Invazisté, kteří zažádají v zemích EU o azyl, mají mimo různých finančních benefitů, jistoty střechy nad hlavou a většinou i halal stravy jisté i to, že o ně bude postaráno i po zdravotní stránce. Bezplatné zdravotnictví – tedy lépe řečeno hrazené z peněz těch, koho mají invazisté nahradit – je jedním z mnoha benefitů těch, kdo jsou v EU považováni za občany 1. kategorie.
„Vím velmi dobře, že nikdy nezískám status uprchlíka, ale mezitím požádám o azyl a dostanu výhody poskytované žadatelům o azyl,“ řekl Mohammed.
A těm, kteří s ním hovořili, také vysvětlil, jak stačí dostavit se na úřad policejního ředitelství italského města a požádat o formuláře pro žadatele o azyl. A ano, změníte se z nelegálního přistěhovalce na „žadatele o azyl“. Tak to funguje všude v EU.
Poté odešlete svou žádost. To je vše. Po dobu nejméně dvou let, pokud chcete, jste hostováni v hotelu all inclusive: jídlo, ubytování, telefonní karty, dokonce i specializovaná zdravotní péče a pokud nemáte velké výdaje, slušné denní kapesné na malé neřesti.
Mohamedovi je dvacet let. A je to Alžířan. Není to zrovna země ve válce, Alžírsko. Opustil svou zemi, aby přijel a získal bezplatnou léčbu v Itálii. Kvůli nechráněným homosexuálním vztahům – v severní Africe běžnějším, než si myslíte – je HIV pozitivní a potřeboval lékařské služby, které nemohl v Alžírsku zaplatit a na které by neměl nárok, ale které získal v Itálii. V době rozhovoru bydlel na náklady italských daňových poplatníků v hotelu nedaleko Milána.
Mohamed, který pochází z relativně bohaté země v severní Africe, přijel do Itálie kvůli léčbě. A nezáleží na tom, že pochází ze země, kde není válka, protože každá žádost musí být posouzena individuálně, a tak čekání na prověření tisíců žádostí, které po léta zaplavují italské azylové komise, zaručuje desítkám tisíc jednotlivců – včetně Mohameda – využít hotely, lékařské služby a italské sociální zabezpečení.
Se Salviniho dekrety se toho hodně změnilo. Di Maio však dosud nezveřejnil seznam bezpečných zemí. Každý, kdo žádá o azyl, má tedy právo být prověřen.
A pak je tu odvolání: „A když bude moje žádost zamítnuta“ – chlubil se Mohamed – „budu se vždy moci odvolat díky právní pomoci zaručené vládou na vaše náklady.“ A další dva roky o tom budeme mluvit. On mezitím bude stále setrvávat v Itálii na náklady daňových poplatníků.
Hovoří se o příspěvkovém systému při vyplácení důchodů, tedy o důchodu v přímém vztahu k tomu, co bylo vyplaceno. Ale pokud jde o přistěhovalce, jsou jim vypláceny sociální důchody, aniž by kdy přispěli byť jen jediným eurem.
Je jasné, že takový systém se nemůže dlouhodobě udržet Je zřejmé, že bezplatná všeobecná zdravotní péče nemůže obstát, pokud Italové platí a pak z ní mají prospěch cizinci. Náklady jsou neudržitelné.
Sociální stát a etnicky homogenní národní státy jsou neoddělitelně spjaty. V zemi, která razí multikulturalismus to ovšem nefunguje. Systém se tam musí dřív či později zhroutit.
Jedna docela důležitá okolnost je výše opomenuta. Tou je fakt, že je Mohamed homosexuál. V zemi jako Alžírsko – tedy v zemi muslimské – jde o něco zcela neakceptovatelného. Právě proto má Mohamed docela velkou šanci dokonce na získání povolení trvalého pobytu a časem i občanství. AIDS si tak může i nadále léčit za peníze italských poplatníků…
