Většina evropských zemí má alespoň dílčí zákony, které nějakým způsobem omezují islám, respektive náboženské symboly ve veřejném prostotu. Většinou jde o zákony, které mají zdůraznit, že jde o zemi sekulární, takže zákaz se přirozeně týká jakýchkoli náboženských symbolů.
Paradoxně patříme v tomto ohledu k zemím k islámu nejvstřícnějším, dosud totiž všechny vlády odmítaly podobné zákazy zavádět. Je sice pravda, že islamizovaným zemím tyto zákazy příliš nepomohou, neboť v dlouhodobém výhledu původní obyvatelstvo muslimové přečíslí, ale právě v málo islamizovaných zemích by účelné být mohly, protože by mohly odrazovat muslimy při rozhodování, v jaké zemi se usadí.
Už naše minulá vláda dala muslimům na našem území nezvyklá práva, když schválila možnost nošení hidžábů na školách. Nepochybuji, že tato vláda se bude před muslimy hrbit podobně, jako ta minulá. Přitom zákaz muslimských symbolů není v Evropě nic neobvyklého. Většina zemí jej však zavádí až v momentě, kdy si začne společnost uvědomovat, že islamizace došla do fáze, kdy ji lze jen stěží odvrátit.
Tímto případem je i Francie, kde jsou zákazy islámského zahalování na veřejnosti dodržovány jen částečně, například v islamizovaných územích jako je Trappes a jiné „šaríatské“ zóny, to v ulicích vypadá spíš jako v Saúdské Arábii. Zákaz islámského odění u soudů, kde je zakázána nejen burka nebo nikáb, ale i hidžáb, který odkrývá obličej, je tak jen malou úlitbou těm Francouzům, kteří jsou zásadně proti směřování jejich země k chalífátu.
Jak potvrdil i nejvyšší francouzský soud, zákaz náboženských symbolů u soudů je zcela v pořádku. Stejně jako islámský oděv je samozřejmě u soudu zakázán například křížek na krku. Ovšem je jasné, že podobné zákazy se dotknou zejména muslimek, které se – na rozdíl od křesťanek – běžně pohybují na veřejnosti v hidžábu či alespoň šátku. Muslimky, které tedy stanou před francouzským soudem, nesmí mít dokonce ani obyčejný šátek.
To samozřejmě velmi rozlítilo islámské země podobně, jako všechny zákony, které využívají nemuslimské země po celém světě pro omezení propagace islámu. A to bez ohledu na to, že většina islámských zemí nemuslimy diskriminuje tak nějak automaticky. ale to je podle nich v pořádku…
slimáky nebrat. jdou jen za svým snem parazitovat, pobírat dáfky a islamizovat. islám není náboženství, ale mafiánský organizovaný plán na ovládnutí (zotročení) světa. jo, šátečkem to začíná a no-go zonami a vraždami to končí.
islám je ten problém a u nás jsou problém dozorové orgány nad náboženskými skupinami, ministerstvo kultury a vnitra, Martin Baxa a Vít Rakušan.
Mám pocit, že tohle je určitě neodradí. Spíš naopak. Protože tlak vzbuzuje protitlak.
Komančům vadily dlouhé vlasy a bylo věci cti pro každého mladíka mít pořádné háro.
“ Máš-li dlouhý vlas, nechoď mezi nás. “ Moc se to neosvědčilo.
Ty holky často nenosej hidžáby ze zbožnosti, anebo z donucení, ale schválně, z protestních důvodů.
Dobře vědí, že nás Evropany pohled na zakuklenou ženskou žere.
Všimněte si, že v kdysi celkem sekulárních metropolích , v Káhiře, v Istanbulu, nejčastěji přešly na hidžáb vzdělané vysokoškolačky.Důvody jsou IDEOLOGICKÉ.
( Např. v Íránu, kde vládnou potrhlí ajatolláhové, mládež protestuje proti vládě kleriků a je to dobře vidět. Pod povinným čádorem čouhá pořádný pramen vlasů. )