Více než 1000 džihádistů z Německa se vydalo bojovat v řadách ISIS a dalších bojůvek

Zatímco v Německu se nyní přiznává, kolik „jejich“ občanů bylo bojovat v řadách islámských bojůvek, nikdo příliš neřeší, že mnohem víc jich zřejmě přišlo do země poté, co si je otevřeně pozvala Merkelová.

A samozřejmě nejen do Německa. Ti, kteří řezali hlavy bezvěrcům, aby na Blízkém východě zřídili chalífát pod právem šaría, jsou dnes rozlezlí po celé Evropě.

Toto je další – většinou spíše zatajovaný – vedlejší efekt multikulturního obohacování. Nicméně podle evropských politiků si již řezání hlav a další brutální činy tito džihádisté dávno „odpracovali.“

Tento přístup je patrný,  když jednají se současnou syrskou vládou, která sestává téměř výhradně z těchto džihádistů.

Pózoval před kamerou se dvěma useknutými hlavami a jeho islamistická skupina vraždila křesťany a další nemuslimy po celé zemi: Ahmed al-Šaraa. Terorista nebyl vždy v elegantním obleku a s upraveným vousem jako syrský prezident, nyní vítaný po celém světě.

Jako vůdce islámské teroristické milice Haiʾat Tahrir al-Sham byli on a jeho gang známí nesčetnými zvěrstvy, včetně mučení, poprav a nucených konverzí.

Aby podpořili jeho a další teroristy v jejich bojích, od roku 2011 cestovalo více než tisíc islamistů z Německa do Sýrie a Iráku.

V případě přibližně 65 procent existují konkrétní indicie, že se účastnili bojových operací na straně takzvaného Islámského státu, al-Káidy nebo přidružených skupin, stejně jako jiných teroristických skupin nebo je podporovali.

To odpověděla federální vláda na dotaz člena Bundestagu Stephana Brandnera (AfD).

659, tedy více než polovina islamistů, kteří cestovali do Sýrie a Iráku, má německé občanství. „To zahrnuje také osoby, které mají kromě německé i jinou národnost,“ vysvětluje mluvčí Spolkového ministerstva vnitra.

Těchto jedinců s dvojím občanstvím je téměř polovina. Kromě německého pasu má 64 islamistů marocký pas, dalších 38 turecký, 27 syrský, 27 tuniský, 26 afghánský, 17 libanonský, devět ruský a čtyři irácký pas.

Dalších 71 radikálních islámských následovníků je zařazeno do kategorie „ostatní.“

Zbývajících 515 islamistů, kteří nemají německý pas, ale žijí v Německu, zahrnuje Turky (151), Syřany (98), Rusy (56), Tunisany (23), Maročany (21), Libanonce (18) a Iráčany (13).

Z Německa se do Sýrie vydalo celkem 1 174 lidí, aby pomohli islámskému teroru.

480 z nich – více než 40 procent – se vrátilo do Německa. 317 z nich má německé občanství. Mezitím po návratu opustilo Německo nejméně 30 lidí kvůli oficiálním opatřením (např. deportaci) nebo dobrovolně odešlo do třetí země.

Byla zahájena vyšetřování proti 324 podporovatelům terorismu, kteří se vrátili do Německa kvůli údajným trestným činům souvisejícím s jejich odchodem. Mimo jiné kvůli přípravě teroristického činu nebo vzniku teroristické organizace.

Podle informací federální vlády bylo dosud odsouzeno 133 lidí. Kromě toho v současnosti stále probíhá 101 vyšetřování, 139 řízení již bylo dočasně zastaveno. Neexistují žádné otevřené zatykače.

Několik desítek z nich se účastní deradikalizačních kurzů.

Podle Ministerstva vnitra se tato čísla mohou denně měnit kvůli časovému zpoždění mezi spolkovými zeměmi a Federálním úřadem trestní policie. Není povinnost hlásit to Federální kriminální policii.

Brandner, člen Bundestagu, považuje čísla za znepokojující.

„To opět ukazuje naprosté selhání německé domácí a bezpečnostní politiky. V případě navrátilců je třeba mít na paměti, že i dnes jsou potenciálními hrozbami, podporovateli terorismu a našimi nepřáteli a mohou tedy představovat obrovské nebezpečí pro naši zemi,“ řekl Brandner Junge Freiheit.

Podle něj je obzvlášť skandální, že se do Německa vrátilo značné množství islámských teroristů.

„Kdokoli, kdo se připojuje k islamistickým teroristickým organizacím nebo je podporuje, nemá v Německu místo. Německý stát musí chránit své občany bez výhrad.

Německo nesmí být bezpečným útočištěm pro islamisty, kteří dříve odešli do válek a do teroristických zón. Malý počet lidí, kteří zemi opět opustili, je obžalobou bezpečnostní politiky.

Kdokoli se otočí zády k Německu, aby se přidal k džihádu, nesmí očekávat, že bude moci znovu využít všechny výhody tohoto státu.“

V souvislosti s tímto zjištěním je opět dobré připomenout, že v EU jsou pod tvrdými sankcemi novináři, kteří napsali něco, co se nelíbí Bruselu, ale džihádisté jsou ve všech zemích vítáni.

A to dokonce i ti, kteří řezali hlavy v řadách ISIS. Namísto odebrání občanství dostanou symbolický trest a někteří podstupují pouze deradikalizační kurzy (které jim jsou k smíchu).

Zatímco oni se mohou vrátit do zemí, odkud odešli bojovat za chalífát, tytéž země jsou uzavřeny například ruským umělcům nebo britským odpůrcům globalistické politiky.

Za vše ostatně hovoří právě přístup k současnému syrskému prezidentovi, který si už údajně svůj teror „odpracoval.“