Nebezpečné experimentální genové injekce byly sice zpočátku aplikovány jen dospělým a starším dětem, postupně však přišli výrobci těchto produktů i s injekcemi pro ty nejmenší od 6 měsíců věku.
Je zarážející, že se vůbec našli rodiče, kteří byli ochotni svým dětem nechat experimentální injekce aplikovat. A to dokonce i tam, kde to nebylo povinné. Nová studie opět potvrzuje, že rodiče si tak ze svých dětí udělali pokusné králíky.
Rozsáhlá nová studie potvrdila to, před čím varují přední odborníci již léta, jelikož oficiální data z Evropské unie potvrdila, že „vakcíny“ proti covidu mRNA od společností Pfizer a Moderna způsobily u dětí obrovské vlny závažných nežádoucích reakcí.
Přesto se znepokojivá zjištění snaží zkreslit tak, aby injekce vypadaly „bezpečně“.
Studii vedl Dr. Grzegorz Nazar z Lékařské univerzity v Gdaňsku. Výsledky studie byly publikovány v lékařském časopise MDPI.
Během své studie tým výzkumníků analyzoval přes 37 milionů dávek pediatrické „vakcíny“ proti Covidu podaných v Evropské unii mezi prosincem 2020 a říjnem 2023.
Výsledky ukazují, že u dětí byly hlášeny tisíce případů závažných nežádoucích účinků léků (SADR), od neurologického poškození až po myokarditidu.
Výzkumníci uvedli, že celková míra závažných reakcí byla pouze 0,57 %. Proto tvrdí, že vedlejší účinky jsou „vzácné“.
Ve skutečnosti však 0,57 % odpovídá 5 700 dětem na milion obyvatel, neboli 570 000 na 100 milionů dávek.
Toto je alarmující číslo v přepočtu na stovky milionů dětí, které byly „očkovány“ po celém světě.
Navíc se nebere do úvahy fakt, že mnoho případů vedlejších účinků nebylo hlášeno, protože nebyly s injekcí spojeny.
Tento druh statistického rámování je přesně tím, jak regulační orgány a farmaceutické společnosti zlehčují nebezpečí.
Tím, že půl procenta označují za „vzácné“, zakrývají realitu, že statisíce dětí utrpěly zničující zranění v důsledku injekcí, které nikdy nepotřebovaly.
Alarmující zjištění skrytá ve studii
Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky byly neuropsychiatrické, kardiovaskulární a gastrointestinální problémy.
Mezi nejznepokojivější patřily:
• Myokarditida: Zejména u dospívajících chlapců, často se objevuje do 14 dnů po injekci, s příznaky jako bolest na hrudi a potíže s dýcháním.
• Neurokardiogenní příhody: Mdloby, závratě a poruchy srdečního rytmu.
• Bolesti hlavy a dušnost: Konzistentně hlášeny u produktů společností Pfizer i Moderna.
Autoři připouštějí, že signály jsou klinicky důležité, ale bagatelizují je jako konzistentní s dřívějšími údaji ze sledování.
Jinými slovy, regulátoři o těchto nebezpečích věděli od začátku a stejně v aplikaci injekcí pokračovali.
Odhalena manipulace s daty
Studie používá k normalizaci dat tzv. „upravené hlášení na milion“ a tvrdí, že systémy spontánního hlášení, jako je EudraVigilance, nemohou prokázat kauzalitu.
Ale přesně takhle úředníci veřejného zdravotnictví pohřbívají poškození z „vakcín“:
• Nedostatečné hlášení: Spontánní systémy zachycují pouze zlomek případů z reálného světa.
• Statistické manipulace: Převod skutečné škody na procenta, která se jeví jako „vzácná“.
• Nerovnováha v dávkách: Vzhledem k tomu, že se podalo mnohem více dávek přípravku Pfizer než Moderny, jsou srovnání záměrně zkreslena.
Výsledkem je pečlivě vymýšlená narativová situace, že „vakcíny“ zůstávají „bezpečné“, a to i přes přiznání tisíců případů těžkých poškození.
Riziko vs. přínos
Slon v místnosti zůstává, protože COVID-19 nepředstavuje pro zdravé děti téměř žádnou vážnou hrozbu.
Přesto byly milionům z nich tyto injekce vstřiknuty pod tlakem vlády a médií. Data nyní ukazují, že „lék“ byl horší než samotná nemoc.
Místo transparentnosti se úředníci nadále schovávají za sémantiku a statistické triky.
Ale když 570 000 dětí na 100 milionů podaných dávek utrpí vážné poškození, pravda je nepopiratelná.
Rizika daleko převažují nad výhodami.
Od chvíle kdy si v zábavním parku zvaném Země budou rodičové hledat informace sami formou kritického myšlení, přestanou se dít tato zvěrstva páchaná na dětech i dospělých.
Má to jeden háček, star. Kritické myšlení, myšlení a přemýšlení všeobecně, dost bolí. Je daleko jednodušší jen tak krásně v zábavním parku vesele v klidu přežívat a čekat, až mě mí rádci zaúkolují co, jak a na koho mám donášet. Za tak obyčejnou práci, jako je donášení, špehování, vyzvídání ti tupani dostávají královsky zaplaceno a královsky se jim žije. Mluvím o našich lidech, bílých lidech. Ale samozřejmě musí i oni sami něco nabídnout svému pánovi-židovi. Přece bezpracný život něco stojí. A tak musí obětovat to nejcennější co mají. A to jsou jejich vlastní děti. Musí se absolutně vzdát výhcovy a dozoru svých dětí, ba co víc, v určitých dávkách musí svým dětem házet přiměřené klacky pod nohy. Třeba v podobě takového nevinného ponižování. Tato ignorance svých vlastních dětí je snad nejhorší, co člověk člověku může udělat. Najednou se děti stávají pro rodiče ne zdrojem radosti, ale zdrojem výdělku. No a když se k tomu přidá i pravidelné tajné sexuální zneužívání = znásilňování, žijí si rodičové nad poměry a vlastní ve vzdálenějším okolí i nové domy a nové zahrádky a nová auta. Pro sousedy hrají divadélko jak se starají a do práce alias do zaměstnání si jezdí do svých nových domovů a tam pracují na svých zahrádkách, zahrádečkách a kutí co je jim libo. Však o tomto způsobu života teď běží v tv asi 6 dílný seriál s názvem Príliš vela lásky. Tam hlavní hrdina má ty partnerky tři a několik dětí. Scénář napsala židovka, dcera Milana Lasici. A ta už tedy něco o tom, jak jsou bílí chlapi koupení a lapeni v pasti židovské lobby něco sakra ví !!!! Tak proč by ty tupé ovečky museli přemýšlet, když to za ně dělají jejich páníčkové? A v podstatě, když ani přemýšlet nemusí ? Nic je nenutí, aby přemýšleli !!!!