Epidemie znásilnění seniorek ve Švédsku: Skandál se dále rozrůstá, hlásí se další oběti

Před časem jste si zde mohli přečíst o děsivém případu švédské důchodkyně, která byla opakovaně znásilněna muslimským zaměstnancem pečovatelské služby, nicméně na její žaloby nikdo nedbal.

Kauza, kterou dále připomenu, vedla k alarmujícímu zjištění: šlo jen o jeden z mnoha případů, neboť totéž se dělo i dalším seniorkám, jejichž stížnosti byly zametány pod koberec.

Jen díky tomu, že se jedna z obětí rozhodla o svých útrapách informovat veřejnost, se nakonec odhodlaly promluvit i další znásilňované seniorky.

Případ nám ukazuje, že v multikulturně obohacovaných zemích není v bezpečí před násilnými muslimskými vetřelci téměř nikdo. Pokud je příležitost, násilným chlípným vetřelcům na věku nezáleží.

Znásilňování seniorek navíc kryl i systém, který se snažil rozrůstající se kauzu ututlat…

Na podzim loňského roku otřásl Švédskem skandál, který sdílí některé znepokojivé podobnosti se skandálem znásilňovacích gangů v Británii, ale v poněkud menším měřítku.

Zdá se, že ve Švédsku, stejně jako v Británii, bylo mnoho zranitelných starších žen znásilněno a sexuálně zneužito muslimskými mužskými pečovateli, zatímco lidé, jejichž úkolem mělo být je chránit, tak neučinili, aby mohli krýt pachatele.

A co víc, lidé v autoritativních pozicích někdy bagatelizovali nebo zamlčovali obvinění kvůli svému  pohledu na starší oběti, které povazují za podřadné a potenciálně i na „muslimskou“ identitu pachatelů.

Muslimy naopak považují za chráněnce systému, jejichž trestání by bylo rasistické.

Elsa žije v Uppsale, městě severně od Stockholmu. V roce 2023 se k ní začal nepříjemně chovat pečovatel narozený v zahraničí, kterého k ní poslala městská rada v Uppsale.

Nazval ji „zlatíčko“ a otočil její tvář, aby ji políbil na ústa. Začal se jí vyptávat na její byt, ptal se jí, jestli ho vlastní a jestli má nějaké příbuzné, kteří by ho mohli zdědit. Dokonce se zeptal, jestli se k ní může nastěhovat a bydlet s ní.

„Byl tak vlezlý,“ vzpomínala Elsa v rozhovoru. Pak věci nabraly ještě temnější směr:

„Jednoho dne, když jsem seděla tady u svého jídelního stolu, vytáhl tubu s lubrikantem, o kterém řekl, že je speciálně pro starší lidi. Pak si stáhl kalhoty a ukázal mi svůj ztopořený penis. V tu chvíli zazvonil zvonek u dveří. Objevili se dva misionáři, kteří chtěli kázat Boží slovo. Nikdy jsem nebyla tak vděčná za takové lidi, jako tenkrát.“

Elsa kontaktovala manažerku odpovědnou za organizaci domácí péče a nahlásila, co se stalo. Řekla, že nechce mít žádné další návštěvy od tohoto pečovatele. Manažerka s její žádostí souhlasila.

Elsa se cítila uklidněna, že o věci bylo postaráno, zvláště poté, co se zdálo, že pečovatel byl vyměněn. Ale mýlila se. Po několika týdnech se vrátil. Ukázalo se, že manažerka se incidentem vůbec nezabývala.

Ve spisech rady rozhodně není žádný záznam o Elsině stížnosti.

Po návratu začal být pečovatel zase příliš intimní. Elsa se mnohokrát pokusila zavolat ředitelce, ale buď nezvedla telefon, nebo, když uslyšela, že je to Elsa, položila sluchátko.

Na jaře 2024 pak pečovatel zaútočil na Elsu. „Cítím se tak zahanbeně,“ řekla Elsa UNT:

„Snažila jsem se ho odstrčit, ale byl silný a já jsem velmi slabá. Znásilnil mě tady v mé vlastní posteli, v mém vlastním bytě. Musela jsem se velmi pečlivě osprchovat. Cítím se tak špinavá. Ale to nezmizí.“

Několik týdnů po útoku se zhroutila před sociální pracovnicí, která ji přišla zkontrolovat. Okamžitě se spojila s vedoucím domácí pečovatelské služby.

Manažer řekl, že věří Elsině výpovědi a řekl, že muž ji již nebude navštěvovat. Ale také řekl, že útočník bude stále pracovat jinde se staršími lidmi, protože propuštění je rozhodnutí, které může přijmout pouze personální oddělení.

Zapojila se do toho i policie. Ale kvůli nedostatku důkazů – od znásilnění uběhlo několik týdnů – švédští prokurátoři rozhodli, že trestní řízení proti němu nemůže pokračovat.

