Téměř rok po úmrtí syna se nyní jeho rodiče odhodlali podat svědectví o jeho trýznivé smrti, ve snaze informovat co nejvíc lidí. Jeho rodiče Andy Lieffring a Kimberly Aveyah se rozhodli promluvit o utrpení svého syna. Jejich celý příběh je zveřejněn na Kennedyho Children’s Health Defense.
V přesvědčení, že je to správná věc, dostal 23letý Trent Lieffring v roce 2022 dvě dávky takzvané vakcíny Pfizer-BioNtech COVID-19. Asi o osm až devět měsíců později u Trenta došlo k zástavě srdce a následnému poškození mozku, zřejmě kvůli krevní sraženině. Zemřel 24. srpna 2023.
V roce 2022 pracoval 23letý Trent Lieffring na slibné budoucnosti. Navštěvoval vysokou školu v Nashvillu, byl ve šťastném vztahu a podle rodičů byl „čistou, milou, laskavou duší a mimořádně zdravým mladíkem ve skvělé sportovní kondici“.
Trent, který věřil, že je to správná věc, dostal v roce 2022 dvě dávky vakcíny Pfizer-BioNtech COVID -19 s odstupem dvou a půl měsíce. Zpočátku se vše zdálo v pořádku, ale přibližně o osm až devět měsíců později Trent zažil zástavu srdce a následné poškození mozku, zřejmě kvůli krevním sraženinám .
Trent strávil zbytek svého života ve vegetativním stavu, dokud nezemřel 24. srpna 2023. Jeho úmrtní list uznal „reakci na očkování proti COVID-19“ jako jednu z příčin jeho smrti.
Trentovi rodiče, Andy Lieffring a Kimberly Aveyah, se připojili k „The People’s Study“ na CHD.TV, aby se podělili o Trentův příběh.
„Nic nenasvědčovalo tomu, že to přijde“
Kimberly pro CHD.TV řekla, že Trentův profesor biologie „přednesl projev ke své třídě o tom, že se očkují pro dobro ostatních.“
„I když to Trent nepotřeboval, vzal si ten projev k srdci a šel si pro vakcínu,“ řekla Kimberly.
Trent byl očkován navzdory obavám svých rodičů. Kimberly řekla, že se jí zeptal, jestli by se měl nechat očkovat.
„Jako rodina jsme navrhli, že ne, nikdo jiný z rodiny se neočkoval,“ řekla. „Nesouhlasili jsme s tím. Mysleli jsme si, že to bylo uvolněno příliš rychle. Od začátku jsme měli podezření.“
Zpočátku to s Trentem vypadalo dobře, jeho přítelkyně hlásila, že ho po druhé dávce jen bolela hlava.
„Pokud jsme věděli, bylo s ním všechno v pořádku,“ řekl Andy. „Trent byl velmi zdravý jedinec.“
Ale o osm až devět měsíců později začal Trent pociťovat nežádoucí reakce.
„Trent se jednou v noci dostal domů až asi v 11 hodin poté, co se vrátil z práce v centru Nashvillu. Podle jeho přítelkyně se necítil dobře a měl celou noc velké horečky,“ vzpomínal Andy. „Byl velmi neklidný.“
„Několikrát vstal, aby šel na záchod, což pro něj bylo velmi neobvyklé a vypadal velmi rozrušeně, necítil se vůbec dobře,“ řekl Andy. Když se ráno necítil o nic lépe, Trentova přítelkyně se rozhodla, že mu udělá test na COVID-19.
„Šla do koupelny a začala se připravovat, ale slyšela, jak jí něco říká. Otočila se a on omdlel,“ řekl Andy. „Dostal zástavu srdce.“
Podle Andyho trvalo záchranářům velmi dlouho, než jejich syna oživili.
„Vlastně ho jednou oživili, ztratili a pak znovu oživili. Než ho přiměli dýchat, utrpěl značné poškození mozku kvůli tomu, jak dlouho byl jeho mozek bez kyslíku.“
Jeho rodiče byli mimo stát, když Trent zkolaboval. Když se pozdě večer vrátili do Nashvillu, našli Trenta v nemocnici na ventilátoru.
„Ležel s hadičkami všude a zafačovanou hlavou,“ vzpomínala Kimberly.
„Jen jsme se snažili pochopit, co se stalo, protože byl úplně zdravý,“ řekla Kimberly. „Nic nenasvědčovalo tomu, že by to mělo přijít.“
Doktoři víceméně mlčeli
„Trentovi lékaři neměli ponětí, co se stalo,“ řekl Andy.
„Skončili jsme s rozsáhlými testy a nic nebylo přesvědčivé. Různé věci jako něco, co se nazývá Factor V Leiden, což je vysoce srážlivý faktor v krvi, který se vyskytuje v mé rodině, ale vrátil se negativní. Všechno to byly spekulace, ale nikdo neměl žádné odpovědi,“ řekl Andy.
