Komu patří většina obilí dodaného z Ukrajiny?

Po pádu východního bloku bylo hlavním cílem jednotlivé země vydrancovat a rozprodat. To ostatně známe i od nás, kde politici rozprodali dokonce i vodu a dlouhé roky záměrně udržují naši závislost na Německu i v energetice.

Na Ukrajině byl pak zřejmě největší zájem zaměřen na nezměrné bohatství v podobě velmi kvalitní černozemě. Ideální pro pěstování GMO plodin, kterými by chtěl Gates a jemu podobní sociopaté krmit celý svět. Nyní se hodně píše o prodeji ukrajinské pšenice či kukuřice. Ale otázka je, zda je vůbec ukrajinská. Ostatně, hlavním důvodem uvržení země do rukou oligarchů (většinou s dvojím občanstvím) byl zřejmě právě rozprodej země západním korporacím…

Čí je tedy ve skutečnosti obilí, o jehož dodávkách se v poslední době tak často hovoří?

Zkorumpovaný Zelenského režim potichu obchoduje s velkými GMO agropodniky na Západě, které tajně převzaly kontrolu nad některými z nejvýnosnějších zemědělských ploch na světě, s velmi kvalitní černozemí.

V únoru 2014 převrat podporovaný americkou vládou donutil nově zvoleného ukrajinského prezidenta uprchnout do Ruska. Hlavní důvod puče byl celkem jasný. V prosinci 2013, po měsících debat, prezident Viktor Janukovyč oznámil, že Ukrajina vstoupí do ruské Euroasijské hospodářské unie, pokud Rusko skoupí ukrajinský státní dluh v hodnotě 15 miliard dolarů a sníží náklady na dovážený ruský plyn o 33 %.

Konkurenční nabídkou bylo „přidružené členství“ v EU, podmíněné tím, že Ukrajina bude souhlasit s drakonickým úvěrovým balíčkem od MMF a Světové banky, který by si vynutil privatizaci cenné zemědělské půdy Ukrajiny, umožnil pěstování GM plodin a zavedl by výrazné snížení důchodů a sociální úsporná opatření. Výměnou za půjčku od MMF ve výši 17 miliard dolarů by Ukrajina musela zvýšit daně z příjmu až o 66 % a platit o 50 % více za zemní plyn. Zaměstnanci by museli pracovat o deset let déle, aby dostali důchod. Cílem bylo otevřít Ukrajinu „zahraničním investicím“. Obvyklé znásilňování ekonomiky ze strany MMF ve jménu zájmů globalistických korporací.

Jedním z klíčových požadavků USA a MMF na Amerikou dosazeného premiéra Arsenije Jaceňuka, který vedl CIA podporovaný majdanský puč, bylo zpřístupnění bohaté zemědělské půdy na Ukrajině zahraničním agrobaronům, především GMO gigantům jako Monsanto a DuPont. Tři členové Jaceňukova kabinetu, včetně klíčových ministrů financí a hospodářství, byli cizinci, které Kyjevu nadiktovala Victoria Nulandová z amerického ministerstva zahraničí a tehdejší viceprezident Joe Biden. Washingtonem nařízené podmínky půjčky od MMF vyžadovaly, aby Ukrajina také zrušila zákaz geneticky modifikovaných plodin a umožnila soukromým společnostem jako Monsanto půdu vlastnit.

Od té doby, co Ukrajina v roce 1991 vyhlásila nezávislost na Sovětském svazu, je kontrola nad vzácnou černozemí jedním z nejžhavějších témat národní politiky. Nedávné průzkumy veřejného mínění ukazují, že 79 % Ukrajinců si chce udržet kontrolu nad svou zemí před zahraničními převzetími. Stejně jako jižní Rusko má i Ukrajina cennou černozem, půdu bohatou na humus, která je velmi produktivní a vyžaduje jen málo umělých hnojiv.

Zákon z roku 2001 na Ukrajině uvalil moratorium na soukromý prodej zemědělské půdy větším společnostem nebo zahraničním investorům. Moratorium mělo zabránit zkorumpovaným ukrajinským oligarchům skupovat bohatou zemědělskou půdu a pronajímat ji zahraničním zemědělským společnostem. V té době již společnost Monsanto a další západní agrobyznys na Ukrajině výrazně pokročil.

Když Ukrajina v roce 1991 opustila Sovětský svaz, dostali farmáři, kteří pracovali v sovětských kolchozech, každý malý pozemek. V roce 2001 bylo uvaleno moratorium, aby se zabránilo prodeji pozemků hladovým zahraničním zemědělským společnostem. Sedm milionů ukrajinských zemědělců vlastnilo malé pozemky o celkové rozloze asi 79 milionů hektarů. Zbývajících 25 milionů hektarů vlastnil stát. Pěstování GMO plodin bylo přísně zakázáno.