Když UNT dělala rozhovor s Elsou loni v září, používala pseudonym „Vera,“ protože se bála, co si o ní lidé pomyslí. Její odvaha se však ukázala být budíčkem pro Uppsalu a v mnoha ohledech pro Švédsko jako celek.

Během několika dní se začalo ozývat více starších dam, které potvrdily, že i ony byly zneužívány svými pečovateli.

Zvláště tam byla Siv, také z Uppsaly. Řekla reportérům, jak byla pravidelně znásilňována třemi různými pečovateli „ze stejné země.“  Jeden z těchto mužů byl muž, který znásilnil Elsu.

Nenavštěvovali ji jen v době, kdy měli pracovat, ale začali se objevovat i večer. Tak to šlo měsíce. Siv říká, že byla v šoku a bála se komukoli něco říct – tedy dokud Elsa neposkytla rozhovor.

Brzy se o příběhu začala zajímat další média. A vládou podporovaná Švédská agentura pro rovnost pohlaví začala sestavovat zprávu o násilném zneužívání starších lidí.

Zneužívání zjevně přesahovalo jen několik případů. UNT kontaktovala švédský inspektorát zdravotní a sociální péče (IVO) a chtěla vidět všechny zprávy o sexuálním zneužívání starších lidí ve švédském systému péče za posledních pět let.

Ukázalo se, že rady po celém Švédsku obdržely 45 hlášení. Některé z těchto zpráv zahrnovaly více než jednoho pachatele, který zneužil jednu oběť. Jiné zahrnovaly několik obětí, které nahlásily jediného pachatele.

Od té doby se objevují další a další případy týrání a znásilňování. Dne 13. ledna letošního roku byl Baasim Yusuf, 28letý muž somálského původu (viz titulek), odsouzen soudem v Uppsale k osmi letům vězení za dva případy znásilnění a tři případy sexuálního napadení, které všechny natočil.

Některé z jeho obětí, trpících špatnou pamětí, si nepamatovaly, co se s nimi stalo, dokud jim policie neukázala videozáznamy.

V Somálsku narozený Baasim Yusuf, 28 let, zdravotnický pracovník ve Švédsku, který brutálně sexuálně napadl starší ženy, o které se staral, nebude čelit deportaci, rozhodl místní soud.

Yusuf byl okresním soudem v Uppsale odsouzen k osmi letům vězení poté, co byl shledán vinným ze dvou případů znásilnění s přitěžujícími okolnostmi, tří případů sexuálního napadení s přitěžujícími okolnostmi, pěti případů držení urážlivých fotografií a menších drogových deliktů.

K sexuálním trestným činům došlo v období od prosince 2023 do srpna 2024 během jeho zaměstnání v domácí službě Forenade Care v Uppsale, kde byl zodpovědný za návštěvy starších klientů.

Soud si vyslechl, jak se Yusuf zaměřil na čtyři ženy ve věku 77 až 88 let, z nichž dvě trpěly demencí nebo Alzheimerovou chorobou.

Hněv veřejnosti poté, co Elsa promluvila a rozpoutala příval děsivých obvinění, byl hmatatelný. Vyrovnalo se mu pouze odhodlání úřadů skandál potlačit.

Jedna oběť ve věku 77 let byla napadena tak násilně, že se Yusuf rozhodl nahrát si utrpení na svůj telefon. Další, ve věku 88 let, prosila Yusufa, aby přestal, ale ten její křik ignoroval a později požadoval peníze.

V jednom případě Yusuf nutil ženu k sexuálním aktům a natáčel je pro své vlastní uspokojení.

Jeho výhružné chování pokračovalo i během policejních výslechů, kde se údajně obviněním smál. Yusuf se přiznal k některým sexuálním aktům.

Popřel však zločinný úmysl a trval na tom, že oběti s útoky souhlasily a že by měl dostat zaplaceno za sex s nimi.

Tato tvrzení byla v přímém rozporu se svědectvím žen, které popisovaly hluboké fyzické a emocionální utrpení. V rozsudku soudce uvedl, že Yusuf projevil extrémní lhostejnost k blahu obětí a že jeho zločiny si zaslouží tvrdý trest.

Navzdory závažnosti jeho trestných činů zákon brání tomu, aby byl Yusuf deportován, protože se v roce 2018 stal švédským občanem.

Vzhledem k rozsahu skandálu, který se pomalu vynořuje v posledních šesti nebo sedmi měsících, je hlavní otázkou, proč byly zprávy o zneužívání seniorek tak dlouho ignorovány.

Jedním z důvodů je bezpochyby nízký názor na seniory, který zastává příliš mnoho lidí na vedoucích pozicích ve Švédsku a obecněji na Západě. Z různých důvodů nejsou jejich životy považovány za tak hodnotné jako životy mladších lidí.