Je to asi 6 – 7 let, kdy se začalo diskutovat na téma, které pak v „době covidové“ a následných událostech zcela zapadlo, ale to, co se nyní děje v Nizozemsku, spolu s dalšími snahami o zavádění digitální diktatury, jej opět připomíná.
Téma spadá pod Agendu 2030 a s tím spojenou digitální diktaturu. Již před lety byly zejména na severoamerickém kontinentě a v Evropě určeny zóny, které byly rozdělené na červené, žluté a zelené.
Nejméně bylo těch zelených. Většinou šlo o města a jejich těsné okolí. Tyto zóny měly být přístupné bez povolení a pro všechny. Žluté zóny měly být mimo města, v místech menších obcí či vesnic. Tam měl být vstup povolen jen za poplatek a na základě povolení.
Tedy do žlutých zón měl být přístup omezený a každý měl mít možnost se tam dostat jen asi 2x ročně, vyjma velmi malé hrstky lidí, kteří měli mít povoleno v daných oblastech bydlet či podnikat.
Červená zóna, přísně zakázaná, měla být přístupna jen určeným správcům území a nedostupná pro drtivou většinu lidí. Připomínám, že červené zóny zabíraly největší plochu.
Lidé by tedy měli být soustředěni v jejich 15minutových a chytrých městech s tím, že mimo tyto lokality by byl velmi omezený přístup.
To, co se děje v Nizozemsku, jedné z testovacích zemí globalistické agendy, nyní tyto plány opět připomíná. Nejde jen o samotné poplatky, ale i o systém, který již většinou neumožňuje hotovostní platby za vstup do lesa.
Tím stát získává přehled o tom, kdo a jak často vyráží do přírody. To už velmi připomíná kontrolu pohybu, která byla navržena v rámci výše zmíněných map.
Jde o přípravu na to, co se chytá i jinde?
Podle všeho ano, protože vše se děje pod záštitou organizace napojené na EU, takže totéž se zřejmě začne zavádět i v dalších členských zemích.
Soukromé nadace blokují lesy zábranami, QR kódy a platebními automaty, což nutí občany platit za svobodu pohybu.
V lesních oblastech, jako je Pan van Persijn, byly instalovány fyzické bariéry s povinností zaplatit poplatek u stroje u brány. Když Národní park De Hoge Veluwe začátkem tohoto roku zvýšil poplatek za pěší na 13,85 eur za dospělého a 6,95 eur za dítě (6–13 let), vyvolalo to nové protesty.
Pomalu vařená žába
Nizozemsko má symbolické poplatky od 30. let 20. století. Když byl systém v 90. letech privatizován a automatizován, mnoho lidí na to upozornilo, ale většině to bylo jedno, protože poplatky byly velmi nízké, v přepočtu jen několik korun. Pomalu, ale jistě, se infrastruktura rozvíjela, zatímco poplatky zůstávaly nízké.
S covidem, který v roce 2020 odstartoval Velký reset, se všechno změnilo jedním tahem. Vznikla bezhotovostní infrastruktura s vchody a parkovacími automaty a různými fyzickými zábranami, které byly instalovány po několik desetiletí.
Znamenalo to, že obrovská soukromá organizace Natuurmonumenten dokázala přírodu rychle zablokovat a zvýšit poplatky o 25–50 procent, navíc zavedla jen bezhotovostní platby.
Protesty pak utopily v hněvu proti drakonickým omezením za covidu, lockdownům a nuceným očkováním. Letos se téma opět dostalo do popředí.
Lidový hněv
V regionálních novinách De Gelderlander obyvatelé vyjádřili své znepokojení nad proměnou přírody v komerční luxus. Jeden přispěvatel přímo uvedl, že „toto se stane parkem pro bohaté.“
Nejde jen o vysoké ceny vstupenek, ale také o hlubší konflikt principů ohledně toho, komu příroda patří. Ella de Hullu, předsedkyně neziskové nadace pro environmentální a kulturní dědictví Veluwse Bekenstichting, ostře kritizovala, jak velké organizace převzaly kontrolu:
„Nárokují si výhradní práva. Pokud to přijmeme, způsobí to problémy i v dalších oblastech.“
Jedná se o globální technokratickou transformaci v souladu s Agendou OSN 2030, kterou pohánějí sítě jako Evropský lesní institut (EFI) po tom, co nazývají „validací ekosystémových služeb.“
Z jejich dokumentu vyplývá, že příroda by již neměla být považována za bezplatný zdroj pro občany, ale měla by být přeměněna na „finanční subjekty pro klimatické kredity.“
Majitelé lesů také v místních novinách De Stentor upozornili, že stažení vládního financování je nutí požadovat poplatky od občanů.
Někteří stále přijímají tradiční symbolické poplatky, protože nechtějí požadovat od rodiny se dvěma dětmi v přepočtu zhruba mezi 900 a 1500 Kč, což jsou jinak běžné ceny za několikahodinovou procházku lesem.
Dystopické plány
Kritici v různých hnutích za svobodu varují, že systém postupně rozebírá svobodu pohybu, základní lidské právo. Postupným vyřazováním hotovosti a nucením občanů používat digitální bariéry, aplikace a QR kódy vytváří systém kontroly nad jednotlivcem, což je nyní velmi rychlý vývoj.
Výzkumné zprávy a vědecké analýzy budoucnosti (tzv. horizon scans) o moderním lesním hospodaření, včetně „Horizon scan of global issues on forests and lifelifes for 2026“, publikované 1. dubna ve vědeckém časopise Forest Policy and Economics, tento trend potvrzují.
Výzkumníci výslovně varují, že integrace digitálních ID systémů a sledování řízené umělou inteligencí vede k „vyloučení prostřednictvím sledování.“
Výsledkem je bezejmenná technokratická vláda, v níž je jednotlivec považován za ekologickou zátěž, která musí být ve jménu globalistické agendy sledována, registrována a nucena platit za každý krok mimo města v oblastech, které mají být rozděleny, uzavřeny a placeny.
