Aktuálně dochází v několika různých zemích světa ke genocidám křesťanů a hinduistů. I když jdou počty obětí do statisíců, nikoho nezajímají. Proč? Protože pachatelé jsou muslimové a oběti nemuslimové. Většina médií – včetně těch takzvaně „alternativních“- se totiž zajímá jen no mrtvé muslimy, ne o mrtvé křesťany, hinduisty a buddhisty.
Paradox je, že muslimové by nás, evropské bezvěrce, velmi rádi viděli mrtvé či konvertované, což jistě není problémem vybíjených křesťanů a hinduistů. V takové Indii velmi dobře ví, co je to džihád. A stejně dobře to ví i v okolních zemích, kterých se mohamedáni zmocnili výlučně silou.
Území dnešního Pákistánu a Bangladéše bylo součástí Indie, s převládajícím hinduistickým obyvatelstvem, v Pákistánu pak žilo i hodně křesťanů. Dnes jde o chalífáty, kde se s nemuslimy zachází velmi tvrdě a to, k čemu aktuálně dochází v Bangladéši, lze nazvat genocidou.
Sesazená bangladéšská premiérka Hasina Wajed sama prohlásila, že za státní převrat mohou Bidenovy USA. Premiérka totiž odmítla poskytnout zemi pro zřízení americké vojenské základny.
Po jejím svržení došlo k násilnému převzetí moci radikály ve stylu ISIS, kteří se nyní soustředili na likvidaci bezvěrců.
To, co se dnes děje v těchto místech, je předobrazem budoucího dění zejména v západní Evropě, ať už si to umíte připustit nebo ne. Scénář je vždy a všude stejný, zakončený genocidou původního obyvatelstva či jeho konverzí.
Za slovo „Bangladéš“ si v článku níže můžete v mnoha případech dosadit slova jako „Německo,“ Švédsko,“ „Holandsko“ či „Francie.“ Přesně taková situace tam a v dalších budoucích evropských chalífátech bude za nějakých cca 15 – 30 let – v závislosti na aktuálním stupni islamizace a jejím dalším průběhu…
Po násilném svržení sekulární vlády Hasiny se Bangladéš stává islámským státem, který rozpoutává brutální, státem podporovaný teror proti hinduistickým menšinám, zatímco muslimové, posíleni radikálním novým režimem, systematicky pracují na vymazání všech nemuslimů z národa.
Hinduistická komunita v Bangladéši je v obležení a čelí jedné z nejvážnějších hrozeb v nedávné historii. Od srpnového nuceného odchodu sekulární vlády Ligy Awami šejka Hasiny se Bangladéš ponořil do spárů islámu, což zažehlo novou vlnu cíleného násilí proti hinduistům a dalším náboženským menšinám.
Islámské teroristické skupiny, povzbuzené prozatímní vládou, která je nyní plně pod kontrolou muslimů, v čele s Muhammadem Junusem, demontují zbývající sekulární základy Bangladéše a podněcují systematickou kampaň proti hinduistům.
Od násilných zmizení a smrtících lynčů až po znesvěcování chrámů se islámské síly snaží vymazat hinduistickou kulturu z podstaty Bangladéše.
Zprávy z Chittagongu odhalují, že armáda a policie aktivně pronásledují hinduisty, ničí CCTV kamery a terorizují celé komunity – do očí bijící akty státem podporovaného útlaku.
Virální záběry ukazují nevýslovné barbarství, kdy radikálové prohlížejí genitálie lynčovaných mužů, aby potvrdili hinduistickou identitu (pozn.: muslimové jsou obřezaní, hinduisté ne).
Muslimové se zároveň volně potulují, propouštějí usvědčené teroristy, ruší zákazy islámských skupin a umlčují jakoukoli opozici.
