Uplynulý víkend proběhla v Praze akce, která měla za cíl informovat o tom, že je zde stále skupina lidí, kteří mají zájem, aby se zločiny „doby covidové“ nezametly pod koberec.
Když se podobná akce odehrávala v Rakousku nebo Německu, přišly na ni tisíce lidí. V Praze byl patrný nezájem. Nebo jde jen o náhodu? Vědělo o ní málo lidí nebo šlo jednoduše o to, že v systému poplatné Praze není o podobná témata příliš zájem?
Dopadla by jinde účast lépe? To není jisté. Spíš si předpokládám, že si jen většina lidí si u nás myslí, že už to není žádné téma.
Co když však přijde „plandemie 2,0“ v této situaci, kdy jsme se ještě nevypořádali s tou první?
Zločinci dob minulých budou mít i nadále pocit beztrestnosti a příště možná bývalí „covidisté“ opět přitvrdí.
Vždyť poprvé jim to přece prošlo…
Jděte už s těmi planými kecy do hajzlu! Jenom žvásty a žvásty a zatím nikdo nebyl ani obviněn, natož potrestán!
Za prvé – o akci se nedalo dozvědět, nikde nebyla inzerována.
Za druhé – lidi mají paměť jak akvarijní rybičky (pamatují si jen 24 hodin). No a ti, co si pamatují, tak si nechtějí pamatovat, nechtějí myslet na to, co bylo za covidu. Myslí si, že když se o tom nebude mluvit, tak to zmizí (a zmizí i jejich zdravotní problémy po očkování).
Důvod, proč je malý zájem o odhalení pravdy o covidismu, je jednoduchý. Většina lidí se za covidárny chovala jako blbci a pochopitelně nechtějí, aby jim to někdo připomínal.