Německo: Větrné elektrárny čelí milionovým ztrátám, rychlost větru klesla na 50leté minimum

Větrné elektrárny jsou nejen neekologické, ale také neekonomické, jak se opakovaně ukazuje. Bez dotací nemají šanci přežít a podle situace v Německu se zdá, že ani dotace nemusí ztráty dostatečně kompenzovat.

Vzhledem k tomu, že i u nás má v příštích letech nastat boom větrných elektráren, je dobré se poučit tam, kde na jejich zavádění dávno doplácí.

V minulosti jste si zde mohli přečíst o mnoha závažných dopadech větrníků na zdraví lidí i na zvířecí populaci, zejména ptáky a hmyz. I přes opakovaně potvrzené škody, které tato monstra způsobují, se jejich využití prezentuje jako „zelené“ či dokonce „ekologické.“

Přitom snad neexistuje méně ekologický způsob výroby energie než větrné elektrárny.

A nejde jen o ránu pro životní prostředí a zdraví lidí a zvířat. Jde také o ekonomické škody, případně hrozby blackoutů, jak jsme mohli názorně vidět na nedávném výpadku proudu na Pyrenejském poloostrově.

Větrníky jsou samozřejmě závislé zejména na větru, který však v poslední době v Německu příliš nefoukal.

Pro zemi, která má větrné elektrárny jako jeden z hlavních zdrojů energie, jde o vážný problém, který se však rozhodně nebude se stávající vládou řešit třeba tím, že by se znovu otevřely jaderné elektrárny.

Větrná energie sloužila jako největší zdroj elektřiny v Německu. Současný útlum větru v posledních třech měsících však vedl k extrémnímu poklesu výroby energie, který stojí firmy miliony ve ztrátách.

Průměrná rychlost větru klesla v prvním čtvrtletí roku 2025 pod méně než 5,5 metru za sekundu, uvádí Německá meteorologická služba (DWD). Naposledy země zažila tak nízké rychlosti v letech 1972 a 1973 a předtím v roce 1963.

Výrobci větrné energie byli těžce zasaženi. Například společnost PNE, provozovatel větrné farmy v Coxhavenu, vykázala pokles tržeb na 27,9 milionu eur z 31,4 milionu eur v předchozím roce, ale možná ještě důležitější je, že se z provozního zisku 1,1 milionu eur v prvním čtvrtletí dostala do ztráty 7,1 milionu eur, uvádí Welt.

Společnost uvedla, že v prvním čtvrtletí letošního roku bylo v celé zemi vyrobeno o 31 procent méně elektřiny než ve stejném období loňského roku, podle údajů Německého svazu energetického a vodárenského průmyslu (BDEW).

Je však třeba poznamenat, že v dubnu 2024 a 2022 došlo k mnohem vyšším rychlostem větru než v předchozích letech, takže srovnání let 2024 a 2025 činí tento pokles ještě extrémnějším.

Německo zažilo během zimy takzvané „temné útlumy,“ kdy bylo málo slunečního světla a nízká rychlost větru, což vedlo k extrémně vysokým cenám. Německo dováželo energii ze sousedních zemí a v reakci na to se obrátilo ke konvenčním elektrárnám.

Bývalý ministr hospodářství Robert Habeck ze strany Zelených již plánoval poskytnout pobídky k výstavbě 40 velkých plynových elektráren do roku 2030, aby se země vypořádala s výkyvy větrné a solární energie.

Tyto plynové elektrárny měly mít údajně zabudovanou řadu klimatických ochran, například možnost přechodu na vodík někdy v budoucnu.

Síť je v některých případech také ohrožena kvůli obnovitelné energii, zejména během svátků, kdy je menší poptávka po energii.

Solární energii nemohou regulovat provozovatelé sítí, což znamená, že když je příliš mnoho elektřiny a není dostatek zdrojů, které ji potřebují, je síť tlačena na hranici svých možností.

Předchozí německá vláda na naléhání provozovatelů sítí zavedla zákon o fotovoltaické špičce, aby se vypořádala s přebytkem výroby solární energie.

Průměrný podíl solární energie v roce 2023 činil 31,5 procenta, na druhém místě byly uhelné elektrárny s 22,5 procenta.

Obnovitelné zdroje tvoří stále větší podíl na energetickém profilu Německa, což podle klimaalarmistů snižuje závislost na cizích zemích, jako je Rusko, a zároveň snižuje emise uhlíku.

Kritici na druhou stranu tvrdí, že větrná energie poškozuje energetickou bezpečnost a také představuje řadu environmentálních rizik pro volně žijící živočichy a dokonce i lesy.

K obnovitelným zdrojům se však neobracejí jen země jako Německo. Konzervativní vlády, včetně té maďarské, se také stále více přesouvají k větru a zejména solární energii, ve které  je právě Maďarsko jedním z evropských lídrů.