Ke včerejšímu útoku v německém Mannheimu, kde se muslim pokusil zabít nejen kritika islámu a islamizace Evropy, ale také několik dalších lidí, se objevila spousta nových informací.
Především jde o identitu pachatele. je jím 25letý afghánský žadatel o azyl Sulaiman A., jehož cílem bylo zabít Michaela Stürzenbergera, dlouholetého kritika islamizace Evropy.
Za toho, kdo vedl ruku onomu muslimovi lze považovat německou vládu, neboť ta do země dováží od léta roku 2021 každý měsíc asi 1000 Afghánců, včetně radikálních imámů.
Afghánci patří spolu s Pákistánci a Palestinci k tomu nejhoršímu z oblasti Blízkého a Středního východu. Dokonce i Írán už staví zdi na afghánských hranicích. Nicméně Evropané si je dováží.
Připomínám, že také u nás tehdy skončila skupina Afghánců, kteří sem byli dovezeni pod rouškou ve skutečnosti neexistujících tlumočníků.
Nicméně Německo si je dováží dlouhodobě – a dalším dává azyl, což je ostatně také v rámci EU povinností, neboť od nástupu Talibánu nesmí žádná země EU Afghánce deportovat – a to ani zločince.
Ale vraťme se k případu. Nač upozorňuje německý nemainstreamový tisk? Jaké byly reakce německé vlády, která dlouhodobě útočí na odpůrce islamizace, zatímco muslimům neskutečně nadržuje?
Jakkoli je tragický útok na Michaela Stürzenbergera v Mannheimu šokující, bylo jen otázkou času, kdy k něčemu takovému dojde. Stürzenberger, který se asi deset let angažuje v alianci Pax Europa, se věnuje islámské osvětě na německých náměstích.
Nenávidí ho nejen muslimové, ale také sympatizanti islámu a představitelé vládního establishmentu, kteří ho nálepkují pojmy jako „islamofob,“ „protimuslimský rasista“ a „pravicový populista.“
Systém tak takový incident doslova vyprovokoval. V nejlepším Německu všech dob, kde se stát více zajímá o opilé zpěváky z večírků a říšské důchodce než o ochranu hranic, se něco takového dá očekávat kdykoliv. Sám „Stürzi“ to také věděl – a nebylo to poprvé, co mu bylo akutně vyhrožováno. Tentokrát to nezůstalo jen u slov.
Skutečné šílenství nespočívá ani tak v samotném faktu, který bohužel nyní zapadá do „normálního“ vzorce (jen v pátek došlo k dalšímu pobodání ve škole v Geesthachtu a také ke krvavému útoku nožem v Kolíně nad Rýnem-Deutz; v Německu je jich každý den více než 60 případů napadení nožem).
Spíše spočívá v opětovném naprostém selhání státní moci, zde v podobě policie. Skutečnost, že páteční útok – díky fotografickým týmům BPE – byl rozsáhle zdokumentován na videu, má výhodu v tom, že levicoví zelení apoštolové trivializace importovaného násilí jsou konečně předvedeni celou šokující brutalitou takových útoků.
Především se však díky videu vyjasňuje neschopnost policie, která včera bohužel v Mannheimu udělala téměř všechno špatně.
Pečlivá analýza videozáznamů o tom nenechává nikoho na pochybách:
- Zatímco ozbrojení policisté, kteří stojí v odměřené vzdálenosti v síle čety, i když jsou ve skutečnosti speciálně určeni k ochraně události, zůstávají neaktivní, jsou to pouze (neozbrojení!) pomocníci BPE, kteří odvážně zaútočili na pachatele, který zaútočil z ničeho nic, a snažili se ho zastavit.
- Více než deset vteřin nebyl na místě činu ani jeden policista, zatímco pachatel útočil na svou oběť nožem, jako šílenec. Stürzenberger dokázal podsaditého útočníka udržet dál jen díky své výšce téměř dva metry (přesto je vážně zraněn řeznou ranou v obličeji a bodnutím do stehna). Poté se s útočníkem několik sekund pral na zemi, aniž by zasáhla policie.
- Pak se aktivoval policista, ale nezaútočil na pachatele, místo toho vrhnul se na člověka ze Stürzenbergerova týmu (!), i když je jasně rozpoznatelný podle modré bezpečnostní vesty. I za předpokladu, že celková situace byla nepřehledná, šlo o kolosální nepochopení a policista fatálně nesprávně odhadl hodnocení nebezpečí, které mělo pro policistu vážné důsledky.
- Stürzenberger se mezitím nadále snažil udržet útočníka stranou. Afghánec byl od něj nakonec odtažen jedním z členů BPE. On však nebyl zneškodněn, ale obrátil na zmíněného policistu, který mezitím „hrdinsky“ srazil na zem nevinného člověka a útočníkovi neopatrně nabídl nechráněná záda.
- Útočník s nožem si nenechal ujít příležitost: Policistu zezadu bodnul do krku plnou silou (nejpozději nyní je jasné, že se jedná o teroristický útok, protože útočníkovi zjevně šlo jen o to, někoho zabít).
