Klinická prezentace Takotsubo kardiomyopatie se podobá akutnímu infarktu myokardu s běžnými příznaky, včetně akutní bolesti na hrudi a dušnosti.
Jeho charakteristickým znakem je zhoršená funkce levé komory, k níž obvykle dochází po intenzivních emocionálních nebo fyzických stresorech, jako je smrt blízké osoby, traumatické události nebo vážné onemocnění.
Tento stav, poprvé identifikovaný japonským lékařem Dr. Hikaru Sato v roce 1990, je pojmenován „Takotsubo“ kvůli balónovitému vyboulení levé komory, které připomíná nádobu na chytání chobotnic používanou v Japonsku.
Mimo Japonsko je Takotsubo kardiomyopatie také označována jako stresová kardiomyopatie, syndrom apikálního balónu nebo syndrom zlomeného srdce.
V srpnu byla v časopise Cureus zveřejněna kazuistika popisující zkušenost 59leté ženy, u které se rozvinula kardiomyopatie Takotsubo po podání posilovací dávky vakcíny COVID-19.
Pacientka pociťovala přetrvávající dušnost po dobu šesti hodin, což ji přimělo navštívit pohotovost.
Podle výpovědi pacientky měla poslední dva dny přerušovanou bolest na hrudi, popisovanou jako bodavý pocit, který se s každou epizodou postupně zesiloval, ale nedostával se do jiných oblastí.
Námaha bolest zhoršovala a neexistovala žádná možnost úlevy. Pacientka dostala posilovací dávku vakcíny Moderna tři dny předtím.
Pacientka neměla horečku a zůstala při vědomí, saturace krve kyslíkem byla 89 procent a krevní tlak 150/90 mmHg. V jejích plicích byly zjištěny praskavé a chrastivé zvuky známé jako krepitace.
Test polymerázové řetězové reakce na COVID-19 přinesl negativní výsledek. Pohotovostní elektrokardiogram ukázal elevaci ST segmentu, rentgen hrudníku odhalil plicní edém a ultrazvuk ukázal sníženou systolickou funkci levé komory s odhadovanou ejekční frakcí 30 procent.
Navíc se vyskytla mírná hypokineze (abnormálně snížená motorická aktivita) v apexu a přední stěně srdce.
Pacientka nadále pociťovala tachykardii a kolísání krevního tlaku, což vedlo k hemodynamické nestabilitě v důsledku přetížení tekutinami a nakonec to mělo za následek srdeční šok.
Lékařský tým podával k léčbě intravenózní injekce norepinefrinu a dobutaminu. Protože nebyly identifikovány žádné jiné etiologie, byla u ní diagnostikována kardiomyopatie Takotsubo.
U pacientky došlo ke zlepšení a byla šestý den propuštěna, ale nadále pociťovala přetrvávající tachykardii vyžadující léčbu metoprololem, lékem na léčbu vysokého krevního tlaku.
Před podáním vakcíny měla pacientka v anamnéze hyperlipidemii, hypotyreózu a celiakii. Kromě toho pět let kouřila, ale před 15 lety přestala a neměla v anamnéze konzumaci alkoholu ani zneužívání drog.
Výzkumníci uvedli, že patofyziologie takotsubo kardiomyopatie vyvolané vakcínou COVID-19 není dosud jasná, ale že bylo navrženo několik teorií.
Imunitní odpověď vyvolaná vakcínami proti COVID-19 může mít u některých jedinců za následek přehnanou zánětlivou reakci vedoucí k endoteliální dysfunkci, mikrovaskulární dysfunkci a poškození myokardu.
Očkování může také stimulovat uvolňování prozánětlivých faktorů, jako je interleukin-6. Stresová reakce vyvolaná očkováním proti COVID-19 by navíc mohla potenciálně dysregulovat autonomní nervový systém a přispět k rozvoji srdeční dysfunkce.
Výzkumníci provedli rešerši literatury a zahrnuli 15 kazuistik zahrnujících celkem 16 pacientů. Mezi nimi 14 jedinců dostalo mRNA vakcíny (Pfizer, Moderna), zatímco dva dostali virové vektorové vakcíny (AstraZeneca). U sedmi pacientů se vyvinula Takotsubo kardiomyopatie po první dávce a u sedmi po druhé dávce.
Všichni pacienti vykazovali zvýšené hladiny srdečního troponinu, abnormální nálezy na elektrokardiogramu a sníženou ejekční frakci levé komory na echokardiogramech.
Nejvíce převládajícím příznakem mezi pacienty byla bolest na hrudi, následovaná dušností a nevolností. Nakonec se 14 pacientů uzdravilo a bylo propuštěno, zatímco dva pacienti zemřeli.
Výzkumníci poznamenali, že 87,5 procent pacientů se uzdravilo a bylo propuštěno, což naznačuje, že Takotsubo kardiomyopatie vyskytující se po očkování, je většinou přechodná a reverzibilní.
Smrt 2 pacientů však zdůrazňuje potenciálně život ohrožující povahu této nežádoucí příhody související s vakcínou.
Autoři článku nabádají klinické lékaře, aby zvážili možnost Takotsubo kardiomyopatie, zejména u příjemců mRNA vakcín, pokud jsou u pacientů po vakcinaci pociťovány příznaky bolesti na hrudi nebo dušnosti.
Studie také uvedla, že vakcíny vyvinuté pro COVID-19 mají různé vedlejší účinky, včetně bolesti a otoku v místě vpichu, horečky, bolesti hlavy, myalgie (bolesti svalů), únavy a nevolnosti.
jsem zvědav kdy se začne něco dít i v ČR když polovina občanu má 3 a 4 dávky
Jde o to, z jaké šarže byli vakcínováni, protože mezi nimi byly i placeba….toto byl záměr, aby nebylo možno vysledovat nebezpečné účinky vakcín.