Brusel vyvolává globální hladomor, k němuž může dojít kvůli embargu na hnojiva z Běloruska

Brusel vyvolává globální hladomor, k němuž může dojít kvůli embargu na hnojiva z Běloruska

Sankce proti Rusku a Bělorusku nejsou prvotně namířeny proti těmto zemím, které si velmi rychle našly na své po celém světě velmi žádané komodity náhradní zákazníky, ale byly zaměřeny zejména na Evropu, konkrétně na státy EU, které mají být ekonomicky zdecimovány tak, aby zcela zanikla střední třída. Jen tak lze naplnit plány globalistů, podle nichž by neměl nikdo nic vlastnit  a vše by se mělo sdílet…

Západní sankce proti Rusku a nyní také proti Bělorusku konsolidují euroasijský blok Rusko/Čína a Indie. Bělorusko se k tomu nyní připojuje a plánuje do budoucna spolupráci s Dillí. Jedním z důvodů je nedávné embargo EU na obchod s hnojivy proti Minsku. To zase žene nahoru ceny potravin a mohlo by to vést ke globálnímu hladomoru.

Sankce proti Bělorusku ze strany EU nejsou překvapující. Bělorusko je „špatné“ po mnoho let, protože je loajální k Rusku a naopak. Série sankcí USA a EU nedávno dosáhla nového vrcholu s obchodním embargem na potaš (draselnou sůl) z Běloruska. Surovina je důležitou složkou hnojiv a potravinářského průmyslu. V Evropě je již vzácná.

Běloruská státní společnost „Belaruskali“ je druhým největším světovým producentem suroviny, která je nepostradatelná zejména v zemědělství. Rusko a Bělorusko společně produkují téměř 40 procent celosvětové produkce potaše. Pro Minsk je tato komodita největším zdrojem deviz. Kanada je také jedním z hlavních producentů.

Potaš je také složkou mnoha druhů zboží v supermarketu: používá se jako konzervační látka v džusech, víně a konzervovaných potravinách, jako zvýrazňovač chuti v suchých potravinách nebo pro nakypření těsta. Nachází se také v jedlé soli a pro zlepšení barvy, chuti a vůně v čokoládě. Sankce EU nadále zvyšují ceny potravin, narušují globální dodavatelské řetězce, ohrožují letošní sklizeň a mohly by vyvolat celosvětovou potravinovou krizi. Kromě Evropy by byly postiženy zejména Afrika, Blízký východ, Brazílie a Indie.

Evropští odběratelé potaše mají jen tři měsíce na to, aby kvůli bruselskému šílenství hledali jiné dodavatele. Přestože je Německo čtvrtým největším producentem draselné soli na světě, EU ji má velký nedostatek, neboť představuje pouze šest procent celosvětové produkce této suroviny.

V letech 2018–2020 dovezla EU z Běloruska 27 procent svých celkových nákupů potašové soli. Sdružení zemědělců EU nyní varuje před katastrofou. Nahrazení chybějících množství dodávkami z Kanady by bylo časově náročné a nákladné. Jako obvykle musí nyní EU přemýšlet o konkrétních dopadech svých vlastních sankcí a najít možná východiska.

Otřesy, ke kterým takové sankce vedou, ukazuje příklad Indie: Země potřebuje stovky tun potaše ročně pro svou obrovskou zemědělskou ekonomiku. V únoru si Nové Dillí objednalo jeden milion tun potaše z Běloruska, platba měla být provedena v rupiích. Dodávky z Běloruska jsou však kvůli sankcím EU nemožné. Člen EU Litva bez okolků uzavřela svůj přestupní přístav v Klajpedě a zablokovala tak trasu do Indie. Ačkoli Rusko nabízí své přístavy, kapacity nejsou dostatečné pro hromadné objednávky z Indie.

Dvoustranná dohoda je nyní pozastavena kvůli nezabezpečeným dopravním trasám. Škody na Minsku jsou velké, což je přesně to, čeho chtěli dosáhnout. Nové Dillí reagovalo rychle, aby tento nedostatek vyrovnalo, a objednalo potaš z Kanady, Izraele a Jordánska. Kanada již oznámila zvýšení své produkce téměř o třetinu a je tak největším vítězem západních sankcí.

Bělorusko se nyní připojuje k nově vznikajícímu bloku Eurasie, který již neprovádí svůj obchod v amerických dolarech nebo eurech, čímž oslabuje tyto měny. Minsk vidí velký potenciál zejména v Indii. Prezident Alexandr Lukašenko se několikrát setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. 

Teprve nedávno Minsk a Nové Dillí  vytvořily plány do budoucna, jako je pokračování a rozšíření výzkumných projektů a další spolupráce. Lukrativní potenciál má odvětví energetiky, informačních a komunikačních technologií, biotechnologie, medicíny a farmacie, agrotechnologií a zabezpečení potravin, čistých environmentálních technologií, jakož i vědy o materiálech a metalurgie.

 

 

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 9 Průměrně: 4.9]

One thought on “Brusel vyvolává globální hladomor, k němuž může dojít kvůli embargu na hnojiva z Běloruska

  1. Dochází k přeformátování světa.
    A Západ si za to může sám. Místo spolupráce zvolil konfrontační politiku.
    Všem cpe svoje pravidla a odmítá připustit, že jiným vyhovují jiné systémy vládnutí.
    Že pro některé národy je západní liberalismus přímo smrtící. Daleko víc jim vyhovuje pevná ruka.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tyto stránky využívají soubory cookies, další informace naleznete zde.

View more
Přijmout