Britská laboratoř údajně vyvinula chimérický hybrid ptačí chřipky H7N7 s vysoce patogenními geny

V posledním roce hlásilo hned několik laboratoří z různých zemí světa, že se jim podařilo vyvinout viry ptačí chřipky, které jsou vysoce nakažlivé a mnohdy také přenosné na savce. V některých případech jde údajně dokonce o 100% smrtící patogeny.

Právě tyto zprávy stále více nahrávají předpokladu, že se skutečně blíží „plandemie 2,0“ v podobě ptačí chřipky přenosné mezi savci, tedy i z člověka na člověka.

Souběžně s údajným vývojem nových patogenů se také pořádají nácviky pandemie (do konce roku ve Velké Británii a Švýcarsku), dále proběhly dva summity o ptačí chřipce (2023 a 2024) a vyvíjí se různé druhy vakcín proti ptačí chřipce u lidí.

Také ve Velké Británii – kde jakoby „náhodou“ probíhá největší nácvik pandemie – údajně vyvinuli nový hybrid ptačí chřipky, který je údajně vysoce nakažlivý.

Dosud se laboratorní testy týkaly především viru H5N1, tentokrát jde o H7N7. Zatím jde o testy na drůbeži, je však zřejmě jen otázkou času, než i v tomto případě  – podobně jako u H5N1 – začnou testy přenosu na savce.

Dva hybridy H7N7 vykazují  vysoce rizikové chování u experimentálních kuřat.

Přední britská vládní virologická laboratoř zkonstruovala nové viry ptačí chřipky pomocí reverzní genetiky, jak je zdokumentováno v článku publikovaném v říjnu v časopise Virology. Studie popisuje cílenou výrobu a experimentální použití syntetických variant H7N7 na živých kuřatech.

Publikace přichází v době, kdy WHO zřizuje stálý mezinárodní systém pro sběr, skladování a redistribuci patogenů podle nové pandemické smlouvy (dodatek k pandemické smlouvě).

Práce provedená v Agentuře pro zdraví zvířat a rostlin (APHA-Weybridge) rekonstruovala mutační dráhu, kterou nízkopatogenní ptačí chřipka přechází do smrtelného vysoce patogenního kmene.

Studie potvrzuje, že vládní výzkumníci vytvořili dva geneticky upravené chřipkové viry, které byly upraveny právě na molekulárním rozhraní, které přeměňuje mírnou ptačí chřipku na její vysoce patogenní formu.

Článek – „Infekce slepic za posouzení postupných událostí během výskytu ptačí chřipky H7N7 s vysokou patogenitou na místech hromadění“ – vysvětluje, že vědci APHA vytvořili dva rekombinantní viry H7N7 pomocí reverzní genetiky (RG):

„Dva životaschopné RG-zachráněné rekombinantní LPAIV byly geneticky identické s izolovaným H7N7 HPAIV, kromě CS; jedna obsahovala DBCS (H7N7-DBCS) a druhá SBCS (H7N7-SBCS).“

Tyto upravené viry byly následně použity k infikování skupin slepic podle úrovně SAPO 4/ACDP úrovně 3 – nejvyšší úrovně zabezpečení pro zvířecí patogeny ve Velké Británii.

Proces vyvolává obavy o národní bezpečnost, zvláště když americký Kongres, Bílý dům, Ministerstvo energetiky, FBI, CIA a německá BND potvrdily, že pandemie COVID-19 byla pravděpodobně výsledkem patogenu, který byl upraven v laboratoři.

Vlády po celém světě provádějí podobné experimenty na patogenech ptačí chřipky.

Nové ptačí chřipkové viry s uměle upravenými místy štěpení

Upravené viry se lišily pouze místem štěpení hemaglutininu (HA), což je klíčový molekulární faktor určující, zda virus ptačí chřipky zůstává nízkopatogenní, nebo se stane systémově smrtelným.

