Protože i u nás se již prosazuje přijetí zákona o eutanazii – po vzoru jiných progresivních zemí – je nutné se podívat na to, kam vede tento zákon tam, kde již platí nějakou dobu. Všude to začíná tak, že před schválením zákona se tvrdí, že bude platit jen pro umírající a trpící pacienty a to výslovně s jejich souhlasem.
V každé zemi, kde byla eutanazie schválena, se však postupně přidávají další skupiny lidí, které lze legálně „zabít“ a stále častěji k tomu dochází i bez jejich souhlasu. Právě v nechvalně známé Kanadě je již asi 65% lidí usmrceno bez jejich výslovného souhlasu.
Vesměs jde o pacienty, kteří nejsou schopni dát kvůli svému stavu souhlas, takže pak o tom rozhodují příbuzní. A pokud příbuzní nesouhlasí? Tak ani na to se občas nebere zřetel.
Nedávno například zabili starší ženu, věřící křesťanku, pro kterou byla eutanazie nepřijatelná, což také zprvu prohlásila.
V zařízení, kde byla umístěna, si tedy počkali, až její rodina odjede na dovolenou a poté ji k souhlasu doslova dotlačili. Jak ji k němu donutili, se lze jen dohadovat, ale existuje nejedno svědectví o tom, jak takový nátlak probíhá.
Lidem, kteří nechtějí asistovanou smrt, je řečeno, že již jen překáží a odebírají finanční prostředky pro někoho mladšího, koho je možné vyléčit. Přání zůstat naživu je jim tedy podáváno jako „sobeckost“ a zřejmě právě takto proběhl i nátlak na ženu, která byla zásadní odpůrkyní eutanazie…
V červenci byla v rámci kanadského programu eutanazie podrobena eutanazii 83letá křesťanská babička s kognitivními problémy. A to navzdory svému prohlášení, že si eutanazii nepřeje a proti vůli její rodiny.
Prababička Brigitte Stegemannová žila poslední dva roky svého života v ontarijském zařízení dlouhodobé péče. Původně výslovně uvedla, že kvůli svému křesťanskému přesvědčení si nepřeje být zabita eutanázií.
Asi pět měsíců před smrtí jí byla diagnostikována neléčitelná rakovina žaludku ve čtvrtém stádiu.
Zatímco její vnučka – pojmenovaná Brigette na počest své babičky – která měla plnou moc, byla na dovolené, lékařský tým přesvědčil Stegemannovou, aby požádala o eutanazii neboli „lékařskou pomoc při umírání“ (MAID).
„Zařízení zahájilo obnovená jednání o MAiD s pacientkou, která ji odmítala,“ uvedla Kelsi Sheren ve své zprávě Substacku s názvem „Posledních deset dní Brigette ‚GG‘ Stegemannové.“
Sheren vyjmenovala způsoby, jakými personál zařízení tiše pracoval na plánování její smrti bez vědomí její rodiny.
„Zaměstnanci zařízení vedli soukromé schůzky, zatímco nebyl přítomen její advokát, což je nezákonné. Vedoucí zařízení vyplnil žádost. Zaměstnanci zařízení byli svědky podpisu,“ napsala Sheren.
„V každém bodě, kde si zákon představuje nezávislost, se tatáž instituce jeví jako iniciátor, zprostředkovatel, písař a svědek, zatímco jediná skutečně nezávislá strana – vnučka, která měla plnou moc ji zastupovat – byla, jak rodina říkala, držena v nevědomosti, navzdory své neustálé fyzické přítomnosti v domě.“
V článku na blogu Koalice pro prevenci eutanazie rodina vyprávěla o znepokojivém setkání se zaměstnanci ze 6. července:
Naše rodina se zúčastnila plánované schůzky MAID s očekáváním, že probere celý proces s lékařem.
Než lékař dorazil, vstoupil do místnosti administrátor a registrovaná zdravotní sestra ze zařízení a upozornili nás, že lékař má zpoždění.
Během tohoto rozhovoru, který se odehrál výhradně v pokoji babičky za její bezprostřední přítomnosti, se Brigitte zeptala, kdo schůzku s MAID domluvil. Jasná odpověď nikdy nepadla.
