Švédsko chce zavést možnost vyvlastňování rodinných domů ve prospěch „obohacovačů“

„Nikdo nebude nic vlastnit a všichni budou šťastni.“ Přesně to je vize prezentovaná Světovým ekonomickým fórem (WEF) Klause Schwaba. Jenže jak to udělat, aby nikdo nic nevlastnil a všichni (globalisté) byli šťastni? Třeba právě cestou vyvlastňování, kterou nyní řeší nejedna země.

Již jsem se zde zmínila o plánovaném vyvlastňování ve Španělsku – a to pod záminkou nutnosti pomoci bankrotující zemi. Další a další země tak nyní vymýšlí jak na to a nyní dokonce i švédská vládní sociální demokracie, jejíž preference jsou daleko před ostatními stranami, má svůj „recept.“ Vyvlastňovat se bude v zájmu dalšího pokračujícího budování multikulturalismu v zemi.

Švédští sociální demokraté si totiž jsou velmi dobře vědomi, že téměř jeden a čtvrt milionu cizinců, kteří se sice v zemi nenarodili, ale právě díky sociální demokracii získali občanství, takže již mohou volit, bude v zářijových volbách volit právě socany.

A právě ve prospěch „Novošvédů“ má být zaveden i nový zákon, v rámci něhož by stát odkoupil majetek původních Švédů a předal jej  obohacovačům. Majetek by tak byl v držení státu, přičemž obyvatelé z muslimských ghett by zde byli v běžném sociálním nájmu, samozřejmě hrazeném převážně státem.

To bude samozřejmě rána nejen pro kupce, kteří nebudou mít brzy co kupovat, ale také pro sousedy „Novošvédů,“ kteří by měli být do domů ve švédských čtvrtích přestěhováni z muslimských ghett. A to i s jejich způsobem života, který je zcela odlišný od toho švédského…

Po násilném vypravování školáků z a do „zranitelných“ oblastí imigrantů a omezení způsobu, jakým mohou nezávislé školy přijímat studenty, nyní sociálně demokratická vláda předkládá nové donucovací zákony, které, jak doufá, prolomí etnickou segregaci, kterou způsobila v průběhu desetiletí svou migrační politikou.

Podle nejnovějšího zákona musí mít stát nebo obec možnost násilně kupovat vily v bohatých švédských oblastech, aby tam umístily imigranty.

Pokud dojde k prosazení zákona o vyvlastnění, vily a rodinné domy v oblasti obývané Švédy, které budou dány k prodeji, může stát nebo obec odkoupit bez ohledu na to, zda si to prodávající přeje nebo ne. To, co musí stát/obec zaplatit z peněz daňových poplatníků, závisí na tom, co prodávající požaduje jako vyvolávací cenu nebo jaké nabídky byly na nemovitost podány.

Po nucené koupi musí mít stát/obec možnost bez ohledu na pravidla pro stavební povolení, která platí pro ostatní, vilu zbourat a postavit na místě bytový dům, jehož byty pak levně pronajme a vyčlení pro migranty. Vilu si také můžete ponechat a cizincům ji pronajímat za sociální nájem.

Osoba, která jménem vlády předložila návrh zákona, je ministr bydlení Johan Danielsson (S). Když byl návrh nedávno sdělen veřejnosti, byl odůvodněn tím, že by přispěl ke „snížení a potlačení segregace“.

Nucené vyvlastnění vil a rodinných domů v soukromém vlastnictví tohoto druhu existovalo již v minulosti. Nové je, že ti, kdo kritizují totalitní mocnosti, jsou motivováni argumenty migrační a integrační politiky.

Poslední zákon tohoto druhu byl přijat sociálními demokraty v roce 1967 a platil do roku 2010, kdy byl i přes protesty sociálních demokratů, liberálů a liberální strany zrušen nesocialistickou většinou, která tehdy existovala v Riksdagu.  Nyní jej ale chce vláda sociálních demokratů znovu zavést.

Není stanoven žádný limit pro to, jaký podíl rodinných domů a vil by měl mít stát/obec možnost koupit ve vilové čtvrti, zbourat a přeměnit na bydlení pro migranty. Pokud k tomu bude docházet ve velkém, může to znamenat, že pro zájemce o koupi bude nedostatek domů, a že ceny domů raketově porostou. Méně rodin pak může realizovat svůj sen o vlastním bydlení.

V oblastech, kde stát/obec agresivně násilně skoupí vily, může naopak hodnota klesnout, pokud se sociální problémy spojené s muslimskými ghetty rozšíří i sem. To znamená, že stát může koupit více vil levněji, ale majitel domu přijde o peníze. Navíc lze předpokládat, že z takto postižených míst se budou snažit odstěhovat i další obyvatelé, jejichž domy opět koupí stát a přestěhuje do nich další obyvatele ghett. Tím vzniknou ghetta nová.

Národní asociace vlastníků domů je k návrhu zákona silně kritická a uvádí také řadu dalších nevýhod takového zákona.

Asociace si také klade otázku, proč politické orgány potřebují získat v této oblasti další pravomoci, než jaké již mají. Existuje již obecnější právo na vyvlastnění a obvykle má stát či obec na nákup nemovitostí na trhu více peněz než soukromé osoby i bez nového donucovacího zákona.

Kritici také reagují na to, že v návrhu je prvek levicové ideologie, kdy jsou majitelé domů považováni za privilegovanou bílou skupinu, která by měla být znevýhodněna ve prospěch skupiny „zranitelných“ migrantů. Švédská asociace vlastníků domů uvádí, že profil švédské bytové výstavby má jasný sklon k výstavbě vícegeneračních bytových domů. A to i přesto, že rodinný domek je nejžádanější formou bydlení.

Lena Södersten, právnička Švédské asociace vlastníků domů, v diskusním článku píše, že „ na trhu s bydlením existuje určitý druh obrácené reality. To, co lidé požadují a co se staví, jsou dvě různé věci“, a že důvod toho lze hledat v tom, že výstavba se z velké části řídí vládní ideologií.

Ministr bydlení Johan Danielsson (S) v odpovědi tvrdí, že ambicí vlády v oblasti bytové politiky, i kdyby nový donucovací zákon prošel, je, aby domků bylo víc, ne méně. Jak přesně bude realizováno právo státu/obce na vyvlastnění domu a jeho zbourání a postavení nájemních domů, však není v novém zákonu vysvětleno…