USA vyšetřují vměšování EU od rumunských voleb, prošetřován je i Blinken

Od počátku bylo jasné, že prezidentské volby v Rumunsku koncem roku 2024 byly zmanipulovány. To bylo patrné poté, co původně uznané první kolo bylo zrušeno a nepohodlný kandidát byl obviněn z „ruského vměšování.“

To je obvyklá výmluva, která se používá v případě, kdy je třeba zasáhnout do voleb.  Călin Georgescu měl poté zakázáno dále kandidovat a nové volby již byly uspořádány tak, aby vyhrál kandidát Bruselu.

Právě to, co se dělo v Rumunsku, by mělo být varováním i pro nás. Až do voleb nedávaly zmanipulované průzkumy Georgescovi téměř žádné šance. Jak je tedy patrné, tak manipulovány jsou již samotné průzkumy, které vypovídaly něco úplně jiného než jaká byla realita.

Když se tedy nepovedlo odradit lid od jeho volby na základě zmanipulovaných průzkumů, sáhlo se po jiných prostředcích.

Zdá se, že se formuje stále ostřejší transatlantická konfrontace, protože americká vláda obrací svou pozornost k tomu, co bylo popsáno jako rozsáhlé, systematické volební zasahování pocházející z Bruselu.

V centru bouře stojí Rumunsko, jehož prezidentské volby – po zrušení vítězství Călina Georgescua – se staly ohniskem stále vášnivější debaty o národní suverenitě, globalistické cenzuře a budoucnosti demokracie v Evropě.

Sněmovna reprezentantů USA údajně připravuje slyšení, která by mohla postavit bývalého ministra zahraničí Anthonyho Blinkena, jednoho z hlavních architektů války na Ukrajině, pod drobnohled kvůli obviněním spojeným s evropskou cenzurou a manipulací voleb.

Kongresoví vyšetřovatelé se údajně zaměřují na Rumunsko jako na testovací případ toho, jak instituce EU a vlády orientované na globalismus účinně neutralizují politické výsledky, které jsou zakořeněným, zkorumpovaným establishmentem v Bruselu označeny za „nepřijatelné.“

Místo aby Trumpova administrativa signalizovala jakékoli nepřátelství vůči Evropě jako civilizaci, její postoj je zaměřen na nevolený aparát Evropské komise, výkonného orgánu EU, který čelí jen minimálnímu nebo žádnému dohledu či odpovědnosti.

Trumpovi spojenci trvají na tom, že konflikt není mezi státy, ale s nadnárodní byrokracií, která stále častěji nahrazuje demokratický souhlas regulačním nátlakem.

Zrušené prezidentské volby v Rumunsku bezpochyby tvoří jádro této kontroverze.

Druhé kolo hlasování v prezidentských volbách, které následovalo po Georgescuově drtivém vítězství v prvním kole, již bylo naplánováno, když rumunské globalistické úřady náhle proces zrušily s odkazem na tvrzení o „zahraničním zasahování.“

Tato tvrzení však dosud nebyla potvrzena veřejně zveřejněnými důkazy.

Brusel spolu se svou podřízenou vládou v Bukurešti rychle obvinili ruský vliv, ale předběžná zpráva Výboru pro justici Sněmovny reprezentantů USA tento narativ zpochybňuje.

Na základě zpravodajských informací z otevřených zdrojů a zveřejnění z platforem zpráva dochází k závěru, že neexistuje žádný identifikovatelný zahraniční aktér, který by mohl ospravedlnit mimořádné rozhodnutí zrušit volby.

Je třeba poznamenat, že rumunské globalistické úřady dosud neodtajnily národní bezpečnostní schůzku, která údajně vyvolala jejich zrušení.

Tato záměrná neprůhlednost vyvolala podezření, že rozhodnutí zrušit hlasování rumunského lidu bylo politicky motivované, nejednalo se o bezpečnost.

Tato záležitost postavila bývalou americkou velvyslankyni v Rumunsku Kathleen Kavalecovou do centra pozornosti.

Její odvolání a možné svědectví pod přísahou jsou kritiky, kterých je nemálo, vnímány jako vážná zátěž pro osobnosti spojené s aparátem zahraniční politiky za Bidenovy éry.

Podle zpráv byla Kavalecová přítomna během klíčových momentů soudního tlaku a institucionální koordinace v Bukurešti; událostí, o kterých se obecně věří, že přispěly ke zrušení voleb.

Její popis událostí, které se odehrály, by mohl objasnit, zda byly americké diplomatické kanály využity k požehnání nebo usnadnění porušování Ústavy a antidemokratických nařízení.

Bývalý rumunský prezident Klaus Iohannis, který je široce považován za loajálního vykonavatele západních globalistických institucionálních směrnic, nyní nachází své dědictví – nebo co z něj zbylo – pod intenzivním drobnohledem.

Obvinění, že vysocí američtí představitelé povzbuzovali rumunské úřady k postupu v právně pochybných krocích, bude prošetřováno v nadcházejících slyšeních.

Probíhající skandál má v Americe zásadní politické důsledky v souvislosti s blížícími se volbami do Kongresu s vysokými sázkami.

Obnovené vyšetřování transatlantického zasahování do voleb hrozí poškodit důvěryhodnost demokratů v době, kdy je kontrola republikánů nad Kongresem na vlásku.

V celé EU byla reakce, jak se dalo čekat, obranná a stále více alarmistická. Francouzský prezident Emmanuel Macron před několika dny otevřeně varoval lídry EU, aby se připravili na konfrontaci se Spojenými státy a obvinil prezidenta Trumpa z toho, že chce rozložit EU.

Disciplinární kultura Evropské komise také vyvolala obnovenou kritiku. Začátkem tohoto roku byli členové Evropské lidové strany sankcionováni, když nehlasovali proti nedůvěře jejich šéfce Ursule von der Leyenové.

Tento týden MCC Brusel oznámila vznik Observatoře pro zasahování do demokracie.

Tato iniciativa má být zaměřená na dokumentaci toho, jak jsou volby v EU stále více formovány regulačním tlakem a nátlakem, sítěmi neziskovek a digitálními mechanismy.

Zrušené rumunské volby budou jednou z jejích prvních velkých případových studií.

Observatoř plánuje zkoumat, jak byl Zákon o digitálních službách EU využíván k přetváření online diskuse během volebních cyklů. Žádosti o související dokumenty Evropské komise již byly zamítnuty, přičemž úředníci uvádějí regulační nadřazenost nad pravidly transparentnosti.

Podle výzkumníků MCC toto odmítnutí odráží širší vzorec: jsou vznášena obvinění z cizího vměšování, jsou uvalována mimořádná opatření a nesouhlasné hlasy jsou potlačovány pod praporem „ochrany demokracie.“