Islám si začíná podmaňovat Japonsko (video)

Tak jak v celém západním světě dochází i v Japonsku ke stále tvrdšímu prosazování progresivistické politiky. Země se tak stala podobně „woke“ jako například USA nebo západní Evropa, což znamená, že různí LGBTQI jsou tam nedotknutelní a uctívaní.

To už jste si ostatně mohli před časem přečíst v tomto článku o japonské herečce, která byla tvrdě dehonestována za velmi mírnou kritiku transek.

A i v mnoha dalších ohledech Japonsko oddaně následuje západní země. To se týká také většímu otevření muslimské invazi, které země dosud vzdorovala.

S přívalem prvních muslimů do země začíná také Japonsko poznávat jak vypadá multikulturní obohacování.

Nedávno byla země šokována útokem muslima v šintoistickém chrámu:

Bezpečnostní kamery zachytily jednání muslima Mamadou Baldeho, 29letého nezaměstnaného gambijského migranta, který bezostyšně poničil obětiny svatyně Mizuoka Hachiman v Tarumi Ward v Kobe City. Videozáznam odhalil muže oblečeného ve žlutém oblečení, který vstoupil do areálu přibližně v 9:30 ráno 3. května.

Bezpečnostní kamery ho také zachytily, jak odtrhává bambusovou trubku z chozuya, nádrže na vodu používané k čištění rukou, a násilím bouchá dřevěnou krabicí o jinou obětní krabici.

Během incidentu svědek slyšel Mamadoua, jak křičí: „Je jen Alláh a islám, takže zde není žádný Bůh, tak se zde nemodlete.“ Tato slova se rozléhala tichem svatyně.

Po svém zatčení pro podezření z poškozování majetku Mamadou Balde, občan Gambijské republiky s bydlištěm v Tarumi Ward, neposkytl policii žádný komentář a uvedl: „Nemám co říct, protože jsem byl zatčen nezákonně.“

Tolik jen malý příklad, který je zřejmě jen začátkem dalšího obohacování, při němž již jistě nezůstane jen u ničení chrámů. V západní Evropě muslimové denně ukazují, jak umí zacházet s noži či mačetami a stále více žen bývá „obohaceno“ při hromadných znásilněních.

Náboženská krajina v Japonsku je tak nyní svědkem rušivého a nebezpečného posunu, který je primárně připisován rostoucímu počtu migrantů z islámských států a sňatkům mezi muslimy a Japonkami.

Scénář je tedy velmi podobný tomu evropskému, ovšem Evropa se začala islamizovat o něco dřív. To jen ukazuje, že dřív či později tomuto osudu neujde zřejmě žádná země, která se otevře muslimům.

V Japonsku je dominantním náboženstvím šintoismus, který má hluboké kořeny ve folklóru, rituálech a animistických přesvědčeních země. Je charakterizován úctou k  božským duchům nebo silám přítomným v přírodě a různým aspektům života.

Na rozdíl od islámu nemá šintoismus konkrétního zakladatele, jediné autoritativní písmo ani ucelený soubor doktrín. Místo toho zdůrazňuje čistotu, vděčnost a život v harmonii s přírodním světem.

Během posledních dvou desetiletí bylo Japonsko svědkem významného nárůstu muslimské populace, zejména díky smíšeným sňatkům a imigraci. Odhady naznačují, že počet muslimů v Japonsku vzrostl z 10 000  – 20 000 v roce 2000 na více než 200 000 dnes, což je desetinásobný nárůst za méně než jednu generaci. Tento demografický posun vedl k založení četných mešit po celé zemi.

Zde jen připomínám, že u nás žije kolem 60-100 tisíc muslimů a další přibývají. Vzhledem k celkové populaci je to mnohem víc než v Japonsku, kde žije přes 126 milionů obyvatel.

Výstavba mešit, jako je Masjid Istiqlal Osaka, financovaná z darů Indonésanů, zdůrazňuje rostoucí přítomnost muslimů v Japonsku. Tato rostoucí rozmanitost však začíná představovat stejné výzvy a tření mezi islámem a všemi ostatními náboženskými komunitami v Japonsku.

Muslimové považují sami sebe a islám za nadřazené a nikdy neakceptují jiné náboženství – samozřejmě s výjimkou nutnosti praktikování takíji (přetvářka).

Nedávný útok muslimského migranta v šintoistické svatyni je jen předzvěstí toho, co časem přijde. Incident, zachycený kamerou a široce sdílený online, vyvolal veřejné pobouření a vyvolal obavy mezi japonskými uživateli sociálních médií.

Bohužel tatáž bezohledná imigrační politika otevřených dveří, která do Evropy přinesla masivní vlnu zločinu a džihádistických útoků, se nyní formuje i v Japonsku.

Většina japonských občanů nechápe, že účelem islámské invaze, známé jako hidžra, je zahájit džihád a účelem džihádu je zavést šaríu (islámské právo).

Hidžra zůstává dodnes vzorem pro džihádisty, kteří se snaží osídlit a ovládnout nové země. Emigrace ve věci Alláha je v islámu považována za vysoce záslužný čin.

S přílivem muslimtů do Evropy jsme svědky rozhodného odhodlání mezi muslimy udržovat své náboženské tradice a zároveň uplatňovat svůj vliv na hostitelské národy.

Jejich aspirace zahrnují řadu požadavků, od poskytování halal jídla a zřízení soudů šaría až po vyloučení neislámských svátků a omezení vzdělávacích postupů. V těchto požadavcích je zakotven zastřešující cíl: přeměna hostitelských zemí v islámské chalífáty.

Sledování těchto cílů rozhodně nevyžaduje jen násilí. Muslimům v Evropě zcela postačí vysoká porodnost a vstřícnost Katarem a Saúdskou Arábií zkorumpovaných politiků. Do karet jim hraje i protirodinná politika EU, díky níž původní Evropané vymírají.

Evropa se bohužel řítí do kulturního zapomnění a zdá se, že Japonsko je připraveno vydat se podobnou cestou kulturního úpadku, který si způsobilo samo.