Další evropský soud nadřadil právo šaría nad právem evropským a to i přesto, že oběť sama právo šaría neuznává, ovšem uznává jej pachatel. Nepomohlo ani odvolání týrané ženy, která zřejmě sama neměla zájem žít jako muslimka. Přestanou se brzy trestat i vraždy ze cti jen proto, že je to podle práva šaría v pořádku? Bude mít u soudu hlas ženy poloviční váhu?
Marockého muslima, žijícího v provincii Perugia, který dlouhodobě týral a držel svou manželku uzamčenou doma, jeho manželka po letech zneužívání udala.
Soudce ale řízení zamítl, „protože je to jeho kultura“. Podle magistrátu ve skutečnosti chování Maročana, které je nepřijatelné ze západního hlediska, spadá do kulturního rámce zainteresovaných stran. Bití a segregace vaší manželky je tedy možné i v Itálii, jste-li muslim, protože to umožňuje právo šaría.
Oba se vzali v roce 2014. Po svatbě se pár přestěhoval do Itálie, do Tuoro v provincii Perugia. Ze svazku se narodily tři děti.
Žena policii řekla o peklu, kterému ji manžel roky vystavoval. „Když vyšel ven, zamkl mě v domě a vzal mi klíče.“ Maročan na to namítl: „Žena může opustit dům pouze tehdy, když jde k lékaři nebo do nemocnice porodit. A jakmile se děti narodí a odrostou, může je doprovodit do školy.“ Jinak ven samozřejmě nesmí. Zejména jedna epizoda nastiňuje absolutní nedostatek lidskosti manžela: „Po porodu prvního dítěte jsem se vrátila domů sama ve 4:30 ráno. Můj manžel ihned požadoval, abych mu udělala snídani. Pořád mě to bolelo. Dal mi facku a začal říkat, že jsem k ničemu.“
V jednu chvíli se Maročan, unavený rodinným životem, rozhodl opustit svou ženu v Itálii a odjet do země původu. A zde se dopustí dalšího prohřešku, když s sebou vzal zdravotní doklady tří dětí, aby svou ženu dostal do vážných problémů.
Podobné nezákonné jednání však nestačilo na to, aby byl Maročan odsouzen. Ženě také vadí, že italský soud respektuje právo šaría a ne italské právo. Řekla: „Muslimek, které nosí v Itálii burku, je menšina. Já to nenosím. Pokud zítra nějaký muž ukamenuje svou ženu na náměstí, co řeknete? Je to součást vaší kultury? Musíme se rozhodnout, kterým zákonem se budeme řídit. Čekáme na mrtvé?“
