Člověk budoucnosti by měl přijímat bílkoviny výhradně z hmyzu, případně laboratorního masa. Tyto známé plány globalistů, obsažené i v plánech Agendy 2030, ovšem počítají s tím, že by se mělo jednat již o relativně blízkou budoucnost. Nyní se dělá maximum pro to, aby bylo maso drahé či jakkoli nedostupné (likvidace chovů dobytka pod záminkou nutnosti ochrany klimatu, likvidace drůbežích farem údajně kvůli ptačí chřipce, plánované speciální daně na maso a jeho postupné vyřazování z veřejného stravování).
Hmyz byl již schválen jako běžný pokrm i v EU, nyní se tak mohou kdekoli v EU prodávat k lidské konzumaci cvrčci, mouční červi a kobylky – či výrobky z nich. Další hmyz je ve schvalovacím procesu. Proto se výrobky z hmyzu objevují i v prvních supermarketech a restauracích, ale v některých pokrokových zemích i ve školních jídelnách. Konzumaci hmyzu začínají propagovat i různé hollywoodské celebrity a stále častěji se tímto tématem zabývají i na stránkách WEF.
Jenže nyní zřejmě globalisté zjišťují, že dokud lidé nezačnou skutečně hladovět, hmyz do nich jen tak nedostanou…
Pokud máte hlad, budete jíst cokoliv, abyste přežili. Tento základní předpoklad je testován v hladem postižených afrických zemích, kde britské humanitární agentury zkoušejí hmyzí stravu, která by později mohla být nabídnuta i pro ty, kdo budou brzy trpět hladem i v dosud prosperujících zemích.
Britské výdaje na prosazování teorie konzumace hmyzu – což je návrh dlouho spojovaný s klimatickými aktivisty – se zaměřují na Demokratickou republiku Kongo (DRK) a Zimbabwe.
Zdroj říká, že projekt pomoci ve Velké Británii ve výši 50 000 liber v Kongu dává do nabídky africké housenky, stěhovavé kobylky a černé mouchy.
Tento krok přichází poté, co jihokorejští vědci doporučili jíst červy ve studii zveřejněné minulý měsíc. Ti by podle nich mohli pomoci lidstvu přežít v budoucím světě hladovějícím po potravinách.
Vědci vařili moučné červy nebo larvy brouků spolu s cukrem, aby vytvořili „maso“ – a tvrdí, že chutná autenticky jako přijatelný alternativní zdroj výživy, ačkoli vzhled pokrmu je stále problém, zejména v některých zemích zvyklých na sofistikovanější stravu.
Ne tak v Africe.
Katolická agentura pro rozvoj zámoří (Cafod), charitativní organizace v Anglii a Walesu, doufá, že Konžané začnou průmyslově pěstovat hmyz, aby tak ukončili problémy s hladověním v regionu.
Mezitím v Zimbabwe probíhá další vývojový projekt na použití červů mopane v kaši podávané ve školách.
Slizké zelené housenky, které se mění v můry císařské, se již běžně sbírají ke konzumaci z vegetace během období dešťů ve venkovských částech Zimbabwe.
Dr Sarah Beynon, zakladatelka broučí farmy v Pembrokeshire v Anglii a akademická entomoložka, uvedla, že projekty propagující jedlý hmyz jsou jistým způsobem pomoci, jak zachránit životy a zlepšit výživu nejchudších lidí na planetě Zemi.
„Také aktivně povzbuzujeme lidi v rozvinutém světě, aby hmyz zařadili do svého jídelníčku. S populací, která má apetit nastavený tak, aby daleko překračoval planetární limity, a se současným zemědělstvím, které decimuje biologickou rozmanitost a mění klima, nemáme jinou možnost, než změnit způsob, jakým vyrábíme a konzumujeme potraviny… a také naše názory na toto téma,“ prohlásila entomoložka a majitelka broučí farmy.
Oba projekty pomoci Africe byly financovány prostřednictvím britského výzkumu a inovací (UKRI), nezávislého orgánu ministerstva pro obchodní, energetickou a průmyslovou strategii.
Mluvčí UKRI deníku Guardian potvrdil : „Podporujeme finančními prostředky konkrétní výzkumné projekty, ale očekáváme, že získané poznatky a znalosti budou přínosem pro občany na celém světě bez ohledu na jejich ekonomický status. Proteinové a environmentální přínosy konzumace hmyzu byly široce hlášeny po celém světě.“
Podle všeho se tedy zdá, že po dotacích do různých solárních a větrných elektráren a obdobných projektů nastoupí i dotování projektů, jejichž cílem bude přimět lidstvo k tomu, aby začalo konzumovat hmyz. No a pak tam máme ještě ten občas zmiňovaný kanibalismus…
veškerá havěť, která je nyní lidem podsouvána jako náhrada za normální biologickou stravu s výjimkou pár odpudivých housenek obsahuje chitin, což je pro lidský trávící systém nestravitelná součást. Lidské tělo není uzpůsobeno na tento druh potravy na rozdíl třeba od ptáků, kterým chitin nevadí. My ale nejsme ptáci.
Je pravda, že maso se stalo součástí našeho jídelníčku v posledních padesáti letech v míře nadbytečné. Vzpomeňme na naše babičky, maso jen v neděli. Chce to výrazně omezit konzumaci masa, ale náhradou nejsou chrobáci, ale více těstovin, jídel z mouky a rýže a sóji ( ne geneticky modifikované).
Rovnou jim nasrat do huby vlastní hovno namísto cvrčka nebo červa!
Množství požárů továren na zpracování surovin k obživě obyvatel je enormní. Nikdy toho tolika nebylo. Takže se vkrádá myšlenka – komu, čemu ku prospěchu?
To je zajímavé. Taky to může posloužit jako inspirace, a začnou hořet majetky global jelit.
Člověk je tvor učenlivý.