Španělská společnost vyrábí „slaninu“ na 3D tiskárně, která je již k dispozici ke koupi v Carrefouru

Španělsko má být v budoucnu hlavním producentem umělého masa pro celou Evropu. „Maso,“ které nyní ovšem nabízí, není to, které je vyráběno z rakovinných buněk, protože v EU se zatím pouze testuje a jeho prodej je povolen pouze v jedné ze sítí švédských obchodů.

Nicméně tato údajná „slanina“ je plně veganská, protože je vyrobena z rostlin. I to je důvod, proč se může objevit na pultech kdekoli v EU, neboť rostlinné náhražky masa jsou již dlouhodobě povoleny.

Je tedy zřejmě jen otázkou čau než se rozšíří do obchodů po celé Evropě, neboť mimo hmyzu a umělého masa, které je vyráběno rakovinným bujením, se nám snaží klimatičtí šílenci vnutit také „maso,“ které je vyrobeno z různých rostlinných produktů a ochuceno a obarveno různými „éčky,“ aby měl konzument pocit, že jí maso.

Brzy se tak může objevit i na pultech našich prodejen.

Umělé maso vyrobené na 3D tiskárnách. V roce 2017 se Patxi Larumbe a jeho partner Daniel Rico pustili do řešení světového problému s proteiny. 

Jak? Vývojem technologie, která dokáže tisknout trojrozměrné biopotraviny. 3D tiskárna dokáže vytvořit  steak, klobásu nebo plátek slaniny vzhledově zcela identické s těmi, které najdeme v supermarketu. Údajně se pak dají uvařit stejně a – jak tvrdí výrobci – hlavně stejně chutnají.

Cocuus, navarrská společnost vyrábí maso z rostlinných, masných a buněčných procesů.  Většina Španělů se však na nové druhy masa z tiskárny netváří zrovna nadšeně: „Nedonutíte mě jíst plast“ – je běžná reakce. 

Nedávno jim zavolali z Minnesoty ve Spojených státech. Právě zemědělský a potravinářský gigant Cargill chtěl do projektu investovat dva miliony.

A „maso“ už je v supermarketech. To katapultovalo jejich kariéru a nyní se španělské společnosti z Navarra spolu s asi dvaceti inženýry podařilo umístit v prodejnách Carrefour první  „zeleninovou  slaninu“ a první „foie gras 100% rostlinného původu,“ vyráběné v průmyslovém měřítku ve Španělsku.

Stalo se tak díky spolupráci s místní společností Foodys, která je zodpovědná za marketing a distribuci produktů Cocuus na regálech.

Cena? 3,49 € za tác zeleninové slaniny v Carrefouru. Téměř o 2 € více než kolik stojí stejné množství vepřové slaniny privátní značky.

Slanina je vyrobená z hrachového proteinu, vytištěná na stroji, který dokáže vyprodukovat ohromujících 1000 tun ročně. To odpovídá množství, na které by bylo potřeba 35 000 poražených prasat v tradičním chovu hospodářských zvířat.

Stroje s 2D a 3D laserovou a inkoustovou technologií prodávané velkým výrobcům umožňují tisknout  jakýkoli kus masa nebo ryby třemi alternativami:

• Buněčná kultura
• Zbytky masa z velkých továren
• Rostlinné látky z hrachu, cizrny atd.

Na tuk se obvykle používají živočišné látky nebo slunečnicový olej, zatímco  steakům z rostlinné hmoty dominuje hrachová textura. Poté se přidávají pojiva pro pevnost a přídatné látky pro chuť. 

Jak „maso“ vzniká? „Za pět minut dokážeme to, co dvě prasata za celý svůj život,“ vysvětlil Irisarri, marketingový ředitel Foody’s. Použitá metoda se nazývá Food-to-data/Data-to-Food. 

Jak popisují vývojáři této technologie na svých webových stránkách, proces začíná provedením axiální tomografie (CT) skutečného řezu. Tento vrstvený rentgen nám umožňuje vizualizovat v obrazech, kde jsou přítomny tukové, masové, kostní a cévní buňky.

Tyto obrázky pak převádějí geometrii masa a jeho rozložení do parametrů, se kterými umí 3D tiskárna pracovat. A samozřejmě si je upravíte podle svého. Nejprve ve vektorech, poté v mapě trojrozměrných objektů. Tato data jsou poté odeslána do průmyslové 3D tiskárny…