Patrná snaha přesvědčit nás, že dochází ke globálnímu oteplování způsobenému lidmi produkovaným CO2, vede nejen k perzekuci všech názorově se vymykajících vědců, ale také také k falšování dat tak, aby se zdálo, že stávající teploty jsou i v historickém kontextu nějak výjimečné.
Přitom již dávno bylo dokázáno, že například v Grónsku pěstovali obilí, než došlo ke „globálnímu ochlazení“ a i mnohá další dnes zamrzlá místa byla v dávnějších dobách zelená. V obdobích oteplení vždy lidstvo prosperovalo, v „dobách ledových“ naopak strádalo.
Ještě v 70. letech nám klimatičtí šílenci tvrdili, že přichází doba ledová, která nás zničí. Později to byl úbytek ozónu a od 90. let se jede „oteplovací“ náboženství.
Každopádně je nyní každý výkyv v počasí (za dobu existence planety zcela běžný) prezentován jako „vina člověka.“
Zajímalo by mne, jak člověk pomohl právě tomu, že „zelená země,“ jak zní v překladu název Grónska, byla dávné v minulosti bez fosilních paliv zelenou – a dnes – tedy v době fosilních paliv – tam lze „pěstovat“ tak akorát lišejníky.
Aby klimatičtí manipulátoři mohli nadále svoji agendu prosazovat, nasazují nejen nekončící propagandu a cenzuru názorových oponentů, ale také manipulují s daty.
Jeden teplotní rekord následuje za druhým: každý měsíc byl údajně nejteplejší ze všech dob. Norský profesor fyzické geografie Ole Humlum se ve své nedávno zveřejněné zprávě o stavu klimatu pro rok 2023 podrobně podíval na databázi, na které jsou taková tvrzení založena.
Odhalil, že NASA v průběhu let neustále mění své údaje o teplotě: tímto způsobem se minulost jeví chladnější, zatímco poslední desetiletí se jeví stále teplejší.
Humlumovo stručné shrnutí pozorování z roku 2023 na začátku dokumentu pravděpodobně přivede klimatické apokalyptiky k šílenství, jak se uvádí:
Pozorování potvrzují pokračující dlouhodobou variabilitu průměrných meteorologických a oceánografických podmínek, ale nepodporují předpoklad probíhající klimatické krize.
To znamená: Klima se samozřejmě mění, ale neuvaříme se. Humlum ve své zprávě kriticky zkoumá aktuální klimatická data a způsob, jakým jsou shromažďována a klasifikována. Během toho také podrobně sleduje tolik propagované teplotní rekordy pro rok 2023.
Údaje o teplotě, o které se opírá, pocházejí z různých zdrojů (měřicí stanice na souši i na moři), kde je někdy nejasná nejen kvalita měření, ale také to, jak reprezentativní údaje pro příslušný region skutečně jsou.
Měřicí stanice na souši se také v průběhu let měnily často se přemisťovaly do jiných lokalit. O zbytek se starají průběžné změny v okolí všech měřicích stanic (budovy, vegetace).
Humlum vysvětluje, že chybové meze při měření ±0,1 °C znamenají, že existenci teplotního záznamu nelze správně posoudit.
Poukazuje také na skutečnost, které se dosud nevěnovalo málo pozornosti: teplotní údaje z minulosti se v čase mění. Humlum jako příklad uvádí databázi GISS NASA.
Zadruhé, záznamy povrchové teploty vzduchu často vykazují administrativní změny v průběhu času, což ještě více ztěžuje vyvozování závěrů o významu nedávno hlášených hodnot. Administrativní problém vyplývá z neustálých úprav teplotních záznamů.
To znamená, že hodnota uváděná jako globální průměrná teplota pro daný časový okamžik se bude v letech následujících po první zprávě postupně měnit.
Zdá se, že tyto úpravy mají jen málo nebo vůbec nic společného s pozdním hlášením chybějících údajů. Zvláště znepokojivé jsou databáze GISS a NCDC, kde byly provedeny změny pro vzdálená období, dokonce i před rokem 1900, kde je možnost zpoždění ve vykazování extrémně malá.