Navzdory moratoriu Monsato, DuPont, Cargill a další západní dodavatelé GMO tajně a nelegálně začali sázet svá patentovaná GMO semena na ukrajinské černozemi. Malí vlastníci půdy pronajali svou půdu velkým ukrajinským oligarchům, kteří na oplátku uzavřeli tajné dohody s Monsantem a dalšími na pěstování GMO kukuřice a sóji. Podle nyní smazané zprávy amerického ministerstva zemědělství bylo ke konci roku 2016 asi 80 % ukrajinských sójových bobů a 10 % kukuřice nezákonně vypěstováno z geneticky modifikovaných semen. Zákonem pak Zelenský v roce 2021 tyto otevřené dveře GMO výrazně rozšířil.

V květnu 2019 byl Volodymyr Zelenský, ukrajinský televizní komik a chráněnec notoricky zkorumpovaného ukrajinského oligarchy Igora Kolomojského, zvolen prezidentem v tragickém lidovém povstání „proti vládní korupci“. Jedním z prvních Zelenského počinů v roce 2019 byl pokus o zrušení zemského moratoria z roku 2001. Farmáři a občané pořádali po celý rok 2020 velké protesty, aby zablokovali Zelenského navrhované změny.

Nakonec v květnu 2021 Zelenský podepsal zákon č. 2194 o pozemkové deregulaci a nazval jej „klíčem“ k „trhu se zemědělskou půdou“. Aby uklidnil odpor zemědělců, Zelenský tvrdil, že nový zákon povolí v prvních několika letech cennou zemědělskou půdu kupovat nebo prodávat pouze ukrajinským občanům. Nezmínil velkou mezeru, která umožňuje zahraničním společnostem jako Monsanto (dnes součást Bayer AG) nebo DuPont (nyní Corteva) nebo dalším společnostem, které na Ukrajině působí déle než tři roky, koupit požadované pozemky také .

Zákon z roku 2021 také převedl vlastnictví na notoricky zkorumpované městské a vesnické vlády, což může změnit zamýšlené využití půdy. Od ledna 2024 mohou ukrajinští občané a firmy koupit až 10 000 hektarů půdy. A novela zákona o trhu s půdou z dubna 2021 – „O změně zemského zákoníku Ukrajiny a dalších zákonů o zlepšení systému řízení a deregulaci v oblasti pozemkových vztahů“ – otevřela další obrovskou mezeru pro zahraniční agrobyznys k převzetí kontroly nad úrodnou ukrajinskou černozemí.

Změna obchází zákaz prodeje pozemků cizincům změnou účelu pozemku, kupř. prodejem zemědělské půdy jako komerčního pozemku k výstavbě. Pak to může být prodáno komukoli, včetně cizinců, který ji může znovu využívat jako zemědělskou půdu. Zelenský zákon podepsal, čímž porušil svůj předvolební slib o uspořádání národního referenda o jakékoli změně vlastnictví půdy.

Pokud existují nějaké pochybnosti o zájmu amerického agrobyznysu napojeného na GMO získat prvotřídní zemědělskou půdu na Ukrajině, poučný je pohled na současné představenstvo americko-ukrajinské obchodní rady. Jeho součástí je největší soukromý obilný a zemědělský gigant na světě Cargill. Patří sem společnost Monsanto/Bayer, která vlastní patentovaná GMO semena a smrtící pesticid Roundup. Také zahrnuje Cortevu, obří GMO spojení společností DuPont a Dow Chemicals. Patří sem kolegové giganti obilného kartelu Bunge a Louis Dreyfus. Patří sem také velký výrobce zemědělských strojů John Deere.

Jsou to právě mocné agrogiganty, které údajně stojí za Zelenského zradou jeho předvolebního slibu.

Vzhledem k tomu, že Bayer/Monsanto, Corteva a Cargill již ovládají 16,7 milionu hektarů prvotřídní ukrajinské černozemě a jsou účinně podpláceny MMF a Světovou bankou, Zelenského vláda ustoupila a rozprodala co se dalo. Výsledek bude velmi špatný pro budoucnost země, která byla donedávna „sýpkou Evropy“. Nyní, když byla Ukrajina obsazena společnostmi GMO kartelu, zůstává pouze Rusko, které zakázalo pěstování GMO v roce 2016, jako jediný významný dodavatel obilí bez GMO. EU údajně pracuje na nové legislativě, která by zvrátila dlouho zavedený kritický proces schvalování geneticky modifikovaných plodin a otevřela stavidla pro plné přijetí GMO.