Už dvakrát jste si zde za poslední dobu mohli přečíst o situaci ve francouzském Brestu, kde v jisté multikulturní čtvrti dochází ke každodenním násilnostem a nepokojům. Hořící auta se v této lokalitě stala obvyklým koloritem. Tristní situaci čtvrti, která je centrálou drogových dealerů ve městě, dokresluje i fakt, že s obcí ukončil smlouvu i dopravce, takže sem přestaly jezdit tramvaje i autobusy, jejichž řidiči i cestující byli mnohokrát napadeni, nedávno byla na tramvajových kolejích dokonce postavena hořící barikáda.
Tato čtvrť patří k mnoha islamizovaným oblastem, kde již původní Francouzi téměř nežijí. Zůstávají zde jen ti, kteří nemají dostatek financí na to, aby se mohli přestěhovat jinam. Jeden z nich se obrátil na novináře a anonymně vypovídal o čtvrti, kde – jak sám řekl – si připadá jako vězeň…
„Pojďte se podívat, jak to vypadá v Pontě!“ Rozčilený obyvatel paneláku ve čtvrti Pontanézen v Brestu vypráví o svém každodenním životě a realitě obchodování s drogami. Muž nabídl novinářům pohled z ptačí perspektivy na kdysi dělnickou čtvrť.
„Nechci být spatřen s novinářem.“ Je 13 hodin a docela klid. „Toto je doba, kdy se začíná čtvrť teprve probouzet. Půjdeme do mého domu, budeme muset být opatrní,“ varuje nás náš průvodce. „Půjdu třicet metrů vpředu, budete mě následovat. Mějte cyklistickou helmu v ruce, budete vypadat jako sportovec nebo doručovatel.“
Obyvatel vysokého paneláku otevře dveře a zamkne je dvojitým otočením. „Podívejte se na ten nádherný výhled na okolí!“ zavtipkoval s oknem dokořán. „Odtud mi ze seriálu nic nechybí. Pohyby vozidel, rvačky, nepokoje, zákazníci nakupující drogy, přicházející pěšky, autem, na elektrickém skútru. Hlavní bod obchodu je soustředěn nedaleko tramvajových kolejí. Linka byla přerušena od sobotních nočních nepokojů. To není dobré pro podnikání… “
„Podívejte se na basketbalové hřiště,“ říká. „Obec si myslela, že dělá správnou věc, ale hřiště se stalo hlavním bodem náboru nejmladších dealerů i konzumentů drog.“ Za autem, v rohu, bylo vidět hloučky lidí.
Je sousedství pod takovým tlakem? „Cítím to tady už deset let. Ráno se zdá, že je čtvrť klidná. Mezi 8:30 a 10. hodinou je vždy ticho. O několik hodin později už hoří auta. Právě zde jsem zažil svůj první požár auta,“ vzpomíná třicetiletý muž. Muž hovoří smířlivě o prefektovi Philippu Mahému, který oznámil, že čtvrti poskytne dodatečné policejní zdroje.
Proč zůstat v této čtvrti? „Šetřím, abych odtud mohl odejít. Všechno je komplikované, když žijete v „Pontě“. Můžete si říct, že jste v Evropě, ale to je jen iluze. Není to Evropa. Zde se cítím jako vězeň, který nespáchal žádný zločin. Mým zločinem je jen to, že nejsem dost bohatý na to, abych opustil toto místo.“