- Teprve pak (!) se kolegové, kteří do té doby téměř v rozpacích a paralyzovaní s tasenými pistolemi postávali v pozadí, aktivizovali a jednali. Přesněji: Vlastně jen jeden z nich – jediný zjevně neautochtonní policista s migračním pozadím (údajně je tureckého původu). Nakonec na útočníka vystřelil a srazil ho k zemi.
Zde vyvstává několik otázek: Proč se německý policista tváří v tvář nebezpečí nevrhl nejprve na pachatele, ale na neozbrojeného Němce, který měl na sobě také viditelně reflexní vestu a snažil se pachatele zastavit?
Je to důsledek v posledních letech vycvičeného nepřátelského schématu, podle kterého jsou největší hrozbou v zemi Němci – ať už demonstrují za základní práva na covidových demonstracích, vysmívají se zeleným politikům nebo zpívají zakázané písně?
Otázka, proč to byl zřejmě opět policista s přistěhovaleckým původem, který zde jako jediný měl odvahu popadnout zbraň a stisknout spoušť, zatímco jeho němečtí „kolegové“ zůstali ve zjevném šoku, není zcela irelevantní; i když by odpověď mohla podráždit politicky korektní současníky:
Migranti jsou skutečně „tvrdší“ muži. Znovu a znovu jsou to oni, kdo – dokonce i jako civilisté – činí potížisty neškodnými, zatímco „Němci“ se stále více skrývají.
To se stalo minulý týden ve Wormsu, když byl Afričan s mačetou zastaven Turkem, zatímco se přítomní policisté – obrazně řečeno – pomočili do kalhot. V Německu jsme dospěli do bodu, kdy musíme chránit dobře integrované migranty před migranty, kteří se integrovat nemohou.
Bohužel je také součástí hořké pravdy, že „bio-němečtí“ muži jsou nyní oběťmi změkčení, které se pěstovalo po celá desetiletí. A tak jsou němečtí policisté v nezanedbatelné míře zženštilci v uniformách – a už nejsou skutečnými muži.
Dbají na dokonale upravené účesy a těla s vyrýsovanou kondicí, tetované a epilované, vykračují si ve službě i mimo ni jako marniví pávi a cítí se nesmírně důležití.
Vůči civilizovaným Němcům se tihle maminčini kluci rádi chovají jadrně… ale když jde do tuhého – s násilnými skupinami, s berlínskými přistěhovaleckými nepokoji, na islamistických demonstracích nebo dokonce v „nebezpečných situacích“, jako byla ta v Mannheimu, se drží v pozadí.
Díky ženským kvótám je u policie také mnoho dívek, které se nakonec v podobných situacích bojí zasáhnout, pro podobné akce jsou zcela nevhodné.
Nakonec jsou tu opět dva těžce zranění lidé – plus také přeživší pachatel, 25letý Afghánec z Heppenheimu, vzdáleného 30 kilometrů, o kterého bude nyní bohužel postaráno na úkor široké veřejnosti, dokud se nesetká se svým benevolentním soudcem, který pak se vší pravděpodobností potvrdí polehčující okolnosti, jako je traumatizace nebo psychická nemoc.
Ještě patetičtější a skrytější než zločin a pozadí samotného útoku jsou oficiální a politické reakce na útok: ministryně vnitra Faeserová výslovně přeje „všem obětem“ dobré uzdravení, včetně pachatele.
Spolkový kancléř, který vyjádřil své „znechucení“ okamžitě po incidentu v Syltu kvůli písničce „Cizinci ven“ na melodii „L’Amour Toujours„, neřekl ani slovo, čímž potvrdil, že zpívání dnes již v Německu zakázané písničky považuje za horší zločin než teroristický útok.
Bohužel, Rainer Wendt, šéf německých policejních odborů Stürzenbergera postavil na roveň pachateli v tom stylu, že podle něho šlo o potyčku dvou extremistů mezi sebou…
Mimochodem, za příspěvek níže skončil před několika lety Michael Stürzenberger před soudem a byl odsouzen za islamofobii k šesti měsícům vězení:
Předpokládám, že afghánský útočník skončí s mírnějším trestem, pravděpodobně bude seznám psychicky nemocným a tak možná rok si pobude v nějakém komfortním psychiatrickém sanatoriu.
lide si tohle kulturni obohaceni přejí když voli Libtardy mužou si za to samí
Hlavné správy píšu,že malijský futbalista /a teda moslim/ Mohamed Camara hrajúci za AS Monaco /zaujímavá symbolika…/ dostal zákaz hrať v 4 zápasoch. Len preto ,že vyjadril odpor voči homofašizmu a prelepil si na drese symbol „boja proti homofóbii“. Už sa teším na to, kedy bude väčšina Európy /nevynímajúc „bezpečné“ a „konzervatívne“ Monako/ dobytá moslimami, budú zavedené tresty smrti za homosex aj čokoľvek s tým spojené / plus samozrejme zákaz hazardných hier, povinné nosenie buriek, zákaz alkoholu atď./ a LGBTI teror navždy odíde do minulosti.
Jasně debile my si můžem za všechno sami. My jablka plaveme, Jako ovce v ohradě hlídané vlk.ama. Můžou si za to samy