Vědci chtějí začlenit nanoroboty do našich těl, aby vytvořili „globální supermozek“

Vědci chtějí začlenit nanoroboty do našich těl, aby vytvořili „globální supermozek“

Dlouhé roky je vlhkým snem globalistů člověk, který je absolutně poslušný a především pod absolutním dohledem. Člověk, kterému se lze dostat do jeho mozku, ovládat ho a kontrolovat. Hodně často se hovoří o nutnosti propojení lidského těla s internetem a tím i s jakousi „centrálou,“ která by mohla 24 hodin denně sledovat všechny tyto „roboty“.

Již v roce 2017 uvažoval Klaus Schwab o tom, že by bylo dobré implantovat lidem za tímto účelem do mozku nanoroboty:

Podle zakladatele WEF se digitální nástroje pro velká data vyvíjejí závratnou rychlostí. „Dovedete si představit, že za 10 let tady budeme moci sedět s mozkovým implantátem a měřit vaše mozkové vlny a já vám můžu hned říct, jak lidé reagují nebo jak cítí, že lidé reagují na vaši odpověď? Je to myslitelné?“

„Je to myslitelné,“ odpověděl Brin (majitel Google) a poté nastínil transhumanistickou budoucnost, ve které se vědomí přenese na stroje.

„Pak jste tak trochu transplantováni na internet, abyste mohli navždy žít v digitálním světě,“ řekl. „Ve své biologické inkarnaci se pak můžete stát velmi starými.“

Brin dodal, že směr vývoje technologií je nepředvídatelný. Tedy již v roce 2017, jak sami vidíte, globalisté tvrdili, že za pouhých 10 let (nyní již jen za 5 let) by mohly být mozkové implantáty realitou.

Co o tom ovšem říkají vědci? A jak si takové mozkové implantáty představují?

Tým vědců navrhl použít nanoroboty k vytvoření „Internetu myšlenek“, kde lze okamžité znalosti stáhnout pouhým přemýšlením.

Mezinárodní tým vědců vedený členy UC Berkeley a U.S. Institute of Molecular Manufacturing předpovídá, že exponenciální pokrok v nanotechnologiích, nanomedicíně, umělé inteligenci (AI) a počítačovém inženýrství povede v tomto století k vývoji lidského „rozhraní mozek-cloud“ (B-CI).

V časopise Frontiers in Neuroscience tým píše, že B-CI by propojil neurony a synapse v mozku s obrovskými cloud computingovými sítěmi v reálném čase.

Takový koncept není pro spisovatele sci-fi, včetně Raye Kurzweila, který s ním přišel před desítkami let, nový. Ve skutečnosti Facebook dokonce přiznal, že pracuje na B-CI.

Kurzweilova fantazie o neurálních nanorobotech, které nás mohou připojit přímo k internetu, se však nyní stává realitou. Hlavním autorem této nejnovější studie je Robert Freitas Jr.

Tento nový koncept navrhuje použití neurálních nanorobotů k propojení neokortexu lidského mozku – nejnovější, nejchytřejší, „vědomé“ části mozku – se „syntetickým neokortexem“ v cloudu. Nanoroboti by pak umožnili přímé monitorování a řízení signálů do a z mozkových buněk v reálném čase.

„Tato zařízení by procházela lidskými cévami, překročila hematoencefalickou bariéru a umístila se přesně mezi nebo dokonce dovnitř mozkových buněk,“ vysvětluje Freitas. „Pak by nanoroboti bezdrátově přenášeli kódované informace do a z cloudové superpočítačové sítě pro monitorování zdraví mozku v reálném čase a extrakci dat.“

Věci se stávají ještě divočejšími, když si uvědomíte, že by to mohlo umožnit schopnost podobnou maticí stahovat tuny informací do mozku. B-CI by nám dokonce mohl umožnit vytvořit budoucí „globální supermozek“, podle týmu, který spojuje sítě lidských mozků a AI do jedné společné mysli.

Dr. Nuno Martins, hlavní autor tohoto nejnovějšího výzkumu, řekl, že takové kolektivní masové myšlení by mohlo způsobit revoluci v lidstvu. „Toto sdílené poznání by mohlo způsobit revoluci v demokracii, zlepšit empatii a nakonec sjednotit kulturně rozmanité skupiny do skutečně globální společnosti,“ řekl.

Podíváme-li se na to, jaké jsou výzvy pro fungující B-CI, tým vidí přenos nervových dat do a ze superpočítačů v cloudu jako největší kámen úrazu.

„Tato výzva není jen najít šířku pásma pro globální přenos dat,“ říká Martins, „ale také jak umožnit výměnu dat s neurony prostřednictvím malých zařízení zabudovaných hluboko v mozku.“

Jedním z možných řešení, které tým navrhuje, jsou magnetoelektrické nanočástice, které by mohly tuto komunikaci zesílit – to je něco, co již fungovalo v testech na myších. Nicméně, jak dostat tyto nanoroboty bezpečně do mozku, je považováno za největší výzvu projektu.

„Podrobná analýza biodistribuce a biokompatibility nanočástic je nutná předtím, než budou moci být použity pro lidský vývoj,“ pokračuje Martins. „Nicméně, s těmito a dalšími slibnými technologiemi pro B-CI, které se vyvíjejí stále rychleji, by se „internet myšlenek“ mohl stát realitou před přelomem století.“

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 3 Průměrně: 5]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tyto stránky využívají soubory cookies, další informace naleznete zde.

View more
Přijmout