Zdravotní sestra rodinu informovala, že personál se s jejich příbuznou dvakrát soukromě setkal, aby prodiskutovali MAID.
Brigitte se zeptala, proč byly tyto rozhovory zahájeny, když babička dříve odmítla MAID kvůli svému křesťanskému přesvědčení. Zeptala se přímo, zda tyto rozhovory iniciovala sama babička nebo personál zařízení.
Registrovaná zdravotní sestra se rozrušila a zaujala defenzivní postoj, vrtěla hlavou, když mluvila přímo k Brigitte a prohlásila: „Zastávám se jejích zájmů.“
Když Brigitte naléhala dál, aby zjistila, kdo přesně začal konverzaci o MAID, sestra odsekla: „Nemusím vám nic říkat.“
Brigitte namítla, že babičku zastupovala již více než deset let, měla plnou moc a pravidelně ji navštěvovala. Poznamenala však, že se s touto konkrétní zdravotní sestrou během jejích častých návštěv nikdy nesetkala.
Jak se jejich interakce stávala čím dál nepřátelštější, Brigitte nakonec prohlásila: „Nechápu, odkud se u ní tento postoj bere.“
Sestra odsekla: „No, máte ale chování.“ V tu chvíli Brigitte sestře řekla, že má odejít z místnosti a vrátit se, až se uklidní. Sestra se ušklíbla a odešla.
„Jako členové rodiny, kteří se připravovali na diskusi o blížící se smrti naší babičky, jsme shledali toto prudké a neprofesionální chování zaměstnankyně naprosto nepřijatelným, zejména proto, že tato agresivní hádka byla přinesena přímo do babiččina pokoje, kde viděla a slyšela, jaké utrpení způsobuje,“ napsala rodina.
Rodina popsala schůzku s babiččiným lékařem – označovaným jako „Dr. K“ – ze 7. července, jako „hluboce alarmující frašku.“ Účelem schůzky bylo, aby Dr. K. zjistil, zda je starší babička schopna učinit informované rozhodnutí ohledně MAID.
Brigitte opakovaně nedokázala odpovědět na jednoduché otázky týkající se její rodiny.
Navzdory jasným a nepopiratelným známkám kognitivní dezorientace a přímým námitkám rodiny, hodnocení pokračovalo:
Dr. K poté babičce konkrétně vysvětlil MAID a popsal ho, pokud si dobře pamatujeme, jako podávání léků, pocit klidu, usínání a výslovný slib, že „neztratí kontrolu nad svými střevy.“
Naše rodina byla tímto pojetím hluboce znepokojena. Pro staršího člověka s demografickým zázemím a omezenými kognitivními schopnostmi byl pojem „lék“ koncepčně spjat výhradně s léčením, péčí a úlevou.
Popisování smrtící injekce jako pouhého podání léku – a zároveň intenzivní zaměření na její specifické, každodenní obavy z fyzického ponížení – zneužívalo její zranitelnost a znemožňovalo jí skutečně pochopit, že souhlasí s aktivním ukončením svého života.
Než proběhla další diskuse, Dr. K. nařídil všem členům rodiny, aby opustili místnost. Brigitte požádala o povolení zůstat s odvoláním na svou roli dlouholeté advokátky a zmocněnkyně. Její žádost byla rázně zamítnuta a klíčový rozhovor mezi Dr. K. a babičkou proběhl zcela v soukromí.
Když Dr. K. vyšel z místnosti, oslovil rodinu a stroze prohlásil: „Považuji ji za schopnou činit svá vlastní rozhodnutí.“ Poté nás informoval, že babička souhlasila s pokračováním, a že zákrok je naplánován na pátek 10. července 2026.
8. července vnučka Brigitte dostala telefonát s oznámením, že eutanazie se přesouvá o celý den, tedy už na 9. července, protože lékař má náhle ve svém programu volný termín.
Když se Brigitte objevila v zařízení a vznesla námitku proti přesunu, řekla, že „program MAiD byl rodině násilně vnucován, zatímco věci, které byly pro babičku skutečně důležité, byly odkládány stranou.“
Když se pak Brigitte posadila ke své babičce a zeptala se jí, jestli si je jistá, že chce podstoupit eutanazii, tak vypadala zmateně a viditelně zoufale.