S největší pravděpodobností jsou takové administrativní změny výsledkem změn ve způsobu výpočtu měsíčních průměrů ve snaze zlepšit výsledný záznam.
Humlum vizualizoval změny v GISS. Pozoruhodné: Zatímco teploty od roku 1910 do roku 1970 byly v důsledku úprav od května 2008 do značné míry sníženy, desetiletí od roku 1970 se výrazně oteplila.
Odchylky jsou mezi -0,2°C a +0,2°C. To je hodně, zvláště pokud chcete deklarovat nové teplotní záznamy na základě tohoto (dalo by se říci: poškozeného) datového materiálu.
Podle Humluma lze polovinu nárůstu globální teploty od roku 1910 do roku 2000 připsat těmto „administrativním změnám.“
Jinými slovy: Pokud by byla data ponechána tak, jak byla kdysi naměřena a zavedena, bylo by patrné mnohem menší oteplení.
Pro ilustraci dopadu administrativních změn jiným způsobem obrázek ukazuje, jak se od května 2008 v záznamech změnila globální povrchová teplota vzduchu za leden 1910 a leden 2000 (dva vybrané měsíce z obrázku 15), opět pomocí záznamů GISS.
Administrativní nárůst globální povrchové teploty vzduchu (GISS) od ledna 1915 do ledna 2000 se zvýšil z 0,45 °C (jak bylo hlášeno v květnu 2008) na 0,67 °C (jak bylo hlášeno v lednu 2024).
To představuje nárůst asi o 49 %, což znamená, že asi polovina zjevného nárůstu globální teploty od ledna 1910 do ledna 2000 (jak uvedl GISS v lednu 2024) je způsobena administrativními změnami původních údajů.
Pro Humluma jsou tyto hodnoty neklamným znakem pochybné kvality datového souboru (ostatně již není třeba zasahovat do hodnot, které jsou jistě správné).
Takové úpravy jsou samozřejmě důležité při posuzování celkové kvality různých teplotních záznamů, stejně jako další zdroje standardních chyb. Rozsah administrativních změn může ve skutečnosti často překročit formální chybovost.
Protože se minulost nemění, soubor dat, který podléhá neustálým změnám, nemůže ze zřejmých důvodů vždy přesně popsat minulost. Časté a rozsáhlé opravy v databázi jsou vždy známkou zásadní nejistoty ohledně správných hodnot.
Klimatičtí alarmisté by si nyní měli položit otázku, zda teplotní rekordy ohlašované v nepřetržité smyčce a vyprávění o neustále se oteplující planetě nejsou primárně založeny na tom, že takové datové soubory způsobují, že minulost je chladnější a současnost neustále teplejší.
Vyvstává také otázka, jak moc NASA a další organizace, které shromažďují data o teplotě a klimatu, záměrně či „omylem“ mění své databáze.
Ti, kteří jsou za změny v databázích odpovědní, se tak snaží udržet narativ, pomocí kterého má být zaváděna ničivá politika Green Dealu.
https://cz24.news/to-je-nehorazny-skandal-brusel-vymyslel-ze-cesi-maji-eu-pomoci-splacet-miliardove-uroky-z-pujcek-a-namocena-je-v-tom-byvala-slovenska-zlocinecka-heger-matovicova-vlada/
Na začiatku apríla by rozhodne namalo byť v našich zemepísnych šírkach 27 °C v tieni.
Konečně po mnoha letech normální průběh jara, teploty v dubnu jak na houpačce, ale zbavíme se po mnoha letech toho divného přechodu ze zimy přímo do léta. Chybělo nám tady mnoho let jaro a když jej konečně máme, tak se děsí e co se děje. Pravda je však taková, ze třicítkové teploty zde byli v dubnu naposledy v roce 1936 a to pochybuji, že se toho tenkrát někdo děsil. Zkrátka normální jaro se vším všudy. Už se ale aktivizují různí podpalovači se sbírkami v lese, aby jsme si mysleli, ze planeta hoří. Nehoří.