Muslimský starosta Hannoveru zavádí přes Velikonoce tvrdý lockdown, který má skončit těsně před ramadánem

Muslimský starosta Hannoveru zavádí přes Velikonoce tvrdý lockdown, který má skončit těsně před ramadánem

Na příkladu nejen tohoto města, ale i mnoha jiných evropských měst, vedených muslimy, je jasně vidět, jak to bude vypadat, jakmile muslimové ovládnou politiku na všech úrovních. Už na té komunální dávají jasně najevo nadřazenost muslimů nad nemuslimy…

V hannoverském regionu platí omezení zákazu vycházení od 22:00 do 5:00. Od 1. dubna do 12. dubna mohou občané opustit své byty a domy pouze z oprávněného důvodu, tedy zákaz vycházení je celodenní. Povinné je samozřejmě i nošení respirátorů na veřejných prostranstvích. Po uvedeném datu by mělo dojít k rozvolnění i ukončení zákazu vycházení. Křesťanské Velikonoce tedy spadají pod tato omezení, ale ne muslimský ramadán. Ramadán začíná 12. dubna. Načasování ani není nijak zvláštní, neboť starosta Hannoveru je muslim tureckého původu jménem Belit Onay ze Strany zelených. To on termín, kdy mají platit drakonické restrikce, naplánoval.

Poslední volby měly výsledek, který předpovídali všichni analytici. Hannover po 73 letech sesadil z vedení sociálně demokratickou stranu (SPD) a rozhodl se pro zeleného muslima. Belit Onay, syn tureckého dělníka, se narodil v Goslaru. Kritici předpovídají, že nastane situace podobná Londýnu. Ve skutečnosti bylo prokázáno, že Onay má ty nejlepší  kontakty s Erdoganem.

V listopadu 2016 bylo známo, že Belit Onay, bývalý mluvčí Zelených v Dolním Sasku, pozval do dolnosaského parlamentu islámskou zastřešující organizaci ATIB, ovládanou Erdoganem. Německý Úřad pro ochranu ústavy považuje ATIB za sdružení blízké ideologii rasistického hnutí “Šedí vlci”. 52,9 procenta voličů naposledy volilo Belita Onaye a Zelené. V roce 2017 se Onay objevil se sloganem “probuďme islám”.

Celkem 102 300 z 535 603 obyvatel Hannoveru jsou cizinci. Oficiální údaje o lidech s migrační minulostí je těžké najít, většina se uvádí jako “Němci”. Téměř třetina obyvatel Hannoveru (31,8 procenta) má podle odhadů z roku 2018 migrační zázemí. V okrese Mühlenberg mělo v roce 2018 migrační minulost 66,3 procenta obyvatel. Druhým nejpoužívanějším jazykem ve městě je turečtina. Nicméně úspěch Onaye nelze v žádném případě vysvětlit pouze podílem cizinců nebo lidí s migrační minulostí.

Onay úspěšně hraje tradiční roli oběti po mnoho let. Na denním pořádku jsou od něj slyšet fráze jako “Nikdo není nelegální” a všechny ostatní projevy levicové globalistické ideologie. Již v roce 2013 Onay, který se rád prezentuje jako “liberální muslim”, požadoval, aby bylo muslimským zločincům v den ramadánu uděleno předčasné propuštění z vězení. Jednou se dostal na titulní stránky novin, když kritizoval, že je na letišti vyslýchán kvůli kontaktům s islamisty.

Jinak ochotně podporuje každý zelený stereotyp známý z jiných měst: centra měst bez aut, více cyklistiky a samozřejmě “Uprchlíci vítáni”. S tímto volebním výsledkem dostali sociální demokraté varování. Hannover měl starostu socana 73 let. Aby byl politik v Německu úspěšný, musí se soustředit na cizince a ignorovat zájmy Němců, jen tak je šance na volební úspěch. Turecko a Turci ve skutečnosti rádi podporují jednoho ze svých – ke které straně patří, je zcela irelevantní.

Loajalita ke straně by neměla být na pořadu dne. Zdá se, že Turecko má již dlouho zájem o převzetí kontroly nad Hannoverem. Před Belitem Onayem byl hvězdou hannoverské politické scény Mustafa Erkan. Ten měl post místostarosty městské čtvrti  Neustadt.

Starosta Strany zelených v Hannoveru Belit Onay ukázal svoji pravou tvář už po krátkém funkčním období i ve vztahu k původním Němcům. Jeho zacházení s německými bezdomovci, nejslabšími členy společnosti, lze totiž označit za cynické. Kritiku vyvolala výbušná poznámka, kterou pronesl na konferenci, které se zúčastnilo několik starostů a Merkelová: “Máme dost místa”. Onay tím vyjádřil ochotu přijmout další  muslimské soukmenovce z řeckých táborů, ti také záhy poté přiletěli letadlem. Nicméně, aby měli muslimy z řeckých táborů kde ubytovat, museli vyhnat z přidělených bytů 17 německých bezdomovců.

Proto je městské úřady na jeho příkaz vyhnaly z ” Naturfreundehausu “, i když se tam o ně starali pracovníci sociální správy s prokazatelným úspěchem. Vyhození lidé jsou nyní závislí na několika nouzových přístřešcích ve městě. Během dne musí jít do ulic v chladném počasí, v noci musí spát v hlučných a nebezpečných ubytovnách.

Toto chladnokrevné vyhoštění vyvolalo rozruch, zejména mezi sociálními organizacemi, protože obec musela ukončit zdánlivě úspěšný projekt resocializace bezdomovců. Mnoho lidí, kteří tam byli ubytováni, si mezitím našlo vlastní domovy, někteří dokonce práci. Do bytů, které němečtí bezdomovci obývali – a mnohdy si za vydělané peníze i platili – nakonec nastěhovali muslimy z řeckých táborů. Chladnokrevnost tohoto rozhodnutí vyděsila mnoho lidí. Dává však představu o tom, čemu bude nejen Německo v budoucnu čelit.

V kontextu výše uvedeného by mne zajímalo, kolik Němců tohoto muslima, pyšně se hlásícího k Šedým vlkům, volilo??

[Celkem: 2   Průměr: 5/5]
Share

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.