Švédský politik navrhuje, aby byly zrušeny křesťanské svátky a nahrazeny islámskými

Švédsko spěje velmi rychlou cestou do chalífátu, což si stále uvědomuje příliš málo Švédů. Zejména střední a starší generace má silně vymytý mozek multikulturní propagandou, kterou jsou tamní školy i média indoktrinovány již více než 50 let.

Toto vymývání mozků umožnilo po mnoho dekád takřka neomezené vládnutí socanů, kteří z kdysi bezpečného Švédska učinili multikulturní peklo s nejvyšší násilnou kriminalitou v rámci Evropy.

Politici, kteří si uvědomují, že počet muslimských voličů roste, se je snaží stále častěji získat sliby, jimiž pak často ukazují, jak lehce se své země vzdávají ve prospěch muslimských vetřelců, jejichž jediným cílem je vytvořit ze země chalífát pod právem šaría.

A již zdaleka ne pouze socani, Zelení nebo islámské strany se obrací na rozrůstající se muslimskou populaci. Dokonce i ve stranách současné vlády, která se navenek prezentuje jako protimigrační, zní podobné hlasy.

Jeden z politiků vládní Strany středu v partajním časopise nyní navrhl, aby byly zrušeny některé křesťanské svátky, které by pak měly být nahrazeny svátky islámskými. Názorně tak předvedl ukázkové podřízení se islámské expanzi, která dřív či později zničí Evropu.

Redakce časopisu Strany středu Norrtelje Tidning nyní v rámci dobře propagovaného kroku požaduje, aby se muslimský svátek Eid al-Fitr stal oficiálním svátečním dnem ve Švédsku, a zároveň argumentuje, že některé z tradičních křesťanských svátků, které jsou dnes a po dlouhou dobu v kalendáři červené, mohou být zrušeny.

Hlavní autor novin Elias Rosell se tak nyní připojuje k muslimským migrantům, kteří požadují, aby se Švédsko změnilo na muslimskou zemi.

Rosell věří, že skutečnost, že náboženský fundamentalismus je podstatně rozšířenější mezi muslimskými přistěhovalci než mezi sekulárními, kulturně křesťanskými Švédy, je něco, co by mělo být potvrzeno.

Rosell proto prosazuje, aby se muslimský svátek Eid al-Fitr, který ukončuje islámský měsíc půstu ramadán, stal ve Švédsku svátkem, zatímco Švédové mohou být zbaveni řady svátků, jako je Den Nanebevstoupení Páně, protože mnozí Švédové ho neslaví jako náboženský, ale často si tento svátek užívají obecněji a považují ho za součást švédské křesťanské kulturní historie.

Rosell věří, že nejrozumnější by bylo, aby všechny tradiční švédské svátky s křesťanskou a předkřesťanskou historií byly vymazány z oficiálního vědomí a měly by zmizet i jako červené dny v kalendáři.

Odpovídající počet dní pak může být místo toho rozdělen občanům na oslavu svátku podle jejich výběru nebo jen jako dny dovolené navíc pro ty, kteří pracují a studují.

Rosell také nevidí žádný problém v islámu, který od středověku stagnuje ve vývoji a stále nerozlišuje mezi náboženstvím a politikou, má teokratický chalífát pod šaríou jako cíl, vidí ženy jako podřízené mužům, má trest smrti za homosexualitu a chce vyhladit všechny Židy a nemuslimy konvertovat k islámu.

Podle novinového orgánu Strany středu by oficiální Švédsko mělo být zcela neutrální vůči všem náboženstvím, bez ohledu na to, jak dobře nebo špatně mohou jejich praktiky a hodnoty koexistovat s demokracií, bez ohledu na skutečnost, že Švédsko má tisíciletou křesťanskou historii, a že mnoho švédských tradičních svátků sahá ještě dále do předkřesťanských časů.

„Je to trochu jako 18. století,“ píše Rosell, „že my ve Švédsku upřednostňujeme křesťanské svátky, ale nevěříme, že by se mělo dělat totéž s islámem.“

Minimálním požadavkem podle něj je, aby se nerovnováha alespoň vyrovnala natolik, že několik z devíti křesťanských/předkřesťanských svátků bude zrušeno a předáno půl milionu muslimských imigrantů žijících legálně ve Švédsku.

Konečným cílem by však podle Rosella mělo být, aby červené dny spojené se svátky byly rozděleny a upřednostňovány podle počtu praktikujících věřících – pokud je ve Švédsku více vyznávajících muslimů než vyznávajících křesťanů, islám by měl dostat větší příděl červených dnů a pokud by například hinduisté rostli ve Švédsku stejným způsobem jako islám, měli by být v kalendáři upřednostněni.

Současné svátky s křesťanskou a předkřesťanskou historií, které by podle redakce novin  měly být primárně  zrušeny a poté věnovány muslimům v zemi, jsou kromě Dne Nanebevstoupení Páně také celé Svátky vánoční, Velikonoce, Velký pátek a celé Letnice.

„Rozšíření červených dnů v kalendáři do více náboženství je realističtější alternativou,“ uzavírá Rosell svůj úvodník spolu s výzvou vládě a parlamentu, aby tuto reformu svátečních dnů urychleně zahájily.