Kdo jsou ti syrští sirotci, jejichž téma tak často ještě v dobách „předcovidových“ rozbouřilo náš parlament? Ze zemí Středního a Blízkého východu přichází do Evropy zejména mladí muži, kteří si nějaký ten rok (často i deset a víc let) uberou. Ovšem ani malé děti, vyrostlé v chalífátu, nejsou dětmi, které by se hodily pro život v Evropě. Už několikrát jsem zde přinesla reportáž ze syrského tábora Al Hol, kde jsou většinou ženy a děti zahraničních – tedy zejména evropských či afrických – džihádistů. Fanatismus byť i těch nejmenších byl stejně silný, jako fanatismus jejich otců a matek.
Dnes jsem narazila na zajímavou reportáž přímo z bývalého – a zdá se že i budoucího – hlavního města chalífátu Islámského státu. Tamní děti chalífát odkojil, neznají nic, než zabíjení, jsou zcela negramotné. Zde bych upozornila, že značnou část viny nesou i ti, kdo dlouhodobě vyzbrojují právě vojáky ISIS, rekrutující se nejprve z irácké, ale později i ze syrské „umírněné opozice“. Tedy vyzbrojováním opozice proti Asadovi došlo k umožnění toho, co se dělo – a nyní opět děje – v Sýrii. Dnes už víme, že nemálo zbraní se do Sýrie – přímo do rukou vojáků IS – dostalo i od nás.
Příběh obsazení Rakky infiltrací džihádistů by měl být pro Evropu varovným mementem.
Když bylo syrské město Rakka prohlášeno za hlavní město Islámského státu, překvapilo okolní svět. ISIS záměrně infiltroval společnost a pomalu si vybudoval svůj vliv. Nyní ISIS ve vybombardovaném městě ožívá.
Článek je o dětech vyrůstajících v bývalém hlavním městě ISIS, Rakce, v Sýrii. Celý jejich život byl poznamenán válkou a to se odráží v jejich hrách. Mezi vybombardovanými domy si děti hrají na válečníky a únosce.
Devítiletá dívka drží své kamarády v zajetí se samopalem z lepenky. Usmívá se, zatímco její přátelé drží ruce nahoře. Pak položí zbraň na hrudník chlapce, který couvá.
Stopy války jsou viditelné všude a všichni dotazovaní zažili násilí zblízka. Děti svědčí o tom, jak viděly, jak byli lidé zastřeleni a rozmetáni na kusy a jak byli starší bratři rekrutováni do ISIS. Rodiče mluví o tom, že už nejsou schopni vychovávat své děti, které už se nenaučí číst a psát.
Jedna žena říká: „V Rakce se obvykle říká, že pokud sám nejsi vlk, vlk tě sežere.“ Její bratr byl sťat na náměstí poblíž místa, kde teď žije. Rodina musela vyzvednout jeho tělo a hlavu z igelitového sáčku v nemocnici.
Dobytí Rakky IS je popisováno jako zdlouhavý proces, „rakovina“, která se rozšířila městem. „Krok za krokem zasadili své členy do pečlivě zmapovaných klanů, místní vůdci začali mizet, byli uneseni a zavražděni, jeden po druhém. Špioni byli placeni, aby zjistili, kdo dělá pochybné obchody a mohl by být vydírán k poslušnosti. Nakonec Rakka padla do rukou teroristů jako zralé ovoce.“
Díky této relativně jemné formě války mohlo být město dobyto, aniž by okolní svět reagoval, dokud nebylo příliš pozdě.
Dnes žije 90 % obyvatelstva v chudobě a válka vytvořila celou generaci negramotných lidí. IS je opět aktivní v Rakce s útoky, vraždami a únosy. Pokud uspějí, může být otázkou času, než se dětské hry změní v krvavou realitu.
K uvedené reportáži jen dodávám, že podle všech informací ISIS skutečně sílí, ovšem to se neděje jen v Sýrii a Africe, ale také v Evropě, kam mnoho vojáků postupně odešlo, část s vlnou v roce 2015, většina později, po rozpadu původního chalífátu v Sýrii. Právě příklad Rakky je vhodným příkladem toho, jak lze převzít moc víceméně bez boje, podobný styl je nyní uplatňován v islamizovaných zemích Evropy.
Pro naprostou většinu lidí nepostřehnutelná a pozvolná islamizace i zde dojde jednoho dne do fáze, která umožní po částech převzít jednotlivé země…
A Šojdrová a spol. budou tvrdit, jací jsou ty děti chudáci, což jsou, ovšem vycvičení, a vzývající stejnou ideologii jako jejich rodiče, přátelé i nepřátelé kteří se tam řežou mezi sebou věky, a nikdy nepřestanou. Jediná možnost je nepouštět je do Evropy, což je ale asi jen iluze, díky zrádným politikům a naivním voličům, jež klidně Evropany přehodí jako oběť oněm vlkům.