Už zhruba před půlrokem proběhlo podobné cvičení v rámci WEF. Tehdy mělo jít o jakousi zkoušku tzv. kybernetické pandemie, o níž WEF tvrdí, že již dávno není otázkou zda k ní dojde, ale kdy k ní dojde. V případě těchto útoků by zcela „odpadly“ celé dodavatelské řetězce, ale i řetězce supermarketů, benzínek apod.
V rámci tohoto projektu Světového ekonomického fóra Cyber Polygon se tedy 9. července konalo cvičení, které mělo simulovat podobnou událost.
Schwab popisuje covidovou krizi jako „menší narušení“ ve srovnání s velkou kybernetickou krizí, o které se domnívá, že je bezprostřední. Na stejné straně je i obchodní ředitel Světového ekonomického fóra Jeremy Jurgens.
„Až se objeví tato další krize, bude rychlejší, než jsme viděli u COVIDu, exponenciální tempo růstu bude mnohem strmější. Její dopad bude větší a v důsledku toho budou hospodářské a sociální dopady ještě rozsáhlejší“, tvrdí Jurgens.
Nezávislí analytici přirovnávají Cyber Polygon k události Světového ekonomického fóra 201 – významnému simulačnímu cvičení koronavirové pandemie, které bylo v říjnu 2019 uspořádáno mimo jiné i Nadací Billa a Melindy Gatesových v New Yorku. Cvičení proběhlo jen několik měsíců před prvními zprávami o koronaviru, šířícím se z čínského Wu-chanu.
Tedy po události Cyber Polygon se očekávalo, že by právě někdy v této době mohlo dojít ke kybernetické krizi. Ovšem zdá se že bude ještě o něco odsunuta, neboť mezitím má proběhnout podobná událost jako byl Cyber Polygon v rámci WEF také v EU. Je celkem logické, že je zapotřebí totéž nacvičit i v rámci užších celků než na celosvětové úrovni – a to už i z toho důvodu, že zde by zřejmě již o všem rozhodovala EU, odkud by šly direktivní příkazy oddaným lokajům ve vládách.
Členové EU zahájí dalekosáhlé cvičení kybernetické bezpečnosti někdy v nadcházejících dnech a bude pokračovat po dobu šesti týdnů, podle úterní zprávy agentury Bloomberg, která citovala interní dokumenty a několik lidí obeznámených s touto záležitostí. Cvičení jako první navrhla Francie, která se počátkem roku ujala předsednictví v Radě EU.
Simulované narušení, které je zamýšleno jako zátěžový test pro blok, se do značné míry zaměří na dodavatelské řetězce v celé Evropě a umožní účastníkům koordinovat diplomatické a veřejné reakce na útoky a také přelévat socioekonomické dopady do jiných členských států. Hackery budou modelovány na základě jiných kybernetických útoků z minulosti nebo těch, o nichž se předpokládá, že jsou pravděpodobné v budoucnosti, aby byly co nejrealističtější.
Ačkoli EU poznamenala, že jednotlivé členské státy mají různé nástroje pro boj s kybernetickými útoky, varovala, že v současnosti postrádá rámec pro společnou reakci na velký incident, což je nedostatek, který má cvičení řešit.
Simulace má skončit příští měsíc, kdy se sejdou ministři zahraničí EU, a následuje po dalším podobném hackerském cvičení provedeném Izraelem a devíti dalšími zeměmi koncem loňského roku – údajně popsaným jako válečná hra v Tel Avivu – které také zinscenovalo masivní kybernetický útok na globální finanční trhy.
Zdá se tedy, že půjde o poslední cvičení „nanečisto“ podobně, jako tomu bylo v případě události 201 z října 2019. Můžeme tak očekávat někdy v létě kybernetické útoky?