Toto násilí není jen ojedinělým nárůstem; je to plnohodnotná genocida proti hinduistické menšině v Bangladéši, která připomíná hrůzy genocidy z roku 1971, kdy milice Jamaat-e-Islami zmasakrovaly miliony lidí.
Nyní jsou Džamáat a další islámské frakce silnější než kdy jindy a spolupracují ruku v ruce s Yunusovým režimem, aby rozšířily svou moc.
Vzestup skupin jako Hizb-ut Tahrir (pozn.: působí i v evropských zemích, včetně Německa), volajících po vládě založené na šaríi a po zřízení islámského chalífátu, upevňuje chmurnou budoucnost Bangladéše, pokud zůstane bez kontroly.
Vzhledem k nečinnosti Bidenovy administrativy (která pomohla svrhnout nepohodlnou sekulární vládu) tato vyvíjející se totální islamizace Bangladéše ohrožuje regionální stabilitu, zejména v Indii, jejíž vlastní bezpečnost je v sázce.
Trpělivost Indie se krátí; brzy může podniknout rozhodné kroky k zastavení genocidního vybíjení hinduistů.
Islámské násilí proti menšinám, včetně hinduistů a křesťanů, pokračuje od 5. srpna, kdy byla násilně odstraněna sekulární bangladéšská premiérka Šajch Hasína. Nemuslimové v zemi čelí zvýšenému riziku uprostřed pokračující politické a sociální krize v zemi.
5. listopadu se hinduistická komunita stala terčem útoku policie a armády v Chittagongu, druhém největším městě Bangladéše.
Videa zveřejněná zpravodajským webem OpIndia ukazují policisty a vojáky, jak loví hinduisty. Videa také ukazují, jak orgány činné v trestním řízení záměrně ničí kamery s uzavřeným okruhem.
O útocích informovalo také mnoho účtů na Twitteru: Amy Mek zveřejnila:
„Svět mlčí a pasivně přihlíží hinduistické genocidě v Bangladéši.
Trump již vydal varování Bangladéši a vyzval je, aby zastavili tyto útoky na hinduisty – připomínku, že k řešení této krize je zapotřebí silné vedení.“
Noviny India Today napsaly:
„Hinduisté jsou opět terčem v Bangladéši. Tentokrát v Chittagongu. Je administrativa vedená nositelem Nobelovy ceny profesorem Muhammadem Yunusem neschopná nebo neochotná pomoci hinduistům?“
Křesťané v Bangladéši jsou také násilně napadáni. Například 5. září uvádí:
„Dva evangelisté v Bangladéši byli zbiti a zadrženi policií… Byli zadrženi přes noc bez jakéhokoli ošetření svých zranění… Mnozí takoví věřící žijí ve strachu a panice.
Mezitím byly narušeny církevní aktivity a evangelisté a pastoři, zejména ti ve venkovských oblastech, se bojí útoků. Prosím, pokračujte ve svých modlitbách za svou bangladéšskou rodinu.“
Od srpnového pádu vlády Hasiny a její sekulární strany Liga Awami (AL) byl svět svědkem plné islamizace Bangladéše. Pokud bude tento proces dokončen, v Bangladéši vyhladí poslední zbytky nemuslimů.
V říjnu islámské revoluční úřady v Bangladéši oficiálně zakázaly Bangladéšskou ligu Chhatra (BCL), studentské křídlo Ligy Awami (sekulární Bangladéšané) a prohlásily ji za teroristickou organizaci.
Podle regionálních zpráv může bangladéšská prozatímní vláda vedená Mohammedem Yunusem také zakázat Lize Awami účast na politických aktivitách, včetně voleb. Většina stranických vůdců uprchla.
Zákaz Ligy Awami, která byla po 21 let hlavní vládnoucí stranou v zemi, poté, co sehrála obrovskou roli při dosažení bangladéšské nezávislosti, by se rovnal zákazu jediné životaschopné opoziční skupiny vůči islamistům.
