Mnoho lidí je udiveno Trumpovou personální politikou, která je v jistých ohledech zcela odlišná od té, kterou prezident praktikoval v minulosti. Nyní jde zejména o otázky Blízkého východu, kde to zřejmě nebude s Trumpovou neutuchající podporou Izraele, kterou všichni očekávali, tak žhavé.
Spíš se zdá, že se Trump pokouší o deeskalaci situace v oblasti, aby mohl tamní síly přesunout buď domů na střežení hranic nebo do oblasti Dálného východu.
Tedy odehrává se přesně to, co někteří z nás predikovali: Trump se bude koncentrovat výhradně na oblasti strategicky jakkoli zajímavé pro USA, tedy zejména na ostrahu hranic a na oblast Dálného východu, nevylučuji však ani vyslání vojsk do Panamy či nějakou akci v Grónsku.
I to je důvod proč již nějakou dobu dává najevo, že chce stáhnout vojáky nejen z oblasti Středního a Blízkého východu a z Ukrajiny, ale do značné míry i z Evropy.
V kontextu uvedeného by tedy nebylo nijak překvapující, kdyby se již uzavřené dohody o umístění amerických vojsk v Evropě rušily (a to včetně u nás odhlasovaných 11 základen) a existující základny by se částečně zrušily a zčásti by se omezil počet přítomných vojáků.
Právě další Trumpovo jmenování výše uvedenou hypotézu opět potvrzuje.
Trumpova administrativa jmenovala v Pentagonu nového šéfa blízkovýchodní politiky, který věří, že USA by měly snížit svou vojenskou přítomnost v regionu.
Michael DiMino, bývalý analytik CIA, složil počátkem tohoto týdne přísahu jako náměstek ministra obrany pro Střední východ. Před nástupem do funkce byl DiMino členem Defense Priorities, mozkového trustu, který se označuje za „centrum realismu a zdrženlivosti“ a obhajuje méně intervencionistickou zahraniční politiku.
DiMinovo jmenování znepokojilo proizraelské republikány kvůli jeho názorům na region. Zpráva citovala komentáře DiMina během webináře v loňském roce, kde řekl, že na Středním a Blízkém východě „ve skutečnosti nezáleží,“ protože není důležitý pro americké zájmy.
„Životně důležité nebo existenční zájmy USA na Středním východě lze nejlépe charakterizovat jako minimální až neexistující.
A myslím si, že když se podíváte na americkou zkušenost jako hlavního bezpečnostního zprostředkovatele v regionu, tak neposkytla žádné trvalé politické, ekonomické nebo bezpečnostní výhody ve službách amerických zájmů nebo amerického lidu,“ řekl.
DiMino se stavěl proti útokům na íránská jaderná zařízení a proti válce s Íránem obecně a opakovaně vyzýval ke stažení amerických jednotek z Iráku a Sýrie s odkazem na jejich zranitelnost vůči útokům.
Když prezident Biden v lednu 2024 zahájil bombardovací kampaň proti jemenským Húsiům, DiMino se postavil proti ní a navrhl, aby USA zvážily vyvinutí tlaku na Izrael, aby zlepšil podmínky v Gaze, protože izraelský útok byl důvodem útoků Hútíů na lodní dopravu v Rudém moři.
„Jakékoliv mnohamiliardové úsilí o vedení války v Jemenu by Spojeným státům nepřineslo žádné politické, ekonomické nebo bezpečnostní výhody. Strategie jako „přihrávání peněz“ a diplomatická angažovanost jsou dokonale životaschopné, USA by nijak neuškodily a mohly by vyřešit krizi.
Pokračující vojenská akce v Jemenu naproti tomu představuje pochybné vyhlídky na úspěch,“ napsal DiMino v knize Responsible Statecraft.
Americká bombardovací kampaň proti Houthiům pouze eskalovala situaci v Rudém moři a jemenskou skupinu vůbec neodradila.
Nyní, když je v Gaze příměří, Houthiové, oficiálně známí jako Ansar Alláh, řekli, že zastaví své útoky, pokud Izrael bude dodržovat příměří.
