Úřad veřejného žalobce EU je napojen na Sorosovy neziskovky, pět zemí se k němu odmítlo připojit

Soros či lépe jeho OSF, kterou dnes ovládá spíš jeho syn Alexandr, patří k těm globalistickým špičkám, které mají ovlivňovat zejména evropskou politiku. Samozřejmě není v hierarchii „světovládců“ nejvýše, nicméně jeho síť podvratných neziskovek již posloužila v mnoha ohledech všem hlavním cílům globalistů. Stojí za nejedním převratem v různých zemích světa, je hlavním sponzorem BLM a v Evropě pak všech promigračních neziskovek. Vliv této organizace je tedy nesporný. Ostatně, podívejte se na výroční zprávu jakékoli politické neziskovky u nás, vždy najdete mezi dárci i OSF.

Ale nyní se podíváme do centrály 4. říše, kde v rámci globalizace Evropy vznikl nový úřad, který pyšně uvedla „do života“ Věra Jourová, která samozřejmě nechybí u žádného obdobného počinu na půdě EU.

Místopředsedkyně Evropské komise a komisařka pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová během oficiální inaugurace nového Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO)  několika novinářům uvedla, že rozsudek Soudního dvora Evropské unie (ESD) o stížnosti Maďarska a Polska na mechanismus ústavní podmíněnosti přijde koncem léta nebo začátkem podzimu.

Jourová opakovaně označila výsledek rozsudku proti žalobcům za samozřejmý, což by znamenalo použití tohoto mechanismu podmíněnosti a mohlo by vést ke zmrazení finančních prostředků, které dostávají oba státy od EU. Pro Jourovou, která vytvoření EPPO označila za bezprecedentní a mimořádnou událost v dějinách Evropy, je nepřistoupení Maďarska a Polska k novému EPPO jasným znamením nedostatků právního státu v obou zemích.

Maďarsko, Polsko, Dánsko, Švédsko a Irsko jsou jedinými zeměmi, které se rozhodly nepřipojit se k Úřadu evropského veřejného žalobce. Komisař EU pro spravedlnost Didier Reynders zopakoval kritiku Jourové a dodal, že tyto země jsou povinny se zapojit a spolupracovat s Úřadem evropského veřejného žalobce, protože ochrana rozpočtu je společným úsilím.

Nová prohlášení Jourové, která zdůrazňují použití sankcí již při inauguraci Úřadu evropského veřejného žalobce, se zdají být dalším znamením, že se zabýváme novým nástrojem perzekucí z Bruselu. Jde jim zřejmě zejména o to pronásledovat všechny, kdo se nechtějí sklonit před globalistickou agendou.

První nejvyšší státní zástupkyní Úřadu je rumunská právnička Laura Codruta Kövesiová (na titulním obrázku s Jourovou), která byla jmenována evropskou generální prokurátorkou v říjnu 2019. Na inauguraci prohlásila, že Úřad evropského veřejného žalobce je „prvním nástrojem EU na ochranu právního státu“. Jako šéfka rumunské Národní protikorupční agentury (DNA) zahájila Kövesiová komplexní trestní stíhání rumunských politiků, včetně hromadných obvinění.

Za 17 měsíců otevřela třikrát více případů než kolik bylo otevřeno v předchozích třech letech. Šlo o 1138 lidí, včetně 24 starostů, pěti poslanců, dvou bývalých ministrů a bývalého premiéra. Mnohá z těchto obvinění u soudu neuspěla a Kövesiová byla svými kritiky, obviněna z politického honu na čarodějnice.

Její kroky vedly k tomu, že byla v červenci 2018 nahrazena v čele protikorupčního úřadu, když získala podporu Sorosovy společnosti Open Society, která byla proti jejímu odvolání. O rok později byl Kövesiová zvolena generální prokurátorkou. Evropský soud pro lidská práva, instituce ohrožená Zprávou pana Puppincka, který odhalil napojení většiny soudců ESLP na Sorosovu OSF, navíc dne 5. května 2020 vyhověl  stížnosti Kövesiové na Rumunsko za její odvolání z funkce protikorupčního žalobce.

Ve svém rozhodnutí ESLP zohlednila stanoviska Iniciativy pro spravedlnost otevřené společnosti, Institutu pro lidská práva Mezinárodní advokátní komory a Helsinské nadace pro lidská práva, které prezident sekce přijal jako vedlejší účastníky. To znamená hned tři neziskovky sítě Soros, jejímiž stanovisky se ESLP řídí.

Rumunská prokurátorka si udělala jméno tím, že vedla desítky politických procesů proti těm, kteří patřili do druhého politického tábora. Mimo jiné například proti maďarským starostům v Transylvánii. Byli obviněni zcela nespravedlivým způsobem, za úsvitu je policejní jednotka odvezla od jejich rodin.  Kdyby byl soudruh Ceausescu, k němuž je prokurátorka často přirovnávána, stále naživu, byl by rád, kdyby viděl, co se děje v Rumunsku.

Nyní se samozřejmě pozornost všech těchto neziskovek, jejichž vliv na EU je nesporný, soustřeďuje na ty země, které se odmítají k novému nástroji dohledu nad už dávno ne suverénními zeměmi připojit. Na vrcholu seznamu protikorupčních hlídacích psů, upozorňujících na vyděděnce, kteří odmítají k Úřadu přistoupit, je Transparency International, globální koalice proti korupci, neziskovky vedené Michielem van Hultenem, jejichž seznam dárců zahrnuje Open Society Institute, Institut otevřené společnosti, Rozvojová nadace, Nadace na podporu otevřené společnosti a Iniciativa otevřené společnosti pro Evropu.

Co z výše uvedeného vyplývá? To, že ve skutečnosti nám vládnou neziskovky, či spíše ti, kdo za  nimi stojí (tím nemám na mysli přímo Sorose, ale ty, pro koho on a jeho neziskovky „pracují“). Jourová, nová rumunská nejvyšší státní zástupkyně Úřadu Kövesiová i všechny vlády, které s globalistickou agendou souhlasí, jsou jen poslušnými loutkami.