Starší žena odpověděla své vnučce otázkami: „Zemřu v pátek? Zabijí mě v pátek?“
Podle rodiny babička dlouho plakala a opakovaně opakovala, že udělala chybu. Brigitte ji utěšovala a ujišťovala ji, že pokud si to rozmyslela, má naprosté právo v pátek lékařskému týmu říct, že nechce pokračovat.
Kvůli silnému odporu rodiny zařízení od posunu časového harmonogramu ustoupilo a původní datum pátek 10. července v 11:00 hodin bylo zachováno.
Ráno v den plánovaného zákroku ji rodina vyvedla na terasu zařízení, aby si mohla užít čerstvý vzduch a kopeček jahodové zmrzliny. Ale okamžik byl zmařen, když správce trval na zkrácení venkovní návštěvy, aby jí mohl být zaveden intravenózní katétr.
Krátce nato dorazil Dr. K. a pokusil se mluvit s babičkou, která však nikdy nereagovala ústně.
Naše rodina byla striktně ujištěna, že babička bude v den zákroku požádána o konečné, výslovné ústní potvrzení, aby se zajistilo, že si stále přeje pokračovat.
Když babička zůstala zcela zticha a nereagovala, Brigitte pocítila náhlou vlnu úlevy a na tváři se jí rozlil široký úsměv s přesvědčením, že procedura bude konečně zastavena, protože nebyl splněn přísný požadavek na konečný souhlas.
Bohužel jsme byli znepokojeni a zděšeni, když klinický tým její mlčení zcela ignoroval a bez ohledu na to pokračoval v zákroku.
Dr. K údajně narazil na potíže s podáváním léků, ale brzy bylo vše hotové.
V místnosti se rozhostilo naprosté ticho. Naše rodina se naposledy rozloučila s babičkou, kterou jsme tolik let chránili, milovali a za kterou jsme bojovali.
„To, co se stalo Brigitte Stegemannové, bylo systémové selhání způsobené klinickou arogancí, naprostým nedostatkem transparentnosti a do očí bijícím ignorováním záruk určených k ochraně zranitelných pacientů,“ prohlásila její rodina.
„Jednou z našich největších etických obav je, že babička výslovně odmítla MAID s tím, že to porušuje její křesťanskou víru. Jakmile zranitelná pacientka tuto cestu výslovně odmítla, zařízení ji nikdy nemělo nutit ke změně názoru za zavřenými dveřmi, když byl její hlavní advokát pryč,“ uvedli.
„Jsme hluboce znepokojeni naprostým nedostatkem transparentnosti a nezávislého dohledu nad procesem podávání žádostí.“
„Události z babiččina posledního rána zanechaly v naší rodině trvalé trauma,“ uvedla rodina.
Dnešná liberálno-moslimsko-fašistická Kanada má s kresťanstvom a jeho hodnotami spoločné asi to isté , čo Saudská Arábia.
Nejaky papalas asi potreboval organy od babicky.
To asi těžko. Ale pro ty zrůdy v bílých pláštích se zabíjení pacientů zřejmě stalo koníčkem. Dává jim to pocit ohromné moci…
Nic noveho, v Canade normalni. Kdyz vas zavrou, prokurator vam nabidne treba 10ti lety flastr, kdyz se nepriznate a treba jen trilety, kdyz se priznate. Jelikoz tamni “justicni” system stoji pouze a vyhradne na penezich, normalni slovek nema sanci, minimalni sazba je (byla, pred mnoha lety) $50 000 a vyse. A i kdyz vyhrajete, prokurator se odvola a mate dalsich $100 000? A muze se odvolat nekolikrat. Takze se obvineny radeji “prizna”. A kdyz se obcas stane, ze se zjisti, ze byl tehdy nevinny a zada o kompenzaci, prokurator prohlasi, “ze se nemel priznavat”. Znam to, zil jsem tam, poznal jsem to, a rikam Zlata Ceska Republika!
Británie si nechává znásilňovat nezletilá děvčátka.
Kanada, člen commonvealthu vraždí staré babičky a dědoušky.
Dorazil Dr. K. a pokusil se mluvit s babičkou, která však mlčela, nereagovala.
Dr. K. narazil na potíže s podáváním léků ( to co vraždí, jsou léky?),
Ale brzy bylo již vše hotové …. V místnosti se rozhostilo naprosté, mrazivé ticho.