„Ultrazvukové vyšetření však našlo nějaké krevní sraženiny v jedné z jeho nohou,“ řekl Andy. To vedlo k předběžnému rozhodnutí, že Trentův stav mohl mít něco společného s krevními sraženinami, poté, co lékaři vyloučili mrtvici.
„Jedna sestra na JIP řekla: ‚Nechápu, jak to mohlo zastavit jeho srdce, pokud tam nebyla krevní sraženina, která nejprve zavřela jeho plíce a pak způsobila srdeční zástavu.‘ To byl její nejlepší odhad,“ vzpomínal Andy.
„Ale zatímco některé sestry sledovaly Trentův stav s podezřením, lékaři mlčeli,“ řekl Andy. „Žádný lékař nám nikdy nedal diagnózu, názor nebo tak něco. Kdykoli jsme se zmínili o očkování proti COVIDu… všichni prostě zmlkli.“
Lékaři se soustředili na léčbu Trentových objevujících se symptomů.
„Kousal si tak silně rty a měl takové křeče… Je spousta věcí, které se stávají, když máte těžké anoxické poranění mozku.“
„A tak se to stalo středem zájmu. Bylo nám řečeno, že to bylo rozsáhlé poškození mozku, ale že někdy, po určité době, se někteří lidé dostanou z toho, co říkali, že je vegetativní stav,“ vzpomínala Kimberly.
Zpočátku Trent reagoval na některé podněty ve svém okolí.
„Dokázal reagovat na bolest a zvuky a podobné věci, které vycházejí z vašeho mozkového kmene, těch základních funkcí,“ řekla Kimberly.
„Ale těžko říct, jestli o nás někdo ve vegetativním stavu ví, nebo ne. Někdy jsme si mysleli, že ano. A pak, jak se věci vyvíjely… Neměla jsem pocit, že by věděl, že jsme tam.“
Andy poznamenal, že Trent byl v tomto období také silně medikován, protože jeho spasticita se velmi zhoršila. Bylo těžké zjistit, zda by Trent měl větší přehled o situaci, kdyby takové léky neužíval.
„Byl to dvousečný meč. Léky mu také zabránily trpět,“ řekl Andy. „Velmi trpěl.“
Trent strávil v nemocnici téměř měsíc, ale protože nebyl pojištěn, jeho rodina ho musela jen velmi nerada převézt do státního pečovatelského domu.
„Byly tam dost špatné podmínky. Pamatuji si, jak ho tam ten večer vzali,“ vzpomínal Andy. „Vyděsil jsem se a řekl jsem: ‚můj syn tu nezůstane.'“
Po ujištění zdravotní sestry byl Trent přijat a Andy u něj zůstal přes noc.
Trent strávil v zařízení tři měsíce a jeho rodiče s ním trávili 10 až 11 hodin denně. Když ale onemocněl a musel být převezen na pohotovost, jeho rodina se dozvěděla, že byl schválen pro Medicaid, což mu umožnilo být znovu přijat do nemocnice a následně se vrátit domů.
„Tehdy jsem žádal o lékaře, abych si mohl vzít svého chlapce domů. A asi po dvoutýdenním pobytu mohl být propuštěn domů. Nikdy se už nevrátil do pečovatelského domu,“ řekl Andy.
Trent strávil poslední čtyři měsíce svého života doma. Během nich absolvoval nějakou fyzickou a logopedickou terapii v místním rehabilitačním zařízení. Občas se zdálo, že se zlepšuje.
„Byly tam věci, které možná byly znamením,“ řekl Andy. „Čas od času jsme měli pocit, jako by nás sledoval… Měli jsme pocit, jako by nás sledovaly jeho oči nebo možná došlo k malé reakci, přestože byl na silných dávkách valia a dalších léků.“
Andy řekl, že Trent se viditelně snažil bojovat.
„Ruce a zápěstí se mu zkroutily a nohy se otočily dovnitř, kotníky se otočily dovnitř, skoro jako by jeho chodidlo vypadalo jako hokejka… A byly chvíle, kdy se mu pokusili odebrat Valium, ale zkusili to příliš rychle a on se zmítal v křečích,“ řekl Andy.
Ale i s léky se Trentův stav postupně zhoršoval. „V následujících měsících se začal trochu víc zavírat. Měl problémy se žlučníkem. Asi měsíc před jeho úmrtím jsme mu na žlučník nechali nainstalovat drenáž,“ vzpomínal Andy.
Těžké rozhodnutí umístit Trenta do hospicové péče
Trentovy problémy se žlučníkem jeho rodinu vedly k těžkému rozhodnutí umístit ho do hospicové péče.
