Vyvlastnění ruských aktiv by mohlo vyvolat globální finanční krizi

Otázka je, zda právě to nakonec není skutečným cílem…

Pokud EU prosadí vyvlastnění ruských aktiv, mohlo by to vyvolat globální finanční krizi. Důvěra v západní finanční systém by pravděpodobně nadobro zmizela a Euroclear by zkrachoval. Chtějí si Evropané střelit ránu do vlastní nohy dalším ideologicky motivovaným opatřením?

Vyvlastnění ruských aktiv a jeho potenciální důsledky – jako je celosvětová finanční krize – přitáhly pozornost odborníků a tvůrců politik. Podle zprávy téměř 70 procent ruských aktiv blokovaných Západem drží belgický centrální depozitář cenných papírů Euroclear, včetně cenných papírů a hotovosti z Ruské národní banky v hodnotě kolem 190 miliard eur. 

Diskuse o budoucnosti těchto zmrazených aktiv a možnosti jejich vyvlastnění má dalekosáhlé právní a ekonomické důsledky, zejména pro Euroclear.

Myšlenka předat zmrazená ruská aktiva Ukrajině se setkala s podporou vůdců v USA a EU, údajně z morálních důvodů po útoku na Ukrajinu. O reálnosti a potenciálně zničujících ekonomických rizicích takového vyvlastnění se však intenzivně diskutuje. 

Případné vyvlastnění aktiv národních bank ze státu, se kterým není daná země ve válce, by mohlo porušit mezinárodní právo a podkopat důvěru v západní měny, což by mohlo vést ke globální finanční krizi.

Moskva by pak mohla také nechat zabavit prostředky Euroclear v Hongkongu nebo Dubaji, což by vedlo k bankrotu a odebrání licence belgickou centrální bankou.

Scénáře založené na tomto ilustrují potenciální dopady takového vyvlastnění. Pokud by Rusko přijalo protiopatření a v odvetě by zabavilo zahraniční aktiva, mohlo by to vést k eskalaci situace.

EU, země G-7, Austrálie a Švýcarsko drží přímé investice do ruské ekonomiky v hodnotě kolem 288 miliard dolarů, což by bylo rovněž ohroženo. Hrozba eskalace a nejistota kolem budoucnosti těchto aktiv by mohla vést k destabilizující řetězové reakci, která by zasáhla globální finanční prostředí.

Vždyť Euroclear hospodaří se sumou kolem 37 bilionů eur.

Diskuse o vyvlastnění ruských aktiv však zdůrazňují složitost a potenciální rizika spojená s takovými opatřeními. Dopad na Euroclear, důvěra v západní měny a možnost globální finanční krize ukazují naléhavost opatrného a vyváženého přístupu k této výbušné situaci. 

Myslí ale odpovědní politici v Bruselu, Berlíně, Paříži a spol. vůbec tak dopředu? Protože jedna věc je jasná: taková akce by napáchala podstatně větší škody na  Západě než v Rusku, které je již v mnoha oblastech od Západu odtrženo.