Dlouhé roky je vlhkým snem globalistů člověk, který je absolutně poslušný a především pod absolutním dohledem. Člověk, kterému se lze dostat do jeho mozku, ovládat ho a kontrolovat. Hodně často se hovoří o nutnosti propojení lidského těla s internetem a tím i s jakousi „centrálou,“ která by mohla 24 hodin denně sledovat všechny tyto „roboty“.
Již v roce 2017 uvažoval Klaus Schwab o tom, že by bylo dobré implantovat lidem za tímto účelem do mozku nanoroboty:
WEF’s Young Global Leader and Google owner Sergey Brin with Klaus Schwab at Davos pic.twitter.com/vX3JlDavLv
— Wittgenstein (@backtolife_2022) April 26, 2022
Podle zakladatele WEF se digitální nástroje pro velká data vyvíjejí závratnou rychlostí. „Dovedete si představit, že za 10 let tady budeme moci sedět s mozkovým implantátem a měřit vaše mozkové vlny a já vám můžu hned říct, jak lidé reagují nebo jak cítí, že lidé reagují na vaši odpověď? Je to myslitelné?“
„Je to myslitelné,“ odpověděl Brin (majitel Google) a poté nastínil transhumanistickou budoucnost, ve které se vědomí přenese na stroje.
„Pak jste tak trochu transplantováni na internet, abyste mohli navždy žít v digitálním světě,“ řekl. „Ve své biologické inkarnaci se pak můžete stát velmi starými.“
Brin dodal, že směr vývoje technologií je nepředvídatelný. Tedy již v roce 2017, jak sami vidíte, globalisté tvrdili, že za pouhých 10 let (nyní již jen za 5 let) by mohly být mozkové implantáty realitou.
Co o tom ovšem říkají vědci? A jak si takové mozkové implantáty představují?
Tým vědců navrhl použít nanoroboty k vytvoření „Internetu myšlenek“, kde lze okamžité znalosti stáhnout pouhým přemýšlením.
Mezinárodní tým vědců vedený členy UC Berkeley a U.S. Institute of Molecular Manufacturing předpovídá, že exponenciální pokrok v nanotechnologiích, nanomedicíně, umělé inteligenci (AI) a počítačovém inženýrství povede v tomto století k vývoji lidského „rozhraní mozek-cloud“ (B-CI).
V časopise Frontiers in Neuroscience tým píše, že B-CI by propojil neurony a synapse v mozku s obrovskými cloud computingovými sítěmi v reálném čase.
Takový koncept není pro spisovatele sci-fi, včetně Raye Kurzweila, který s ním přišel před desítkami let, nový. Ve skutečnosti Facebook dokonce přiznal, že pracuje na B-CI.
Kurzweilova fantazie o neurálních nanorobotech, které nás mohou připojit přímo k internetu, se však nyní stává realitou. Hlavním autorem této nejnovější studie je Robert Freitas Jr.
Tento nový koncept navrhuje použití neurálních nanorobotů k propojení neokortexu lidského mozku – nejnovější, nejchytřejší, „vědomé“ části mozku – se „syntetickým neokortexem“ v cloudu. Nanoroboti by pak umožnili přímé monitorování a řízení signálů do a z mozkových buněk v reálném čase.
„Tato zařízení by procházela lidskými cévami, překročila hematoencefalickou bariéru a umístila se přesně mezi nebo dokonce dovnitř mozkových buněk,“ vysvětluje Freitas. „Pak by nanoroboti bezdrátově přenášeli kódované informace do a z cloudové superpočítačové sítě pro monitorování zdraví mozku v reálném čase a extrakci dat.“
Věci se stávají ještě divočejšími, když si uvědomíte, že by to mohlo umožnit schopnost podobnou maticí stahovat tuny informací do mozku. B-CI by nám dokonce mohl umožnit vytvořit budoucí „globální supermozek“, podle týmu, který spojuje sítě lidských mozků a AI do jedné společné mysli.
Dr. Nuno Martins, hlavní autor tohoto nejnovějšího výzkumu, řekl, že takové kolektivní masové myšlení by mohlo způsobit revoluci v lidstvu. „Toto sdílené poznání by mohlo způsobit revoluci v demokracii, zlepšit empatii a nakonec sjednotit kulturně rozmanité skupiny do skutečně globální společnosti,“ řekl.
Podíváme-li se na to, jaké jsou výzvy pro fungující B-CI, tým vidí přenos nervových dat do a ze superpočítačů v cloudu jako největší kámen úrazu.
„Tato výzva není jen najít šířku pásma pro globální přenos dat,“ říká Martins, „ale také jak umožnit výměnu dat s neurony prostřednictvím malých zařízení zabudovaných hluboko v mozku.“
Jedním z možných řešení, které tým navrhuje, jsou magnetoelektrické nanočástice, které by mohly tuto komunikaci zesílit – to je něco, co již fungovalo v testech na myších. Nicméně, jak dostat tyto nanoroboty bezpečně do mozku, je považováno za největší výzvu projektu.
„Podrobná analýza biodistribuce a biokompatibility nanočástic je nutná předtím, než budou moci být použity pro lidský vývoj,“ pokračuje Martins. „Nicméně, s těmito a dalšími slibnými technologiemi pro B-CI, které se vyvíjejí stále rychleji, by se „internet myšlenek“ mohl stát realitou před přelomem století.“
