Britové vypočítali náklady na „čistou nulu“: Je to jako 1 libra utracená za každou sekundu po příštích 31 tisíc let

K takzvané „čisté uhlíkové nule“ se zavázala nejen Velká Británie, ale také EU, některé státy USA, Austrálie, Nový Zéland a některé další země podléhající vlivu WEF a jiných globalistických sil.

Tato politika je založena na již mnohokrát vyvráceném nesmyslu o škodlivém CO2 produkovaném lidmi. Co by takzvaná „čistá nula“ přinesla, jsme si zde napsali již mnohokrát.

Každopádně by došlo k razantnímu snížení výnosů, hladomoru a potažmo i kolapsu celé společnosti.

Konkrétně Evropa by se vrátila do předindustriální éry a byla by zmítána lokálními konflikty (většinou ve jménu džihádu, neboť jednotlivé země by už neměly na štědré dávky).

Ostatně, jak vypadá taková „udržitelná“ společnost nám již ukázala Srí Lanka. Tam to bylo vidět na menším prostoru, v Evropě by byly důsledky mnohem dalekosáhlejší.

Velká Británie se k tomuto šílenství přidala také, přičemž tentokrát se ve zprávě zcela pominuly sociální dopady, ale počítaly se čistě náklady na tuto bezuhlíkovou šílenost.

I když jde v tomto článku o Velkou Británii, tak EU jde stejnou – ne-li ještě šílenější – cestou, takže totéž jistě platí i pro nás. Obzvlášť pak v případě, že bude EU i nadále ovládat svoloč, která tuto šílenou politiku razí.

Velká Británie: Oficiální zpráva poprvé připustila ohromný rozsah nákladů na dosažení čisté nuly do roku 2050.

Studie Národní komise pro infrastrukturu, která byla zveřejněna v úterý, dospěla k závěru, že dosažení cíle pro rok 2050 zhruba zdvojnásobí množství peněz, které bychom v příštích 27 letech utratili za infrastrukturu, na 2 biliony liber, což je další 1 bilion liber vynaložený na zelenou agendu.

Bilion se zdá hodně. Představte si, že byste utratili libru za sekundu: jak dlouho by vám trvalo utratit 1 bilion liber (pozn.: 1 bilion liber je něco přes 28 bilionů Kč)? Odpověď zní, že více než 31 000 let.

Takže abyste do dnešního dne utratili bilion liber rychlostí 1 libry za sekundu, museli byste začít v době, kdy se mamuti volně potulovali po Evropě.

Většina z tohoto bilionu půjde na nahrazení benzinových aut elektrickými a plynových kotlů na elektrická tepelná čerpadla a na výrobu, přenos a distribuci dodatečné elektřiny potřebné pro tyto dva účely.

Zahrnuje také řadu dalších investičních projektů, včetně lepšího zateplení domácností. Se vší tou poptávkou po elektřině bychom potřebovali další elektrárny, další stožáry a modernizaci domácích elektrických obvodů. A potřebovali bychom dotace na instalaci tepelných čerpadel a nákup elektromobilů.

A 74 miliard liber by se utratilo za uzavření plynárenské sítě: Národní komise pro infrastrukturu (NIC), která byla zřízena na podporu hospodářského růstu, byla zelenou lobby tak uchvácena, že je z ní nyní Národní komise pro demontáž.

S výjimkou zateplení domů by jen velmi málo z tohoto 1 bilionu liber skutečně nějakým praktickým způsobem zlepšilo váš životní styl. Neslibuje, že vám poskytne levnější nebo spolehlivější elektřinu. Neušetřilo by vám to žádné peníze ani by vám to neposkytlo více volného času – ani byste nebyli produktivnější.

Obecně by to nahradilo menší věci většími věcmi – více pylonů, těžší auta, větší radiátory, větrné farmy místo plynových turbín – takže by to ve skutečnosti více zaneřádilo svět.

Není to jako jmění, které jsme utratili za stavbu železnice v roce 1840, za elektrifikaci v 50. letech nebo za internet v tomto století. To vše nám dalo něco nového a užitečného. Čistá nula nám pouze dává přesně stejný produkt jiným způsobem.

NIC tvrdí, že snaha o čistou nulu poskytne energii levnějším, spolehlivějším a bezpečnějším způsobem, ale to je nesmysl: návrat k uhlí by tyto cíle přinesl, zatímco větrné farmy nefungují, když nefouká vítr, a tepelná čerpadla nefungují tak dobře ve velmi chladném počasí. Ve výsledku bychom tedy získali méně kvalitní produkt.

Je to jako nahradit všechny britské kavárny dražšími, většími, které podávají úplně stejnou kávu a mají o něco delší fronty. Ten bilion liber, který se na to vynaloží, jsou samozřejmě peníze, které bychom jinak mohli utratit za školy a nemocnice.

Zdá se, že tento bod uniká téměř všem našim politikům, kteří vytrvale naznačují, že vybudování spousty větších kaváren, které by nahradily všechny malé kavárny, by nás všechny učinilo bohatšími.

„Ekonomické přínosy čisté nuly daleko převyšují požadované investice,“ prohlásila Theresa Mayová na konferenci Konzervativní strany.

Vzkaz pro Theresu: investice do něčeho je náklad, ne přínos. Přínos pochází z vylepšeného produktu, který vaše investice generuje, pokud existuje.

To neznamená, že ze všech těchto výdajů nemá nikdo prospěch. Čistá nula se ukazuje jako velmi účinná při odměňování hrstky na úkor většiny.

Ti, kdo financují, plánují, budují a prodávají tyto dekarbonizované produkty a služby, se chovají jako bandité. Stejně jako ti, kteří o nich kážou. My ostatní za to všechno zaplatíme.