanů podepsalo petici požadující referendum o ústavním zakotvení práva na neomezené platby v hotovosti. V zemi s 8,9 miliony obyvatel to demonstruje masivní projev podpory „práva“ platit v hotovosti. Zároveň to naznačuje protest proti digitálním měnám podporovaným centrálními bankami po celém světě a institucemi, jako je Světové ekonomické fórum (WEF).

Lhůta pro podání petic týkajících se návrhů na sedm národních referend skončila v pondělí. Jak uvádí rakouský deník Kurier, právo na hotovostní platby získalo největší podporu ze sedmi různých petic, které podepsalo 530 938 Rakušanů.

Pouze petice, které obdrží podpisy 100 000 nebo více občanů, si mohou vynutit debatu v parlamentu na dané téma. Vzhledem k drtivé podpoře petice „právo na hotovost“ může existovat silný tlak na to, aby se pokročilo ve snaze pojistit hotovostní platby v zemi.

Na rozdíl od Řecka, Velké Británie, Skandinávie a zemí Beneluxu hotovost stále kraluje v Rakousku, Německu a Švýcarsku, které se vzepřely trendu směrem k bezhotovostní společnosti. V Rakousku je 50 procent všech transakcí stále prováděno v hotovosti, což je daleko nad evropským průměrem, který je přibližně 30 procent. Němci jsou také proti digitálním transakcím, přičemž pouze 9 procent uvedlo, že by používali mobilní platby.

Snaha o zakotvení práva na hotovostní platby do ústavy země je již řadu let tématem, přičemž Rakouská lidová strana (ÖVP) již v roce 2019 navrhla provést ústavní změnu na ochranu hotovostních transakcí.

Rakušané mohou být obzvláště citliví na obrovskou státní moc, která by přišla se zcela bezhotovostní společností. Akademik, spisovatel a specialista na ekonomickou psychologii Erich Kirchler řekl, že druhá světová válka stále ovlivňuje myšlení Němců a Rakušanů ohledně nebezpečí přílišné moci státu.

„V takovém případě se efektivita státních institucí stává nebezpečnou,“ řekl Kirchler agentuře AFP.

Německy mluvící země kladou velký důraz na soukromí a skutečnost, že hotovostní platby zanechávají minimální stopu, činí z hotovosti nejbezpečnější a nejsoukromější prostředek provádění transakcí.

Jiné země, jako je Švédsko, přijaly zákony, které zajišťují, že společnost bude mít i nadále přístup k hotovosti a možnost provádět platby v hotovosti. Pokud by však Rakousko zakotvilo právo na hotovostní platby do Ústavy, znamenalo by to dosud nejdramatičtější krok v Evropě k zajištění hotovostních plateb v budoucnu.

Organizace pro ochranu soukromí a občanská práva již dlouho obhajují právo na hotovost s argumentem, že v sázce je soukromí, občanské svobody a finanční bezpečnost. Zrušení hotovosti by donutilo občany provádět všechny transakce prostřednictvím digitálního média, jako jsou mobilní platby, kreditní karty nebo digitální měny.

Banky a elektronická média zůstávají zranitelné vůči hackerským útokům a dokonce i přírodním katastrofám, například pokud by byla energetická síť vyřazena. Švédská agentura pro civilní nepředvídané události, která je součástí ministerstva spravedlnosti, ve zprávě varovala, že zcela bezhotovostní společnost by byla extrémně zranitelná, pokud by země byla napadena nebo vystavena přírodní katastrofě. Digitální platby poskytují donucovacím a vládním orgánům přímý pohled na všechny transakce.

Ještě znepokojivější pro některé je, že digitální peníze by jednoho dne mohly být spojeny s politickým a sociálním chováním v západních zemích v systému sociálního kreditu, jak je vidět v Číně. Již během protestů řidičů kamionů „Freedom Convoy“ proti politice Covid-19 v Kanadě učinila levicová vláda Justina Trudeaua bezprecedentní krok a zmrazila bankovní účty protestujících.

Ačkoli skupiny občanské svobody odsoudily autoritářskou akci jako flagrantní zneužití moci, mnozí kritici se obávají, že akce by nyní mohla sloužit jako šablona pro řešení protestujících a disentu v budoucnu. Pokud disidenti a ti, kteří kritizují vládu, nedokážou udržet své peníze mimo digitální prostor, pak nebudou mít kam skrýt své finance, pokud by vlády, jako ta v Kanadě, proti nim podnikly kroky. A podle všeho se právě něco takového v souvislosti s digitální měnou plánuje.

Finanční komentátor a analytik Matthew Lynn napsal v roce 2015 pro britský Telegraph, že hlavním problémem pro udržení hotovosti je svoboda, kterou poskytuje.

„Ještě důležitější je, že hotovost je o svobodě. Kontrola nad společností, kterou chceme předat vládám a centrálním bankám, jistě má své meze. Nemusíte být  libertarián, abyste se ptali, zda ve světě, kde se již obáváme množství dat, které o nás Facebook a Google mohou shromáždit, opravdu chceme, aby banky a stát znaly každý detail toho, za co utrácíme své peníze a kde. Je snadné se této svobody vzdát, ale bude mnohem těžší ji získat zpět.“

Na druhém konci spektra různé globalistické instituce jako Světové ekonomické fórum dlouho lobbují za plně bezhotovostní společnost a rutinně vydávají články jako „Proč bychom se měli snažit učinit hotovost zastaralou„, „Výhody bezhotovostní společnosti“ a „Měla by být hotovost zrušena?“

V roce 2017 ekonom Joseph Stiglitz vyzval k zákazu veškeré papírové měny ve Spojených státech, o čemž WEF také velmi pozitivně informovalo. Centrální banky po celém světě jsou také v současné době „v čele“ závodu o zavedení digitálních měn. Ačkoli se očekává, že digitální měny a fyzické měny budou pro mnohé fungovat v tandemu, řada globalistických mozkových trustů a ekonomů tlačí na postupné úplné vyřazení hotovosti po období přizpůsobení.

Očekává se, že debata o hotovosti bude zuřit dál, ale případ Rakouska může nejen demonstrovat společenské výzvy zrušení hotovosti, ale také problémy spojené se zeměmi, které se vzdávají své národní měny. Někteří kritici poukazují na skutečnost, že rakouskou národní měnou je euro, což může ohrozit celou snahu o zajištění hotovostních plateb.

Poté, co se Rakousko v roce 2002 vzdalo své vlastní národní měny, šilinku, ztratilo značnou část kontroly nad svými vlastními financemi. Pokud by EU nařídila digitální měnu, Rakousko by mohlo být schopno vyčlenit dočasnou výjimku, ale nakonec by nemělo žádnou možnost tento příkaz odmítnout a bylo by nuceno hotovost zrušit.

I proto je třeba upozornit na to, že u nás bychom měli tlačit nejen na ústavní zakotvení práva na hotovost, ale zároveň i na to, aby nebylo euro vůbec přijato. Země, které mají euro, mají jen minimální šanci se zrušení hotovosti – a tím nástupu digitální měny vázané na sociální kredity – vyhnout.

Rakousko tak má jedinou možnost záchrany. Tou je návrat k šilinku. Pak teprve bude mít ústavní zakotvení práva na hotovost nějaký význam…

 

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 22 Průměrně: 5]

One thought on “Rakušané shromáždili v petici více než půl milionu podpisů pro Ústavou zakotvené právo na platbu v hotovosti

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tyto stránky využívají soubory cookies, další informace naleznete zde.

View more
Přijmout
Odmítnout