Již dlouhodobě jsou maďarsko-rakouské hranice silně exponované – a to až do té míry, že v některých hraničních obcích v Burgenlandu chodí lidé ozbrojeni pepřovým sprejem a ženy nevychází ven za tmy samotné.

Nicméně nyní již nebude na východních hranicích Rakouska rušno jen kvůli muslimské invazi, která tudy prochází od balkánské trasy, ale Rakousko se obává, že se na jeho území objeví i pašeráci, které aktuálně propouští Maďarsko.

A jaký bude dopad zvýšené ostrahy rakouských hranic pro nás? Invaze se zřejmě odkloní a bude pokračovat přes Slovensko, Českou republiku a dále do Německa.

Nejspíš se tak staneme hlavní trasou na cestě do této „země zaslíbené.“ To tedy v případě, že i zde nedojde ke zvýšené ostraze hranic.

Protože v loňském roce zaznamenalo Rakousko rekordní počet žadatelů o azyl, nějaké ty kontroly již na hranicích dlouhodobě fungují.

Poté, co Maďarsko oznámilo, že propustí cizí státní příslušníky odsouzené za pašování lidí, Rakousko reaguje dalším zpřísněním hraničních kontrol země.

V současné době je v maďarských věznicích přibližně 2 600 cizinců ze 73 různých zemí, z nichž většina byla odsouzena za obchodování s lidmi. Podle dekretu premiéra Viktora Orbána jsou nyní propuštěni s podmínkou, že do 72 hodin opustí zemi.

Ministerstvo vnitra ve Vídni reagovalo poukazem na to, že zatčení jsou zločinci, kteří ohrožují lidské životy. Poté bylo rozhodnuto zpřísnit hraniční kontroly vozidel z Maďarska, Rumunska a Srbska. Zároveň by měla být přezkoumána policejní spolupráce s Maďarskem.

V dubnu Rakousko zaregistrovalo přibližně 3 500 nových žádostí o azyl – o třetinu méně než před rokem. Podle ministerstva vnitra je pokles způsoben důsledným sledováním pašeráckých tras a zvýšenou spoluprací se zeměmi původu a tranzitu.

Na videu níže se můžete podívat na to, jak tlupa džihádistů vniká přes hranice z Maďarska do Rakouska (video je z loňského podzimu). Nyní by měla být podobně zatížená místa lépe střežena: