USA se chystají na intervenci do Etiopie, válčící Afrika posílí invazi do Evropy

Cílů, na něž se v současné době USA válečného štváče Bidena chystají, je samozřejmě víc. O chystané válce v Sýrii jste si zde již mohli přečíst, přičemž Sýrie samozřejmě není jedinou zemí v oblasti, která je v tomto směru v hledáčku jestřábů.

Málokdo však ví, že USA se chystají rozvrátit i africké země ve stylu v jakém to před 11 lety předvedla Francie s pomocí Itálie a dalších lokajů před 11 lety v Libyi. Všichni po celé roky názorně vidíme, jaký byl důsledek svržení Kaddáfího a rozvratu Libye, kterou do značné míry ovládly islámské bojůvky. Libye se navíc stala hlavní invazní trasou pro Afričany.

Jaké jsou tedy současné záměry válečníka Bidena v Etiopii?

Už nyní se objevují alarmující náznaky, že by se Etiopie mohla stát příští Libyí – africkou zemí, kde USA vojensky intervenují pod záminkou zabránění hrozící genocidě.

V současné době jsou vojenské síly v této oblasti značně posilovány. Minulý týden americká armáda oznámila, že pošle více než 1000 členů Národní gardy do nedalekého Džibutska. Ti by měli doplnit jednotky speciálních sil, které zde byly nasazeny již v listopadu. Vládní úředník řekl CNN, že letadlová loď USS Essex – spolu se dvěma velkými obojživelnými vozidly – míří k Africkému rohu a čeká na další rozkazy.

„Etiopská občanská válka je problém, který mohou američtí vojáci pomoci vyřešit,“ napsal admirál James Stavridis, bývalý vrchní velitel NATO (SACEUR). „Vyslání mírových sil do centrální země východní Afriky by nebylo doma populární, ale mohl by to být jediný způsob, jak ukončit konflikt,“ dodal. Zároveň Jendayi Frazer, bývalý šéf afrického oddělení amerického ministerstva zahraničí, obhajoval, aby Západ zřídil „bezletovou zónu“ nad Etiopií – zemí se 115 miliony obyvatel a dvojnásobnou rozlohou Francie.

Pokud jde o Etiopii, šéfka USAID Samantha Power, jedna z architektek intervence v Libyi, říká, že „všechny možnosti jsou na stole“ – výraz, který byl dlouho chápán jako hrozba války. Ministr zahraničí Antony Blinken také nechtěl vyloučit rozmístění vojsk v Etiopii, když byl přímo dotázán.

Vzhledem ke krvavé historii znepokojuje diskuse o „humanitární“ invazi mnoho Etiopanů. „USA hledají záminku pro vojenskou intervenci v Etiopii. Používají skripty pro intervence v Iráku, Sýrii, Jugoslávii a Libyi,“ řekl  Dr. Berhanu Taye, etiopský lékař a člen Global Ethiopian Advocacy Nexus.

Posílení vojenské přítomnosti přichází poté, co již byla zahájena ekonomická opatření. V září prezident Joe Biden označil Etiopii za hrozbu pro národní bezpečnost a uvalil sankce na vládní úředníky. Minulý měsíc USA také uvalily sankce na Eritreu, jejíž jednotky jsou také silně zapojeny do bojů proti Tigrajské lidově osvobozenecké frontě (TPLF).

Bílý dům v současné době zadržuje více než čtvrt miliardy dolarů na pomoc Etiopii. Kromě toho byl zrušen zvláštní status podle obchodního práva, podle kterého bylo Etiopii dovoleno volně vyvážet zboží do USA. Kritici tvrdí, že by to mohlo zcela zničit již tak churavějící ekonomiku a ohrozit více než milion pracovních míst.

Tento týden některé západní vlády (včetně americké) již podepsaly deklaraci odsuzující etiopskou vládu za porušování lidských práv v boji proti TPLF, zatímco TPLF nebyla pokárána. Existují zprávy, že americké ministerstvo zahraničí zvažuje klasifikaci etiopských akcí jako „genocidy“. Toto slovo by mělo významné důsledky, protože NATO se svou doktrínou „práva na obranu“ tvrdí, že mu bylo dovoleno zasáhnout kdekoli na světě, aby ukončilo etnické čistky.

Tigray je nejsevernější region Etiopie s asi 7 miliony obyvatel, hraničící s Eritreou a Súdánem. Ačkoli etničtí Tigrajové tvoří pouze 6% etiopské populace, hrají ve veřejném životě nadměrnou roli, protože TPLF kontrolovala celou zemi od roku 1991 do roku 2018, než byla vyhnána od moci veřejnými protesty.

Tigrajové byli všudypřítomní v horních vrstvách vojenských a zpravodajských agentur země a byli také výrazně nadměrně zastoupeni v ekonomické elitě země. Podle Dr. Taye to byl druh neformálního „apartheidního“ systému, který většina Západu ignorovala.