Je to jediná strana, která má zastoupení zahrnující nejen muslimy, ale také menšinové hinduisty a křesťany.
Pokračující džihád proti nemuslimským menšinám v Bangladéši popsal Sreemoy Talukdar, redaktor webové stránky Firstpost:
„To, co začalo jako studenty vedené „osvobozenecké hnutí“ v Bangladéši, které vedlo ke svržení šejka Hasiny, je v nebezpečí, že ztratí svou legitimitu před očima světa, protože se zdá, že bylo kooptováno, přivlastněno a uneseno islámskými fundamentalisty, kteří využili následného chaosu, turbulencí, bezpráví a nedostatku jakékoli vládní autority k zahájení genocidní kampaně proti menšinové hinduistické populaci.
Od té doby, co byl bangladéšský premiér nucen uprchnout, což mělo za následek mocenské vakuum v osmé nejlidnatější zemi světa, proudí obrázky, videa a zprávy o zvěrstvech páchaných na hinduistické menšině v Bangladéši, jejíž počet se v průběhu desetiletí nebezpečně snížil téměř až na pokraj vyhynutí…
Bangladéšská armáda, která je nyní strážcem veškeré moci, dokud slíbená prozatímní vláda vedená nositelem Nobelovy ceny Muhammadem Yunusem nesloží přísahu, záhadně zmizela.
Příslušníci bezpečnostních složek se skrývají, protože se stali terčem odvetných útoků pomstychtivých „protestujících“ a v následném boji všech proti všem se hinduistické majetky, místa bohoslužeb a ženy staly ceněným masem pro náboženské fanatiky zapojené do bezohledného násilí.
Na sociálních sítích se objevila otřesná videa, která naznačují nepochopitelnou krutost a genocidní povahu násilí páchaného na bezbranných menšinách.
Jeden virální videoklip ukazuje radikální islamistické šílence, jak prohlížejí genitálie zavražděného muže, pravděpodobně zlynčovaného k smrti, a vyjadřují uspokojení, že je hinduista.“
V mnoha případech stojí za těmito útoky a porušováním práv členové Jamaat-e-Islami, největší islamistické strany v Bangladéši.
Džamáat-e-Islámí byla zakázána vládou Ligy Awami 1. srpna. O čtyři dny později byla premiérka Hasina donucena rezignovat a její vláda padla. 28. srpna bangladéšská prozatímní vláda zákaz zrušila.
Členové Jamaat-e-Islami jsou známí svou kolaborací s Pákistánem během pákistánské genocidy v roce 1971 a bangladéšské osvobozenecké války.
V roce 1971 zahájila vláda Západního Pákistánu zničující desetiměsíční kampaň masových vražd, znásilňování a dalších zvěrstev proti bengálským a hinduistickým obyvatelům Východního Pákistánu (nyní Bangladéš).
Muzeum holocaustu v Houstonu vypráví:
„Po získání nezávislosti na Británii v roce 1947 byla Indie rozdělena na samostatné státy Indii a Pákistán v jednom z největších a nejnásilnějších masových hnutí lidí v historii…..
Genocida začala masakry v hlavním městě Dháce 25. března 1971 a brzy se rozšířila do zbytku Bangladéše. Armáda měla předem připravené seznamy cílů, včetně členů bengálských nacionalistů, intelektuálů a hinduistů.
Armáda věřila, že masové násilí by mohlo zajistit genocidu toho, co považovala za rasově podřadnou populaci. Byly také zabity bengálské elity, ale armáda čelila lidovému odporu, který byl potlačen násilím.
Mladí muži byli terčem útoků jako potenciální zdroje odporu a ženy a dívky byly znásilňovány jako způsob, jak zničit bengálské rodiny.“
Do doby, než Indie v prosinci 1971 zasáhla a donutila Pákistán ke kapitulaci, byly zabity asi tři miliony lidí, asi 200 000 žen znásilněno a další miliony se staly uprchlíky v Indii nebo Bangladéši.