Tyto události, z babiččina posledního rána, zanechaly na naší rodině trvalé trauma.
Myslím, že ta asistovaná vražda jejich babičky poškodila rodinu psychicky víc, než si jsou vůbec schopni připustit.
Pocit hlubokého pocitu viny a depresí, jež mohou následovat, jejich životy ochromí tak, že jim další osud jejich okupované muslimské Kanady bude už úplně jedno.
A o to možná v konečném důsledku jde.
Čím více poprav starých lidí v nemocnicích, tím více se bude rozrůstat podvědomá rezignace na život v důsledku neuvědomovaných, hlubokých a těžkých pocitů viny těch, kteří těmto vraždám byli přítomni, nebo kteří je odsouhlasili.
Takoví lidé potom rezignují na to co se děje v rodině, ve společnosti a přestávají bojovat za sebe, za rodinu i za národ.
A právě o toto v konečném důsledku jde.
Dostat co nejvíce lidí do stavu psychické prázdnoty, pasivity a rezignace.
Lépe se ovládají a vše přijmou. Bez reptání.
Aneb, genocida ze všech stran a na tisíc způsobů.
Až milion nezletilých dívek bylo v Británii mučeno, týráno, znásilněno gangy muslimů.
Kolik starých žen bylo už znásilněno mladými muslimy v nemocnicích?
Kolik starých žen bylo proti jejich přesvědčení zavražděno v nemocnicích v Kanadě ?
A kolik žen vůbec takto bylo zavražděno v celém západním světě?
Vraždění a genocida žen jako tichá, neviditelná infekce s cílem vymýtit všechny evropské ženy. Pro začátek jen bílé evropské. Ty jsou nejnebezpečnější. Žádná Evropanka=žádné porody bílých dětí.
Ani bych se nedivila, kdyby se jednoho dne začala světem šiřit epidemie horší než ebola.
Radši zemřu v boji proti tomu co západ vygeneroval.Takova degenerace západu je až do očí bijící.Zlaty socialismus.Uz to musíme zastavit.No passarant.
To je kapitalizmus ! U nás bylo nejlépe za Husáka .
Víšvůbec t amatére kdo to byl?
Že se ty starý, sedumdesátnický dědku, NESTYDÍŠ, tady špinit éru spravedlivého socialismu. Kde sis mohl žít jako svině ve rži, pokud jsi pracoval! Ty pamětník bytů zdarma a všech sociálních výhod, zase pliveš? Tys mohl být za socialismu akorát nějaké kriminálnické individum a stíhali tě za to že nechceš dělat, protože pracovat bylo právo všech, ale i povinnost. Proto se dnes mstíš , že za prachy tu vymýváš mladým mozek! Bezcharekterní udavačský, šmírácký, křiváku! Možná, žes zakysl, že tě trestali, že ti děcka utekly do toho Švýcarska. Ale dnes vím, že nás nechtěli pouštět na západ, aby jsme ten hnůj neviděli předčasně, když na nás chystali tu barevnou revoluci. Třeba by jsme ji pak nechtěli, kdyby jsme na tom západě viděli co nás čeká. Brechtschneidre jeden totálně křivopáteřný!
ženě byla „poskytnuta eutanazie“ přes nesouhlas …
proč to tak okecáváte?
řekněte rovnou „byla zavražděna“!
Přesně tak – eutanazie může být poskytnuta pouze s informovaným souhlasem pacienta, cokoli jiného je třeba nazývat vraždou.
Tohle je přesně ten důvod, proč s eutanazií nesouhlasím, ačkoli jsem dříve byla její zastánkyní – místo toho, aby byla poskytována pouze a výhradně těm, kteří se sami rozhodnou, že již nejsou ochotni nadále snášet utrpení související s blížícím se koncem, může být vyvíjen nepřípustný nátlak na ty, kteří ještě mají chuť žít, nebo se prostě bojí smrti a chtějí prožít každý den, který ještě prožít mohou.
Ano, věci se musí nazývat pravými jmény. Jako to, že všechen ten světový bordel dělají nadnárodní sionističtí lichváři, nabo-li Chazarská mafie zločinců, co si říkají účelově židé!!!!