Od té doby, co se v roce 2018 dostal k moci nový premiér Abiy Ahmed, inicioval řadu změn proti TPLF. Zastánci je považují za tolik potřebné reformy ke snížení korupce a potlačení nadvlády TPLF ve veřejném životě. Oponenti to však považují za překročení jeho pravomocí a pronásledování etnické menšiny.

Tigrajská válečná mapa k červenci 2021 zobrazuje ozbrojené síly ENDF, síly TPLF, nezávislé síly Amhary (spojené s Etiopií) a Eritreu.

Válečná jiskra přeskočila v listopadu 2020, když se Ahmed pokusil odstranit důstojníky TPLF z jejich vojenských velitelství. TPLF se bránila útokem na velitelství Severního velitelství v Mekelle, hlavním městě regionu Tigray. Ve stejném měsíci TPLF také ostřelovala Asmaru, hlavní město Eritreje. Zatímco TPLF se údajně přestěhovala blíže k hlavnímu městu Addis Abebě, řada sportovních hvězd země, jako běžec na dlouhé tratě Haile Gebrselassie, se dobrovolně přihlásila k vojenské službě na straně vlády.

Od té doby boje pokračují; pouze v létě došlo k jednostrannému příměří vlády, aby nedošlo ke zničení sklizně. Lidské ztráty jsou však extrémně vysoké. V oblastech konfliktu žije více než 9 milionů lidí – podle OSN asi 400 000 z nich trpí hladem. Desítky tisíc lidí již zemřely v tomto konfliktu, ve kterém byla zvěrstva zdokumentována na všech stranách. Již tak vysoký počet vysídlených osob nadále roste a nyní se odhaduje na 4 miliony.

TPLF trvá na svém tvrzení, že etiopská vláda brání mezinárodním konvojům s pomocí dostat se do Tigraje a vyzývá k rezignaci premiéra Abiyho. Abiy však vloni v říjnu drtivě zvítězil ve volbách.

Proto je tento konflikt nakonec bojem dvou politických sil o kontrolu nad etiopskou ekonomikou. Korporátní média však situaci tímto způsobem vůbec neprezentují, ale interpretují ji jako vyhlazení etnické menšiny vládami Etiopie a Eritreje. CNN například napsala:

„Eritrejští vojáci nejenže pracují ruku v ruce s etiopskou vládou a podporují je v nemilosrdné kampani proti tigrajskému lidu; v některých oblastech mají sami plnou kontrolu a vedou vládu teroru, který nese znaky genocidy a má potenciál destabilizovat oblast Afrického rohu ve velkém měřítku.“

V pozadí hraje v tomto konfliktu roli také širší geopolitický boj mezi USA a Čínou. V rámci „Nové hedvábné stezky“, dlouhodobého plánu rozvoje Afro-Eurasie zaměřeného na ekonomický posun blíže k Číně, Peking masivně investoval po celé Africe, přičemž Etiopie patří mezi hlavní příjemce čínských investic. Mezi lety 2000 a 2018 si Etiopie půjčila od Číny 13,7 miliardy dolarů, ve srovnání s pouhými 9,2 miliardami dolarů z USA. Většina peněz šla do gigantických infrastrukturních projektů nebo do rozvoje etiopské výroby.

Čínské peníze pomohly od roku 2000 vybudovat více než 50 000 km nových silnic, včetně silničního okruhu pro Addis Abebu v hodnotě 86 milionů dolarů. Čína financovala také 475 milionů dolarů na místní železniční tratě v hlavním městě a 750 km dlouhou železniční trať z Addis Abeby do Džibuti, která zkrátila přepravní časy ze 3 dnů na 10 hodin a výrazně oživí obchod. Přístav Džibuti, postavený Čínou, se rychle stává jedním z nejmodernějších a nejrušnějších obchodních center na světě.

Pokud se projdete ulicemi Addis Abeby, uvidíte čínské značky stejně často jako americké značky. Prodává se zde výrazně více smartphonů od společností Huawei a Tecno než od společnosti Apple. Čína podepsala desítky dohod s Etiopií, což z ní činí největšího dovozního a vývozního partnera země podle nejběžnějších standardů. V současné době je v zemi ekonomicky aktivních více než 10 000 čínských společností .

Velkým poraženým jsou USA, které už dávno přišly o roli největšího ekonomického partnera Etiopie. Američané varovali, že tento vztah se jen málo liší od diplomacie dluhové pasti a že Čína se v Africe angažuje v neokolonialismu.

Tolik tedy k situaci, která jasně ukazuje, oč zřejmě půjde v případě intervence především. Nejde zde o žádnou údajnou genocidu. Ta je jen podobně, jako v mnoha jiných případech, pouhou záminkou. Skutečným důvodem je převzetí daného území Čínou a potlačení dosavadní americké hegemonie….