Za vlády Hasinové byli někteří z vrcholných vůdců Džamáat-e-Islámí odsouzeni k smrti nebo uvězněni za zvěrstva spáchaná na civilistech během genocidy.
Džamáat-e-Islámí nyní získala na síle pod vládou bangladéšské islamistické prozatímní vlády, vedené Muhammadem Junusem. Islámští radikálové jsou ti, kteří přivedli Yunuse k moci.
31. srpna se Yunus a Mamunul Haque, vůdce organizace Hefazat-e-Islam („Ochránce islámu“), setkali, a to navzdory tomu, že skupina v minulosti udržovala radikální islamistický postoj.
Hefazat-e-Islam byla založena v roce 2010 na protest proti vládní politice rozvoje žen Ligy Awami, která navrhovala udělit ženám stejná dědická práva. Hefazat-e-Islam se postavil proti této politice: je v rozporu s islámským právem šaría.
Yunusova prozatímní vláda také propustila Jashimuddina Rahmaniho, šéfa Ansarullah Bangla Teamu, teroristické organizace napojené na al-Káidu.
Rahmani byl odsouzen v prosinci 2015 a dostal pětiletý trest vězení za napomáhání vraždě blogera Rajiba Haidera v roce 2013. Byl také obviněn v případech terorismu.
Vliv Hizb-ut Tahrir (HuT) – další islámské organizace, která usiluje o obnovení islámského chalífátu a globální zavedení práva šaría – také neustále roste.
Zde jen poznamenávám, že Hizb-ut-Tahrir je velmi silný v Německu, Švédsku, Norsku a Dánsku. Právě jeho členové byli i účastníky demonstrací v Hamburku, ve kterých požadovali založení chalífátu.
Ačkoliv byla Hizb-ut Tahrír v Bangladéši v roce 2009 zakázána, její příznivci se účastní pochodů, včetně Dháky, a plakáty propagující jejich ideologii rostou jako houby po dešti. New Indian Express uvedl:
9. srpna zorganizovali příznivci HuT shromáždění u severní brány Baitul Mukarram v Dháce a požadovali zřízení chalífátu v Bangladéši na základě práva šaría, o kterém tvrdí, že zajistí skutečnou spravedlnost a blahobyt všech občanů v Bangladéši.
Hizb-ut Tahrir také vyzvala bangladéšskou prozatímní vládu, aby zrušila zákaz z roku 2009. Vůdce HuT Imtiaz Selim řekl, že vláda by měla zopakovat model, který použila při zrušení zákazu pro Jamaat-e-Islami.
Jeho požadavek přichází uprostřed propuštění několika teroristických vůdců a radikálů v zemi.
Jak poznamenal Raja Muneeb, redaktor Firstpost:
Prozatímní vláda vedená Mohammadem Yunusem z velké části selhala v zastavení násilí proti menšinám a situaci zhoršila tím, že zrušila zákazy pro radikální islamistické skupiny a propustila z vězení osoby podezřelé z terorismu, které vládnou v ulicích Bangladéše.
Je pravděpodobné, že chaos nezůstane uvnitř hranic Bangladéše. Indie nedovolí jinému islámskému státu na svých hranicích, aby vyhladil hinduisty, křesťany a sekulární muslimy v Bangladéši. Indie by se mohla oprávněně rozhodnout, že její bezpečnost je ohrožena a rozhodnout se zakročit.
Otázkou však je, zda si to Indie dovolí již jen proto, že v pozadí puče jsou opět zájmy hegemona. Nicméně vše se může změnit i se změnou vlády v USA, která počítá s tím, že na postu ministra obrany bude instalován velmi tvrdý odpůrce islamizace…
válka s muslimy bude a LIBTARDI zemřou v extremnich bolestech ale válka musí byt at se svět pročisti od Negerske a Arabské špíny a Libtardu vzájemně