V Německu se demonstrovalo po téměř celou dobu „covidismu“ ve velkém a několik měsíců dokonce vytrvale každé pondělí organizovali odpůrci segregační politiky takzvané „pondělní vycházky,“ na nichž pokračovali v protestech proti režimu.
I přesto, že se jednalo o poklidné protesty, jichž se účastnily i rodiny s dětmi, docházelo k nezměrnému policejnímu násilí, zatímco například demonstrace Antify, při nichž dochází k značným škodám na majetku, nepodléhají podobným policejním útokům. Stejně tak většinou policie nezakročí, když do ulic vyrazí muslimské klany.
Nyní však i oficiální místa potvrzují, že zásahy policie byly nad rámec toho, co se dá akceptovat v jakékoli skutečně demokratické zemi. Ostatně, hovořit o současném Německu jako o demokracii již ani nelze…
Nils Melzer byl do 31. března zvláštním zpravodajem OSN pro mučení a v rámci tohoto příspěvku se dozvěděl o brutálních útocích policie během demonstrací kritických k opatřením v Berlíně v loňském roce. Dne 30. května byla jeho zpráva zveřejněna. Melzer potvrzuje, že v Německu došlo k selhání systému – německá vláda považovala odpověď na jeho písemnou analýzu a otázky v ní formulované za zbytečnou.
Na Twitteru Melzer napsal:
Dnes byl zveřejněn můj poslední dopis ze dne 29. března. Lhůta 60 dnů uplynula bez odpovědi vlády. Tímto se dokončuje práce na toto téma.
Melzer již 29. března zaslal své vyšetřování policejního násilí v Německu Spolkovému ministerstvu zahraničí. Položil v něm sedm otázek – na jedné straně o případech popsaných ve zprávě, ale na druhé straně také obecně s ohledem na opatření přijatá úřady k vyšetřování a prevenci policejního násilí, k odškodnění obětí, stejně jako k vládnímu „programu sledování“ demonstrantů kritických k očkování.
Zkoumal rovněž, do jaké míry by se mělo rozlišovat mezi potenciálně násilnými demonstranty a jinými osobami uplatňujícími své právo na svobodu projevu a shromažďování. 60denní lhůta pro zveřejnění Melzerova dopisu však uplynula bez odpovědi.
Ačkoliv je závěr Melzerova vyšetřování zničující, německá vláda pravděpodobně záležitost vyřeší: Melzer byl nyní jmenován do správní rady Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) a rezignoval na svůj úřad v OSN. Ve svém dopise Melzer připomíná úmluvy OSN o lidských právech a to, že každý případ údajného policejního násilí musí být vyšetřen, ale zda k tomu skutečně dojde, je pochybné.
Kromě toho, pokud existují oprávněné důvody domnívat se, že byla použita mimosoudní síla, která se rovná mučení nebo jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, jsou státy povinny neprodleně provést nestranné vyšetřování, aby zajistily plnou odpovědnost za takový čin, případně včetně správní, občanskoprávní a trestní odpovědnosti, a zajistit, aby se obětem dostalo přiměřené nápravy a rehabilitace.
Zdroj (str.18)
V dubnu Melzer poskytl deníku Die Welt podrobný rozhovor, ve kterém diskutoval o svých závěrech ze svých vyšetřování a výměně názorů s německou vládou. Zjistil, že v Německu neexistuje žádný „vzor nadměrného použití síly policisty proti osobám nebo demonstrantům“.
V Melzerových očích úřady trpí zkresleným vnímáním. Německý právní systém nemá žádné mantinely, pokud jde o policejní násilí, zdá se, že zde existuje de facto beztrestnost: Pokud bude někdy zahájeno řízení proti policistům, podle Melzera se nakonec vše odloží, údajně pro nedostatek důkazů. Účastníci zakázaných shromáždění jsou naopak často odsouzeni do 24 hodin. Podle Melzera nelze toto nerovné zacházení ničím ospravedlnit.