„Měl na výběr… zavést drenáž nebo mu odstranit žlučník, což by byla další bolestivá operace, ze které by se musel zotavovat,“ řekl Andy. „A v tu chvíli jsme se rozhodli, že jakmile dosáhne hranice jednoho roku, měli bychom pravděpodobně jít cestou hospice. A tak jsme věděli, že to přijde.“
Kimberly řekla:
„Když jsme se rozhodli, že si nemyslíme, že udělá další pokrok nebo se dostane z tohoto vegetativního stavu; a věděli jsme, že tolik trpí, začalo se dít mnohem více problémů. Mluvili jsme o tom se sestrami z hospice. ‚Jak to zvládneme?’“
Tento proces, vzpomínala Kimberly, zpočátku zahrnoval stažení jídla a vody.
„Nejdřív nám to znělo děsivě. Ukázalo se, že vlastně… jeho posledních devět dní, kdy jsme odstraňovali jídlo a vodu a procházeli s ním tímto procesem, bylo nejpohodlnějších a nejklidnějších, co jsme ho viděli,“ řekla.
„Během posledních dnů Trentova života byli členové rodiny po jeho boku,“ řekla Kimberly:
„Chtěli jsme ho mít doma, s rodinou kolem něj. A tak jsme využívali dny k tomu, abychom s ním zpívali, smáli se s ním, vyprávěli mu příběhy o něm samém a o věcech, které jsme dělali, když se rodina modlila, sem tam přišla na návštěvu nějaká širší rodina.
Když Trent zemřel, byl to pravděpodobně jeden z nejkrásnějších zážitků. Mohl osvobodit své tělo a s ním spojené utrpení, zcela obklopený těmi, kteří ho milovali. Takže to bylo vlastně nejklidnější období od začátku jeho nemoci.“
COVID vakcína uvedená jako jedna z příčin Trentovy smrti
K překvapení Trentových rodičů obsahoval jeho úmrtní list jako jednu z příčin jeho smrti vakcínu proti COVIDu-19.
„To, co napsali do úmrtního listu, bylo anoxické poranění mozku v důsledku zástavy srdce a plic s resuscitací v důsledku reakce na očkování proti COVIDu,“ řekla Kimberly.
Podle Andyho se právě hospicové sestry rozhodly zařadit vakcínu COVID-19 do Trentova úmrtního listu jako jednu z příčin jeho smrti.
„Nikdy jsem o to nežádal, ale náš syn nebyl prvním podivným případem, který v nemocnici viděli a nikdo z nich ani nezapochyboval o tom, proč zemřel,“ řekl Andy. „Věřím, že ty sestry viděly to samé, co my. Věřím, že to byla také jejich víra. Jinak by to na jeho úmrtním listu nebylo.“
„Zejména, když jste v nemocnici, nikdo s vámi nechce mluvit o tom, že vakcína proti COVIDu je vůbec problémem,“ řekla Kimberly. „Jak jsme se dostali o kousek dál… bylo stále více lékařů, kteří říkali, že ano, mysleli si, že je to z očkování proti COVIDu.“
Dokonce i 11 měsíců po Trentově smrti Andy řekl: „Není jediný den, kdy by tě to nezasáhlo jako tuna cihel. Někdy máte pocit, že vám vybuchne srdce. Byl by to fantastický otec.“
Trentovi rodiče také měli zprávu pro Pfizer, Andy řekl:
„Pfizere, ať už velí kdokoli, tak není to jen chamtivost, je to politická věc. Všichni se budou muset zodpovídat svatému Bohu. A to je pro mě nejvyšší spravedlnost.“
Rozhovor najdete zde:
Lekarsti experti vzdy rikali, ze mRNA covid injekce nemaji zadne vedlejsi ucinky a jsou neskodne. To rikal i ministr zdravotnictvi Prof. Mudr. Blatny Mr.D (a jinni). Takze ze by nekdo zenrel na mRNA injekce je urcite jen nejaky hoax, nejspise zemrel na psychosomaticke jevy a klamne predstavy mozku v dusledku prepadeni Ukrajiny Putinem, ktery zacal proti Ukrajincum bojovat misto aby porucil Rusum aby se dali v radach vedle sebe Ukrajinci dobrovolne a zakonne postrilet.
Nikdy nepřiznají jak lhali za covidu, za jakobyočkování. Můj syn po injekcích zkolaboval doma čtyřikrát 4x!! Sjeli se u něj doma dvě sanitky. Jak jezdí jedna bez lékaře a druhá s lékařem. Ještě v sanitce ho musela doktorka nahazovat. Tudíž byl v bezvědomí 5x. Dnes kardiostimulátor, ale žije.