A pak že je na tzv západě trest smrti z humanitárních důvodů zrušen. Dnes ovšem o žití rozhodují tzv lékaři a to už od doby Covid. No co když už doktoři vymřeli tak je lid odkázán na benevolenci lékařů.
Být právník rodiny, okamžitě jim nabídnu sepsání dokumentu který by musel podepsat lékař, ošetřující sestra a vrchní sestra včetně ředitele nemocnice – dva biliony úhradu pokud by jejich babičce byla podána eutanázie. Žádné kličky háčky o tom jestli dobrovolně nedobrovolně, rodina prohlásila že si to nepřeje, babička byla vždy křesťanka a je to proti jejímu přesvědčení a vůbec, šikovný právník si na tom hezky vyhraje. Nutnost vyplacené částky bych schválně nastavila likvidační aby byla dostatečně odstrašující.
Když může nemocnice nebo domov důchodců vystavovat dokumenty k podpisu rodině, proč by nemohla tahle smlouva přijít zase z jejich strany že? Lékař je teď z obliga protože on přeci babičce nic nevnucoval, on měl za úkol pouze rozhodnout jestli se může rozhodovat a jí potom ukecali zase jiní lidé kteří se specializují na prodej této „služby“. Salámová metoda navržená tak aby systémově nikdo za nic nemohl a člověk který by se snažil někoho obvinit by chodil od čerta k ďáblu a sháněl odpustku A38 dokud se mu nezatmí rozum.
Nerada to říkám, ale doby, kdy jste mohli odložit příbuzného na dožití někam k řádovým sestrám s tím, že o ně bude dobře postaráno jsou dávno pryč. Tyhle domy musejí vykazovat zisk, vyplácet výplaty a sem tam nějaký ten bonus řediteli a společníkům. O nezištnost tam nezakopnete. A pojišťovny prostého občana v tomhle VŽDYCKY přeplatí. Což znamená že systém si najde vždy cestičku jak to tomu nemocnému protlačit.
A věřte, že hodinová sazba pro právníka za takový dokument, jsou drobné v případě kolik byste fasovali, kdyby tuhle smlouvu nemocnice porušila. Dala bych tam doložku že při výměně personálu musejí být příbuzní informováni a změna zaměstnance že na ustanovení nic nemění.
Lidi musí prostě přemýšlet dopředu, prát se s touhle hydrou jen tím, že sedíte a říkáte „ne“ je prostě málo – oni nemají žádný postih když si to obhájí před systémem. Musí se to udělat tak, aby to bylo neobhajitelné – tudíž informovaný a podepsaný závazek, že vašeho příbuzného do téhle šarády nebudou vůbec zatahovat. A právník by určitě vymyslel i nějaké pikatnější věci – například sepsat s těmi co chodí po nemocnicích a nabízejí eutanázii že se to projednalo a odmítlo, to tu rodinu by taky ochránilo. Advokát tady prostě selhal.
ještě jedna zajímavá věc:
kdysi jsem, naprosto neprozřetelně,. někomu v nouzi poslal na něco peníze.
od tý doby – a že už to je let – mám min. 3 telefony tejdně ať si koupím korálky z chráněný dílny nebo něco podobnýho .. veškerou paměť mýho telefonu zabírá blacklist.
ale, když se jen tak z hecu podívám do rejstříku, komu ta charita patří nebo kdo je jednatelem, tak za celou dobu to podle jména byl jeden bulhar, jeden srb a zbytek do počtu vyhledaných telefonů ukrajinci.
ale to bude určitě tím, že češi prostě vůbec nemají sociální citění, žejo!
Proč milá Brigitte neposadila babičku na vozík a neodvezla ji z toho koncentráku k sobě, mohla ji umístit jinam, když nemá podmínky pro její domácí péči. Koukám, že všichni z příběhu jsou v zajetí jakéhosi otrokářsko-fašistického systému a mají bobky z něj vystoupit. Podobný problém jsem nikdy neměl (tedy vystoupit proti škodlivým tendencím systému).
doktoru je moc ale lekaru malo ja bych to delat nemohl a este vrazdit ti darebaci tam nemaji zadne socialni citeni uz je to opravdu hnus kam lidi klesli oni nemaju svedomi a nevim proc studovali doktora kdyz mohli vystudovat na sefa krematoria a jeho pece