Invaze ilegálů do Evropy se meziročně zvýšila o 78%

Je to asi rok, co jsem si dovolila takřka s jistotou tvrdit, že invazní rok 2021 předčí rok 2015. A za tím si stále stojím. Zatímco v roce 2015 se do Evropy vydal jeden velký proud jedinou trasou – konkrétně balkánskou – loňský rok byl velmi odlišný. Invaze byla organizována mnoha různými trasami a namísto jednotného proudu – a to relativně přehledného – docházelo ke každodenním příchodům z mnoha různých směrů a mnoha trasami.

Rekordy zaznamenávali na Kanárských ostrovech, ve španělských exklávách Ceuta a Melilla, v Itálii na Lampeduse a nově i v Kalábrii a otevřela se nová trasa přes Bělorusko. Útlum zaznamenala pouze již zmíněná balkánská trasa, ovšem tento útlum trval jen do podzimu, kdy se na této trase invaze značně zvýšila.

Novým fenoménem, který neregistrují ani níže uvedená čísla Frontexu, je fakt, že v loňském roce přišlo do Evropy mnohem víc ilegálů, kteří zůstávají mimo systém. Tedy přichází do Evropy nepozorovaně a bez toho, aby byli kdekoli zaregistrováni, přičemž zpravidla zapadnou do některého z mnoha muslimských ghett, kde mohou žít dlouhé roky, aniž by se na to přišlo.

Začátek letošního roku pak dává tušit, že loňský rok byl jen jakousi „rozcvičkou“. Leden 2022 už totiž na všech trasách předčil leden 2021. Čísla, která níže uvádí Frontex, jsou samozřejmě velmi silně podsazena. Navíc, nejsou v nich zahrnuty desítky tisíc zcela legálně dovezených Afghánců ani další desítky tisíc cizinců, kteří přijeli žít do Evropy v rámci slučování rodin…

Nelegální překračování hranic do Evropské unie zůstává výrazně vyšší než před pandemií, neboť agentura Frontex minulý měsíc zaznamenala 78% nárůst nelegálních přechodů ve srovnání s údaji oznámenými v lednu 2021.

Podle údajů zveřejněných agenturou Frontex v úterý, bylo na vnější hranici Evropské unie v lednu 2022  zaznamenáno celkem 13 160 nelegálních překročení hranic.

Zatímco východní pozemní hranice bloku zaznamenala ve srovnání s loňským lednem výrazný pokles nelegálních přechodů, počet ilegálů přecházejících do Evropy po západobalkánské trase a ze severní Afriky do Itálie se zdvojnásobil, a to o 148 procent a 107 procent.

„Sýrie, Afghánistán a Turecko byly prvními třemi zeměmi původu migrantů používajících západobalkánskou trasu,“ odhalila agentura Frontex.

Podobně počet ilegálů v západní Africe překračujících Atlantický oceán, aby se dostali na španělské Kanárské ostrovy, vzrostl o 50 procent, z nichž polovinu tvořili maročtí státní příslušníci, zatímco počet migrantů překračujících relativně úzký průliv na španělskou pevninu mírně klesl o 32 procent.

Mezitím na jihovýchodní hranici bloku zaznamenala východostředomořská trasa nárůst o 28 procent. Počet těch, kteří přistáli na Kypru, vzrostl o 48 procent. Kypr je navíc ostrov, který je podle místních politiků již přesycen nelegálním přistěhovalectvím. Začátkem tohoto měsíce Nicholas Lisaides, starosta Chloraky, kyperské vesnice s pouhými 4 420 obyvateli, prohlásil, že příliv přistěhovalců je neudržitelný a popsal části své vesnice jako „ghetto“ po příchodu více než 1 700 muslimů.

Východní pozemní hranice Polska, která se v pozdější části roku 2021 potýkala s více problémy se sousedním Běloruskem, by měla udržet nelegální přechody na minimu a to díky výstavbě 186 kilometrů dlouhé bariéry, která by měla být dokončena do června.