Objevují se nové důkazy, že globální růst vegetace dosahuje nových maxim díky zvýšenému hnojení CO2

Zatímco propaganda, na jejíž straně už zůstává osamoceně pouze EU a její oddané satelity, nám lživě tvrdí, že nás vyšší hodnoty CO2 zničí, tak rostliny, které se bez CO2 neobejdou, nám ukazují něco zcela jiného.

Pokud by se měla celosvětově zavádět takzvaná „uhlíková nula,“ jak se země aktivisticky zavázaly v rámci Pařížské klimatické dohody, pak by to znamenalo i razantní pokles úrody a v některých částech světa by se jako důsledek projevil hladomor.

Zvýšení produkce CO2 – a to jak přírodní, tak umělé – však ve skutečnosti vede k dalšímu ozeleňování, což se týká dokonce i pouští. Výmluvy na „klimatické uprchlíky,“ které zneužívá EU, aby mohla rychleji vyměnit obyvatelstvo, jsou tedy také zcela liché.

Ve skutečnosti přibývá půdy, kterou lze ozelenit.

Pokud nic jiného, tak právě  tento jasný důkaz  prospěšnosti CO2 je tím, co diskvalifikuje klimatické propagandisty i s jejich pohádkou o zlém CO2 produkovaném člověkem…

Globální vegetace dosáhla v roce 2020 nového vrcholu v ekologizaci a pokračovala v dlouhodobém trendu od roku 2000, jak vyplývá z nových dramatických zjištění zveřejněných týmem vědců se sídlem ve Spojených státech.

Tato práce pomáhá potvrdit další nedávné vědecké práce, které poukazují na masivní globální růst rostlin přímo související s nedávným nárůstem jak přírodního, tak člověkem způsobeného oxidu uhličitého.

Rostliny se vyvinuly tak, aby rostly v atmosféře mnohem bohatší na CO₂ než jsou současné velmi nízké úrovně a nedávný růst a jeho nesčetné přínosy pro lidstvo by neměly být překvapivé.

Netřeba říkat, že tato zpráva chybí v mainstreamových titulcích, protože údajně „znečišťující látka“ je dočasně obviňována z klimatického kolapsu v zájmu posílení kolektivistické fantazie o čisté nule.

Nejnovější práce o „plynu života“ uvádí, že ozelenění je spojeno s neustálým růstem boreální a mírné vegetace. Vědci také naznačují, že nárůst byl doplněn posílením tropické vegetace v důsledku vyšších srážek.

Většímu růstu v severních oblastech také pomohly mírně vyšší teploty, které nepatrně prodloužily vegetační období. Pro špatně informované čtenáře a posluchače mainstreamu se možná hroutí klimatická agenda, ale příroda stále nachází způsoby, jak vzkvétat.

Vědci poznamenávají, že existuje „robustní odolnost a adaptace“ globální vegetace tváří v tvář měnícímu se životnímu prostředí. S použitím řady zařízení dálkového průzkumu Země je rok 2020 označen jako „historický mezník,“ protože se období let 2001 až 2020 zaregistrovalo jako nejzelenější v moderních satelitních záznamech.

Není to poprvé, co bylo v posledních dvou desetiletích pozorováno zrychlení globální ekologizace. V loňském roce skupina čínských vědců zjistila, že asi 55 % světové pevniny vykazuje „zrychlené tempo“ růstu vegetace.

Čínský tým, jehož součástí byl ekoklimatolog profesor Tiexi Chen, uvedl, že globální ekologizace je nesporným faktem. Sucho v důsledku změny klimatu je oblíbeným strašákem klimaalarmistů, ale bylo zjištěno, že jakýkoli trend nedostatku vody pouze zpomalil globální ekologizaci, ale byl daleko od toho, aby vyvolal hnědnutí.

Rozsah nedávného ozelenění je znázorněn na mapě výše a spolu s nejnovějšími výsledky amerického týmu odhaluje rozsáhlý růst v severních oblastech. Došlo však také ke zjevné dedesertifikaci jižně od Sahary a mnoha oblastem ve východní Africe náchylným k hladomorům se dostalo vítané přirozené podpory dodávek potravin.

Kromě toho tato ekologická vylepšení podporují divokou zvěř a vytvářejí zdravější ekosystémy. Sahají dále než na přelom století a důkazy o rozsáhlém ozelenění sahají přinejmenším do roku 1980.

Některé odhady naznačují zvýšení úrovně až o 14%. V podrobném článku publikovaném v roce 2016 32 autory z osmi zemí bylo uvedeno, že došlo k „trvalému a rozsáhlému nárůstu“ vegetačního období a došlo k nárůstu celosvětové vegetační plochy o více než 25-50 % .

Nové ozelenění planety ve skutečnosti pomáhá nakrmit svět.

Autoři  vědeckého článku Charles Taylor a Wolfram Schlenker nedávno uvedli: „Neustále zjišťujeme velký efekt ozelenění; zvýšení emisí CO2 o 1 částici na milion odpovídá zvýšení výnosu o 0,4 %, 0,6 % a 1 % pro kukuřici, sóju a pšenici.

Předchozí extrémní strach environmentalistů z rostoucí populace a nedostatku potravin byl nucen ustoupit do pozadí, protože výnosy plodin prudce vzrostly díky umělým hnojivům a vyšším úrovním atmosférického CO₂.

Je ironií, že úspěšná čistá nula a následný kolaps globálních dodávek potravin by mohly znamenat, že se někdejší tolik opomíjená hrozba vrátí do centra pozornosti.

Je těžké si představit, jak může být myšlenka, že existuje klimatická nouze, nadále brána vážně, když postrádá jakýkoli podstatný nebo přesvědčivý důkaz.

Trend téměř všech extrémních povětrnostních jevů se nezhoršuje, což je akceptováno Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC). Stále více zdiskreditované připisování počasí, spojující jednotlivé události s lidmi, je v rozporu s pohledem IPCC založeným na faktech.

Mírně vyšší teploty prospěly lidem, druhu, který se vynořil ze subtropů a nejlépe se mu daří v teplejším podnebí. Klimatičtí „uprchlíci“ neexistují a nelze je ani definovat.

Klimatické body zvratu existují pouze na pevných discích klimatických modelů, stejně jako téměř každá předpověď Armagedonu.

Falešné předpovědi plné pochybných statistik a teplotních záznamů se stávají terčem vtipů, když ne v mainstreamových médiích, tak v důležitější aréně sociálních médií.

Mezitím se množí korály, lední medvědi a velryby (ty posledně zmíněné samozřejmě za předpokladu, že se budou držet dál od vražedných větrných parků na moři).

Dokonce ani pouštím nelze věřit, že se zvětší a vytvoří miliony, možná miliardy klimatických uprchlíků. Podle nedávného článku Yale Environment 360 je důsledkem CO₂ „rychlá“ fotosyntéza v rostlinách.

Je pozorováno, že na CO2 bohatý vzduch podpoří růst vegetace i na některých z nejsušších míst.

Samozřejmě, že ve studiích financovaných zelenou lobby můžete mít jen omezený počet dobrých zpráv: Yale totiž také poznamenal, že „na suchých ekosystémech záleží.“