• H7N7-SBCS: syntetický virus s „jediným bazickým“ místem štěpení
• H7N7-DBCS: syntetický virus s „di-bazickým“ místem štěpení

Oba konstrukty si zachovaly všechny vnitřní geny známého vysoce patogenního kmene epidemie H7N7. APHA tak vytvořila nízkopatogenní  verze  vysoce patogenního viru, jehož místa štěpení byla záměrně manipulována.

Článek vysvětluje:

„Viry SBCS, DBCS a MBCS (HPAIV) byly jinak geneticky identické (včetně vnitřních genů).“

Jinými slovy: vzali genom vysoce patogenního viru ptačí chřipky, změnili místo štěpení tak, aby vypadal jako „nízkopatogenní,“ a pak infikovali slepice, aby zjistili, jak by se vysoce patogenní forma mohla znovu objevit.

Jedná se o stejnou mutaci v místě štěpení, která historicky mění viry H5 a H7 na smrtící kmeny.

Zkonstruované viry vykazovaly nové funkční chování

Ačkoli byly umělé viry vyráběny jako modely „low-path,“ vykazovaly pozoruhodné nové biologické vlastnosti:

• Míra infekce se výrazně lišila.
• Virus DBCS se choval silněji jako vysoce patogenní prekurzorové stádium.
• Kuřata přežila první infekci, ale později v 95 % případů vyloučila smrtelnou virovou nálož, když přišla do kontaktu s vysoce patogenním virem.

Článek uvádí:

„Předchozí expozice H7N7-LPAIV nezabránila replikaci H7N7-HPAIV … 20/21 (95 %) H7N7-HP byly vyřazeny.“

Zvířata zůstala navenek zdravá, ale vylučovala smrtící virus, což je epidemiologicky nebezpečné chování, které je atypické pro přirozené propuknutí vysoce patogenní ptačí chřipky.

To vytváří scénář superšiřitele: zdánlivě zdraví ptáci šíří smrtící viry ve vodě, podestýlce a životním prostředí.

Vzorky životního prostředí to potvrdily:

„Došlo ke kontaminaci životního prostředí H7N7-HPAIV… v pitné vodě a ve směsích slámy a výkalů.“

Postupná rekonstrukce procesu vývoje vysoce patogenní ptačí chřipky

Studie se výslovně zaměřila na replikaci sledu událostí, které činí nízkopatogenní kmen vysoce patogenním.

Autoři píší:

„Naše současná studie se zaměřila na modelování postupných událostí, počínaje infekcí H7N7 LPAIV, následovanou o dva týdny později expozicí H7N7 HPAIV.“

Experimenty reprodukují:

1. Zavedení syntetického viru LPAI
2. Mírná počáteční infekce
3. Druhá expozice vysoce patogennímu viru
4. Tichý přenos smrtícího viru
5. Kontaminace životního prostředí
6. Přežití hostitelů se současným vylučováním

Tato kombinace – delší přežití + prodloužené vylučování – je přesně tou funkční změnou, která vyvolává obavy z dvojího užití ve výzkumu chřipky.

Provedeno ve vládních laboratořích BSL 3/4

Práce probíhaly v nejpřísnějších bezpečnostních zařízeních:

„Experimenty byly prováděny v britských certifikovaných laboratořích biologického kontejnmentu SAPO úrovně 4 a ACDP úrovně 3.“

SAPO-4 je jednou z nejvyšších úrovní bezpečnosti patogenů ve Spojeném království, obvykle vyhrazená pro patogeny s vysokým potenciálem pro zemědělské nebo ekonomické škody.

Výsledek

Virologická laboratoř britské vlády:

• zkonstruovala dva nové chřipkové viry
• učinila tak na základě vysoce patogenního genomu
• specificky změnila místo smrtícího štěpení
• infikovala jimi živá kuřata
• ukázala, že tyto konstrukty mohou tiše, ale účinně replikovat a vylučovat vysoce patogenní virus

Tato práce potvrzuje záměrné vytváření nových chřipkových virů a vykazuje funkční vlastnosti, zejména prodloužené vylučování bez úmrtnosti, které vyvolávají významné otázky biologické bezpečnosti a dvojího užití.

Svět může být o krok blíže k další laboratorně vytvořené pandemii.